Láska podle předlohy

Lehká ženská ruka vedená instinktem nechává rozehrát milostnou šarádu pěti žen a jednoho muže pod záštitou knižního klubu, kde na milých schůzkách porovnávají díla největší romantičky všech dob se svými partnerskými problémy, ve snaze najít odpovědi na otázky časem neměnné. I když samotné rozmluvy nad knihou nevynikaly zábavností, neztratila jsem se, ačkoliv jsem od Jane Austenové nečetla ani fň, zato jsem si plnými doušky užívala krátkých epizod ze života transgeneračního vzorku ženské populace, kde všichni působili maximálně příjemně, dokonce i nevěrník Jimmy Smits! Největší poklona však patří neafektovaným projevům a decentní stylizaci žen k dokresu charakterů - vychytané do detailů, bez úliteb na oltář vyzývavosti, zato s nesmírným půvabem a jasnou královnou Emily Blunt. Nevtíravě milé povyražení. (18.05.2013)

Svým způsobem se jedná o konverzační záležitost, kde se příběhy z knih Jane Austen odrážejí v příbězích šestice lidí, kteří se scházejí a debatují. Přestože se v převážné většině jedná o rozchody/rozvody, vyřazuje z filmu určitá lehkost, která je podtrhována i hudbou a hereckými výkony. Je to v podstatě film pro ženy, ale myslím si, že i muži si z něj mohou něco vzít. (16.10.2010)

No... tak tohle bude těžké :o)). Jane Austen jsem nikdy nečetl, Rozum a Cit jsem viděl někdy.....no, nějakej pátek už to taky bude a na Pýchu a předsudek jsem se ještě nedostal. Navíc začátek filmu mi přišel dost nudnej a já si říkal, že je to zase nějakej film pro ženský a chtělo se mi to vypnout. Jenomže..... on se ten film, jak se pomalu rozjížděl nedal vypnout tak lehce. Postupem času si mně příběh pořád víc a víc obtáčel kolem prstu a dostával se pomalu pod kůži. Nejen tím jak plynul děj a knižní klub přecházel od knihy ke knize, ale s každou z postav se člověk sblíží a vcítí se do jejích pocitů. Alespoň tak se to stalo mně. Víc už bych nerad prozrazoval a tak jen dodám, že s Allegrou i Prudie bych šel až na kraj světa bez přemlouvání a že byla vážně klika, když Allegra nezkoušela ten "seskok padákem" :o)) (28.07.2008)

Priznám sa, že v problematike ohľadne diel Jane Austenovej nie som zrovna expert, dokonca ani pokročilý, ale zase nie som neznalý až tak ako jeden z filmových manželov, ktorí si myslia že Austen je hlavné mesto Texasu. Možno ale práve preto som sa nedokázal nad filmom až tak rozplývať a tak si ho užiť, ako by mohli zasvätenci (ale úprimne, koľko takých bude ?). Celkovo tak film vo mne nezanechal výraznejší engram, niektoré konania hrdinov pre mňa pôsobia ťažko samoúčelne a nie práve hodnoverne a film mi vyšumel do stratena... (22.01.2008)

Nic moc! Když jsem film zapínala, čekala jsem, že bude stejně zajímavý jako začáteční titulky. Jenže pak se tam objevila nesympatická Prudie, které mě opravdu prudila. šílená ženská co neví co chce, chová se jak mistr světa a na všechny je akorát tak hnusná. Ani ostatní postavy mi nebyly nijak sympatické, ale nakonec ukázaly co v nich je a ke konci filmu jsem doufala, že to s něma dopadne dobře. Hlavní myšlenka filmu nebyla špatná. Sice nebyla originální(ale co v dnešní době je originální, že?), ale celkově to působilo mile. Nic víc, nic míň. Víckrát si už to nejspíš nepustím, protože koukání na protivnou Prudie a na Jocelyn, které stále nechápe, že o ni má Grigg zájem bych už asi nesnesla. (27.12.2009)