Hraběnky

Docela mě udivuje takhle nízké hodnocení, ale v porovnání s ostatními českými seriály ohodnocenými uživateli csfd je to velký nadprůměr. Ti kdo dali odpad! tak jsou zřejmě pouhými zatvrzelými odpůrci seriálů, protože jinak by se i ten nezarytější odpůrce českých seriálů rozhodl dát po shlédnutí všech dílů Hraběnek přinejmenším 2 *. Jednu za bezchybnou kameru a druhou za vynikající herecké výkony. Opravdu se divím že většina diváků v době vysílání Hraběnek dali přednost předem jasně předvídatelné Pojišťovně štěstí, která podle mě nemá (spolu s dalšími seriály Tv Nova a Prima) co nabídnout. Leda kromě kil make-upu a rádoby šťastnému receptu na život... Hraběnky jsou v lecčems jiné. Převážně mě nadchly krásné exteriérové záběry naší krajiny doprovázené vynikající hudbou. Toto se v seriálech skutečně moc nevyskytuje... Dále se zde sešli vynikající herci, své životní umění zde zakončil Josef Vinklář; Naprosto fantasticky a přirozeně hráli Josef Abrhám a Jana Hlaváčová. Pozadu nezůstala ani čtveřice sester. Zajímovou roli si vystřihla Veronika Freimannová a o zábavu se nám postarali pánové Hrušínský, Bareš a Vlach. Výtečná byla též Vlasta Chramostová. Po počáteční antipatii si diváka získá i Richard Krajčo. Prostě samí dobří herci, obsazení nemohlo být lepší. Děj plyne poklidně, ale přesto je plný zvratů a tragických událostí. 17 dílů uteklo jako voda a na Štědrý den mi bylo tak všelijak, když jsem shlédl poslední díl. Kdo neviděl, neví o co přišel... (06.09.2007)

Tenhle seriál zraje jako víno. Přiznám se, že současným českým seriálům se obloukem vyhýbám. Pokud jsem se někdy začala na některý dívat, zpravidla kvůli doplnění vzdělání, většinou jsem nevydržela déle než dva díly. Při českých seriálech se totiž nedokážu ubránit pocitu, že byly natáčeny především pro čtenáře Blesku, který se třese hlavně na průšvihy a skandály. Na Hraběnky mě původně nalákal trailer se zapadajícím sluncem a překrásnou hudbou. Ovšem jestli jsem podle něj čekala venkovskou idylku, nedočkala jsem se. Ale nedočkala jsem se ani vehementního zdůrazňování negativ současné společnosti, jak tomu u českých seriálů bývá. Příběh je úplně obyčejný, vyvíjí se zpočátku velmi pomalu, což může diváky odradit. Trvá dlouho, než do sebe jednotlivé epizodky začnou zapadat jak kolečka do hodinek. Ze začátku jsem měla trochu problém s některými postavami, jejichž konání a motivaci jsem ne úplně chápala (Marta Zuzany Bydžovské, Honza Richarda Krajča, ing. Vít Martina Stropnického). Ale jejich čas měl teprve přijít. Právě postavy a jejich obsazení jsou v tomhle seriálu tím nejcennějším, rozhodně nejde o nějaké umělé knižní figury. Speciálně mě dostala mamča Jany Hlaváčové a samozřejmě opilec Saša, poslední role Josefa Vinkláře. Zhruba od poloviny seriálu zjišťuju, že se při každém díle čím dál víc bojím, že už přijdou závěrečné titulky. Nebýt poněkud pomalého rozjezdu, bylo by to za plnou. (20.11.2007)

Ano. Někdy mám pocit, že český divák neví, co chce. Hlavně, pokud jde o TV tvorbu. Jednou nadává, že nejde o film, ale o divadlo (a u přepisu divadelní hry o něj SKUTEČNĚ jde), jindy, když mu je nabídnuto něco jiného, řve, že chce úplně ještě snad něco jiného. Jaroslav Brabec, konkrétně tedy, režíruje pořád stejně, stejně dobře, a pokud je jeho práce u jednoho projektu vynášena do nebes a u jiného haněna, je v tom velký rozpor. Jediný problém Hraběnek je poněkud řídší děj s jedním hodně přehnaným zvratem (elektrický sloup), na duhé straně oceňuju dialogy, po mnoha letech mám u českého seriálu pocit, že slyším mluvit skutečné lidi. V tomto smyslu byla dost mimo i recenze Jana Jaroše v Reflexu, která tvrdila, že představitelé rodiny Hrabětových se neumí vcítit do postav lidí z venkova. Možná se to někomu nezdá, ale žijí tam i tací, kteří jdou proti tomu "zaběhnutému vesnickému stereotypu." Stejná hořkost zůstává i nad některými komentáři zde, opravdovými výkřiky do tmy, objevujícími se hlavně u té podceňované televizní tvorby. Od jisté doby se snažím vyhýbat konfrontačním reakcím, ale tady musím napsat - fakt už jděte do háje. (07.01.2008)

Tak teď si dovolím napsat komentář k něčemu, co jsem ještě ani pořádně neviděl. Celý seriál jsem si nahrál a vypálil na DVD, včetně pořadu o tom, jak se seriál točil i včetně „Ohlédnutí za seriálem Hraběnky“. X-krát jsem si předsevzal, že se na seriál pěkně podívám; hezky v klidu, bez obtěžujících reklam a všelijakých upoutávek na všechno možné i nemožné. Ale zatím se tak nestalo. Přitom filmy, na kterých se podílel Ivo Pelant přímo vyhledávám. Jenže na celém seriálu mi nesmírně vadí jedna věc. Je to tolik vyzdvihovaná a zdůrazňovaná netradiční práce kamery. Nechci práci kameramana Petra Koblovského nijak znevažovat, ale jeho, jak on říká „autentický způsob natáčení“ mi ani trochu nevyhovuje. Jakmile se začnu na seriál dívat, mám neodbytný pocit, že se dívám na něco, co natáčel můj syn, když mu bylo asi 8 let a držel poprvé v ruce kameru. Ano, autentický způsob natočení seriálu mě nutí, jaksi podvědomě sledovat namísto děje jen obrázky a čekat, kdy se konečně zase jednou objeví záběr, který by byl normální. Tedy takový, na kterém se nekácí linie, záběry nejsou brány zešikma ... Sledování obrázků, které se kinklají ze strany na stranu, mě velmi unavuje a odvádí pozornost od vlastního děje. Také mi vadí vulgarizmy, kterými se v seriálu nijak nešetří. Opravdu se tak sprostě v Česku nyní mluví? (18.07.2008)

Asi dělám dobře -když si seriál raději zkouknu celý najednou ( no dobře -tak skoro najednou -nejsem netopýr).Ale aspoň můžu hodnotit celek .-) Nebylo to tak špatné ... (výhrady se určitě najdou: řvát před dětma na psa Šoustáku....Bydžovská se svou divnou láskou ?.... a ti ukrajinci ..) Ale přesto to byl příjemný oddechový seriálek. Vtip, klepy , lásky, starosti .... (13.07.2011)