Zámek Nekonečno

Samozřejmě tam zvídavý divák najde úlitby režimu, ale ve své podstatě je to stále platný vzorec, jak se děti dostávají do pasťaku. Tam už je každý postaven před stejnou zeď a záleží na charakteru, jestli ji přeleze. Velmi dobře propracovaná psychologie postav a to nejen chovanců, ale i "věznitelů", což se vidí v málokterém filmu. Tím se stává tenhle film velmi zajímavým. Herecké výkony jsou diskutabilní, ale parta mladíků byla evidentně vybrána velmi citlivě s ohledem na jejich pozdější kariéry. Nad všemi tak nakonec herecky ční Jiří Ornest. Zajímavé je dvojice rodičů Kostka Mayerová, což už byli v té době manželé i ve skutečnosti. (02.10.2017)

Rok před Básníky vznikl tento film a možná díky němu napadlo Kleina, že když Matásek nebude zrovna se svojí partou nosledů šikanovat Kříže, mohli by být dobrou filmovou dvojkou :-). Z filmu mám rozporuplné pocity. Jako kdysi vystudovaný památkář, jsem se smutkem sledoval chovance hrající fotbal uvnitř vypuštěné nádherné barokní zámecké kašny, přičemž  fandící osazenstvo sedělo přímo na sochách. A nedělejme si iluze, že po posledním majiteli zámku, válce a převzetí zámku do rukou státu po komunistickém převratu byly sochy zrovna v ideálním stavu. Film se totiž odehrává na zámku kde komunisté s gustem dělali ozdravovny, dětské domovy či blázince. To byl ten lepší případ, z některých se staly sklady JZD či vojenské posádky což pro mnohdy několik staletí staré stavby znamenalo rozsudky smrti. Chování Kříže ve filmu jsem docela chápal, nicméně v domově mi přišel díky své aroganci na pěst. Když ho vychovatel přijímá, utrousí zda tam mají i pahorek. Kupodivu ač bych to neřekl, vychovatel mu odsekne -  a pán je nějaký sečtělý...!!! ----  Zajímalo by mne zda dnes někdo z dnešních mladých diváků pochopí takovou narážku, velmi vtipnou a trefnou. Asi ne. Dnešní generace nečte a tam proč by četla geniální knihy od Ray Rigbyho: Je to podivné, ale při sledování jsem si sám tak nějak vybavoval kousky z Krále krysy (hlavně na konci, kdy Matásek vysí na plotě) a ze zmíněného Pahorku. Jenže dnešní divák na tohle asi koukat nebude, tak je to vlastně jedno. Film také velmi drsně ukazuje nefunkčnošt některých rodin, přičemž největší dopad to mělo samozřejmě na dospívající děti, které najednou začaly vidět to, co jako malé neviděly. Kupodivu si myslím, že i nejeden dnešní rodič si u filmu uvědomí jak se mu zejména dospívající  dítě uzavřené převážně do světa jedniček a nul podobně vzdaluje. Jak ho jen těžko chápe i jeho pubertou přednastavenou potřebu vzdorovat. Dávám za tři krabičky cigaret. * * * (05.03.2023)

V polovině osmdesátých let vznikaly filmy s kritickým pohledem na do té doby tabuizovaná témata jako houby po dešti. Měly mnoho společného, zajímavé téma, obstojné herecké obsazení, nudné zpracování a rychlé vyšumění. Zámek Nekonečno by se klidně všem svým kolegům mohl stát lídrem, neboť splnil veškeré podmínky. (21.02.2016)

Zámek Nekonečno jsem poprvé viděl teprve nyní v televizi. Těžko říct, jak by na mě film zapůsobil v osmdesátých letech, když byl natočený. Pravda je, že v současnosti mi toto drama připadalo místy (záměrně?) naivní až úsměvné. Škoda, nápad byl určitě dobrý, jeho provedení však o poznání horší. Když si v této souvislosti vzpomenu na Pasťák režiséra Hynka Bočana, jde sice o dva filmy s podobnou tematikou, a přesto je mezi nimi podstatný rozdíl. (21.02.2012)

Jeden z mála našich filmů o problematické dospívající mládeži. Odpor k autoritám dospělých včetně rodičů a zprvu malá klopýtnutí, která časem narostou v nucený pobyt v nápravném zařízení. Zde další kázeňské problémy, šikana, alkohol, kouření, útěky. Film byl natáčen v nedaleko nás se nacházejícím zámečku a hřbitově ve Střílkách, kde byla svého času skutečná chlapecká polepšovna. V hlavních rolích na sebe v tomto filmu upozornila řada dneska populárních herců. Zajímavý snímek, škoda že jej v televizi už dlouho nedávali. (12.09.2019)