Láska podle předlohy

Jsou filmy o ženách a jsou filmy pro ženy. Tenhle snímek patří k těm druhým a i kdybych neznal jméno režiséra, odpřísáhl bych, že ho musela spáchat žena. Nejsem cílová skupina, a to nejen proto, že jsem nikdy nepřečetl jediný román paní Austenové a znalost jejího díla se redukuje na dva snímky natočené podle její předlohy. Tenhle druh romantiky zkrátka ocení skutečně především ženy. V první půli jsem sice věcně konstatoval, že film má slušnou úroveň a dá se na něj koukat už jen proto, že je to druh romantiky určené střední generaci, takže se tvůrci vyhli všem těm neduhům, které postihují teenagerské projekty od vulgarismů přes fekální humor. Přesto ale je to opravdu něco, co ocení jiní diváci, a cítil jsem se tak nějak mimo. V druhé půli jsem se s těmi postavami sžil natolik, že to už vypadalo na 3*, ale nakonec jsem přece jen zvolil nižší hodnocení, protože je to zkrátka příliš uhlazené, přeslazené, s klasickým americkým happyendem. V reálném životě to chodí poněkud odlišně. Někdo vyhrává a někdo musí platit. Celkový dojem: 45 %. (22.02.2014)

Od Jane Austenovej som nikdy nič nečítal a filmy na motívy jej kníh nemám rád. Čo sa týka tejto ukecanej romantiky, som tak nejako na rozpakoch, pretože neviem, čo si o filme mám myslieť, ..viem však, že mi ho stačilo vidieť iba raz. Veľmi ťažko sa mi hodnotí tento film. Chvíľami som sa dosť ťažko prehrýzal tou "ženskou" konverzáciou a celkovou klímou filmu, čo ale asi pramení zo skutočnosti, že takmer nepoznám dielo Jane Austen a predovšetkým preto, že som muž. Bez skurpulí sa priznám, že ma film nenadchol vôbec a po dlhej dobe sa mi zdalo, že je hodnotenie filmu na ČSFD na hony vzdialené môjmu vkusu. Musím povedať, že ma film nijako nechytil už od samého začiatku a všetko sa zdalo stále horšie a horšie a napriek tomu, že proti romantickým filmom nič nemám, som sa hodinu nevýslovne nudil. (19.10.2019)

Upřímně řečeno mě tenhle film nijak příliš nenadchl. Ale já jsem s tím tak trochu i počítal, protože knihy Jane Austenové neznám a neviděl jsem žádný z filmů, které byly podle jejích knih natočeny. Takže části, kdy členové čtenářského kroužku rozebírají jednotlivé knihy pro mě byly extrémně nudné. Ty ostatní části, kdy postavy žily svoje životy, už byly o něco lepší, ale tam jsem to měl zase komplikované v tom, že jsem se neorientoval v ženských postavách, na můj vkus jich tam bylo hodně a nevěděl jsem, která se jak jmenuje. Za celý film jsem například nepřišel na to, která z těch hrdinek je tou Silvií, kterou měl Grigg vzít někam na oběd. Jakmile se zkrátka někde sejde více hlavních ženských hrdinek najednou, tak mám prostě problém s orientováním se v jednotlivých postavách, takže i z tohoto důvodu mám z filmu smíšené pocity, spíše tedy pociťuji určité zklamání, které chvílemi bylo tak veliké, že jsem uvažoval i o dvou hvězdách. Jenže naštěstí tenhle film má několik výhod. Předně jsem od něj nic moc nečekal a koukal jsem na něj spíše s despektem, takže vlastně to zklamání je minimální, říká se, že kdo nic neočekává, ten nebývá zklamán. A další výhodou jsou velice kvalitní páni herci. Hugh Dancy se mi líbil už v Báječném světě shopaholiků a zde byl opět okouzlující a sympatický, Kevin Zegers mě zase zaujal ve filmu Transamerika a zde jeho výkon rozhodně potěšil. Takže jen díky mým minimálním očekáváním a díky kvalitním mužským výkonům film neposílám do podprůměru a uděluji tu lepší variantu, tedy tři hvězdy, i když jsou lehce podprůměrné. (04.06.2010)

Jak už jsem uvedla při každé filmové adaptaci Jane Austen, žádnou její knížku jsem nikdy nedočetla do konce, protože milostné problémy jejích hrdinek mi přijdou strašně banální a nezajímavé. Milostné problémy hrdinek tohoto filmu jsou ve své podstatě taky banální a nezajímavé, až na to, že jsou opravdu ze života a každá z nás se alespoň v jedné z nich může najít. Filmu vévodí perfektně typově vybrané hlavní hrdinky, ale díky tomu, že jejich životy jsou tak obyčejné (už si potřetí nedovolím napsat „banální a nezajímavé“, to už bych byla jako Jane Austen, která se taky pořád opakuje...), nemůžu dát vyšší hodnocení. Film je ideální pro páteční večer u kamarádky s milostnými problémy a s lahvinkou vína. (06.04.2008)

Čekal jsem spolek slepic (bože to jsem ale sexista, netolerantní, upřímný?) a jednoho metráka, co si budou štěbetat o knihách autorky, kterou osobně nikdy číst nebudu. Všem dámám se ale musím omluvit, protože každý jednotlivý charakter byl skvělý. Hlavní ale i řada vedlejších postav byli velice zajímavé (vrcholem je bezesporu neskutečně, ale šíleně sexy Emily Blunt s tím svým mikádem), nejvíce mě však zaujal příběh mezi Marií Bello a Hughem Dancym. Konec je trochu kýč a stavění Austinové na piedestál, ale přiznání se Marie Bello, že ji zaujalo sci-fi tuto nediversifikaci vyvažuje (narážka na etnické třenice v současném Hollywoodu haha). A ačkoliv mám pro komentář "Subjektiva" pochopení, tentokrát odpouštím a jelikož jsem nečekaně bavil, musím jít s hodnocením nahoru. (18.11.2016)