Gideon's Daughter

Čakal som síce niečo inšie (a aj lepšie), ale aj tento príbeh o zármutku, s ktorým sa vysporadúva každý po svojom mal čosi do seba. Ono sa hovorí, že spoločný smútok a trápenie ľudí zbližuje, ale niekedy je to práve naopak a medzi blízkymi ľuďmi vzniká čoraz väčšia priepasť. Gideon a Stella akosi v sebe našli vzájomnú oporu, aj keď každý prežíval svoj zármutok po svojom. Zaujímavú rolu v tom celom zohrala aj Natasha, ktorá tou svojou čarokrásnou pesničkou vytvorila poriadnu symboliku celého príbehu. No aj tak ma to až tak veľmi nenadchlo, a malo to aj pár úplne zbytočných súčastí, ako napr. ten rozprávač mi tam prišiel úplne zbytočný a jeho rola v tomto celom nebola vôbec žiadúca. Ale inak fajn, lepší priemer. (11.04.2014)

Co říci o filmu, od kterého moc nečekáte, a který vás zázračně překvapí? Bill Nighy je moje srdcová záležitost a ačkoliv tu měl polohu, na kterou u něho nejsem zvyklá, nebo možná právě proto, byla jsem doslova očarovaná. To byl zcela určitě herecký koncert a s Emily, která hrála jeho dceru se krásně doplňovali. Začátek filmu byl sice trošku pomalejší, ale když bylo zřejmé, o co ve filmu jde, tak jsem si ho už jenom užívala ;-) (10.12.2014)

Hm, nejsem si jistá, že mi sedl ten vypravěčskej styl, trochu to místy připomíná ty extra-nízko-nákladový snímky co vypadaj jak dokument a hrajou v nich nýmandi. Tady ovšem žádný nýmandi nehrajou, i když Emily Blunt a Tom Hardy v době natočení zdaleka nebyli tak vysoko, jako jsou teď. Billa Nighy jsem poprvý viděla v roli, kde nehraje úleťáka nebo úchyláka, ale "normálního člověka," a velice se mi jeho hereckej výkon líbil. Stejně tak se mi líbila Miranda, ta patří k mým oblíbeným hercům už dýl. Vrcholy filmu jsou pak intimní rozhovory mezi Gideonem a Stellou a pak mezi Gideonem a Natashou. Poutavý, s dojemným koncem a hezkou hudbou. (19.01.2014)

Musím říct, že mne ten film svou silou doslova uzemnil. Od chvíle, kdy Emily zazpívala svůj song, dostalo se to do takové zvláštní vibrace. Nevydržely celý film, ale takovéto momenty jsou dnes už velmi vzácné. Snímek je vlastně o tom, že nikdy není pozdě začít znova. A to doslova se vším. Způsob vyprávění je tím, co člověka zmrazí. Je třeba sledovat každou minutu filmu, ten vlak totiž jede a na nikoho nečeká. Kdo chvíli močil, již močí opodál. Možná mi druhá třetina ujela právě proto. Pak jsem se zase chytil. Rozhodně si ten film koupím do sbírky. Už jen pro ten song a všechno okolo něj. 85% (07.02.2021)

Televizní projekt s nemalýma ambicema. Poliakoff zasadil Gideon's Daughter do reálnýho kontextu; enormní sílu napřel jak do rodičovskýho, tak do mileneckýho vztahu a jejich problematičnost postavil na složitě vykreslenym, oboustrannym (?) pocitu viny; dotkl se vražedný pragmatičnosti PR světa (nejlíp viz smrt Diany); a to všechno navíc prošpikoval pěkně absurdnim humorem (už jen ta skutečnost, že si k nejhoršímu posluchači planety choděj pro rady ti nejvlivnější, koneckonců zlehka pobaví). Solidní guláš, navrch dost zmatenej styl vyprávění ... a přece z toho mám pozitivní dojem. Byl bych sice radši, kdyby šlo o příběh Elektřina komplexu, k němuž zdánlivě mířila Natashina (perfektní) písnička, ale co už. --- Hardyho vyjádření loajality ke Gideonovi špica, příjemně překvapilo Manfordovo angažmá, Emily byla okouzlující jako vždy (a taky jsem si vlastně Gideon's Daughter pustil hlavně kvůli ní, u příležitosti jejích narozenin a zdárnýho porodu dcerky, hehe), nicméně nejlepší hereckej výkon dle mě podala Miranda Richardson. Pozoruhodný, že zrovna ona jako jediná z tý trojice protagonistů Golden Globe nedostala. (25.02.2014)