Iron Maiden: Rock in Rio

Normálně si videí z koncerů nevšímám, a to i u největší klasiky, ale asi to budu muset změnit...tohle je naprosto a nepopsatelně fascinující. Skvělá hudba, chorál neuvěřitelného čtvrt milionu lidí, úžasná atmosféra...nejen pro metalisty a fanatiky přes Iron Maiden je to geniální, jedinečné, nepřekonatelné. A Fear of the dark je po tomhle koncertu už definitivně a neodvolatelně nejlepší písnička vůbec (i když verze se Stevem Harrisem je ještě o něco lepší než ta z tohohle koncertu)... Takže mi dovolte to tu zaspamovat jejím geniálním textem: I am a man who walks alone / And when Im walking a dark road / At night or strolling through the park / When the light begins to change / I sometimes feel a little strange / A little anxious when its dark / FEAR OF THE DARK, FEAR OF THE DARK / I have a constant fear that someones always near / FEAR OF THE DARK, FEAR OF THE DARK / I have a phobia that someones always there // Have you run your fingers down the wall / And have you felt your neck skin crawl / When you're searching for the light? / Sometimes when youre scared to take a look / At the corner of the room / You've sensed that somethings watching you / FEAR OF THE DARK, FEAR OF THE DARK / I have a constant fear that someones always near / FEAR OF THE DARK, FEAR OF THE DARK / I have a phobia that someones always there // Have you ever been alone at night / Thought you heard footsteps behind / And turned around and no ones there? / And as you quicken up your pace / You find it hard to look again / Because youre sure theres someone there / FEAR OF THE DARK, FEAR OF THE DARK / I have a constant fear that someones always near / FEAR OF THE DARK, FEAR OF THE DARK / I have a phobia that someones always there // Watching horror films the night before / Debating witches and folklore / The unknown troubles on your mind / Maybe your mind is playing tricks / You sense and suddenly eyes fix / On dancing shadows from behind / FEAR OF THE DARK, FEAR OF THE DARK / I have a constant fear that someones always near / FEAR OF THE DARK, FEAR OF THE DARK / I have a phobia that someones always there // WHEN I'M WALKING A DARK ROAD I AM A MAN WHO WALKS ALONE. Video: http://www.youtube.com/watch?v=28GaKoCuobU (15.05.2009)

Nejlepší koncert Maidnů a stoprocentně nejúžasnější publikum napříč žánry, co se kdy na živáku sešlo. Nikdo zde jako dnes nenatáčel na smartphonu, nevytvářel si selfie ani nechatoval při vystoupení s kamarády. Diváci v Riu vytvořili jednu velkou zpívající mexickou vlnu, která měla celou diskografii Železné panny v malíku. Proto vynikly i méně slavné písně jako např. Sign of the Cross nebo Clansman. Díky mohutným chorálům na pozadí nabraly oproti svým studiovým verzím tyto a mnoho dalších skladeb úplně nových rozměrů. Vrcholem potom byla maidnovská "hymna" Fear of the Dark, kterou si už dodnes pouštím pouze v této podobě. (15.09.2015)

Dying swans twisted wings, beauty not needed here. Lost my love, lost my life, in this garden of fear. I have seen many things, in a lifetime alone...Na takovém koncertě být, tak se člověk nutně musí po... blahem. Bruce Dickinson na pódiu řádil jako kdyby byl na baterky, kapela šlapala jako namazaný stroj a poslouchat jejich songy byla neskutečná radost. (23.09.2014)

Po hudební stránce dokonale zahraný koncert s jedinečným 250ti tisícovým publikem. Není mi jasný, jak ho mohl někdo takle zazdít těmi neustálými střihy kamer. Působí to tak hrozně moc rušivě, na jednom muzikantovi zůstane záběr max.3 vteřiny a hned zase na dalšího. Režisér se asi snažil zachit všechny členy kapely na jednou, ale výsledek je otřesný. Rock in Rio je unikátní koncert z produkce jedné z největšich legend, ale pouze v audio zpracování. (08.11.2008)

"Mejdny" jsem měl tu čest vidět párkrát naživo a byl to vždy nezapomenutelný zážitek, takže mé hodnocení tohoto skvostu je velmi jednoduché!!! 2.září 2022 na tomtéž místě! Co k tomu říct? Bruce Dickinsonovi bude letos 65 let. Nejstarší Nicko McBrain loni oslavil sedmdesátku. Ostatní se pohybují mezi těmito čísly. Pohled na ně je už dost smutný, ale přesto stále rozdávají radost miliónům lidí po celé planetě, srší energií a po hudební stránce je to pořád vynikající. Dickinsonův hlas už možná není tak znělý, ale stále má sílu a nebojí se výšek. Těším se na zřejmě poslední setkání 31.května v O2 Aréně! (30.11.2011)