Edith Piaf

Počúvať hudbu Edith Piaf by pre mňa predstavovalo nočnú moru (snáď to skúsim niekedy po 50ke), ale v rámci životopisného filmu mi to vôbec neprekážalo. Hovorí sa, že pre mužov je to, čo sa odohráva v ženskej hlave, mimo ich schopnosti chápania. Rovnako je to aj s umelcami, no a keď sa to ešte skombinuje, plus alkohol....radšej ani pomyslieť. Alebo si o takej žene radšej pozrieť film. Dahan natočil životopis bez výraznejšieho autorského vkladu (snáď okrem dlhších scén bez strihu), čo je iba dobre, pretože takýto typ filmov by mal oslavovať človeka, o ktorom rozpráva a nie vizuálny štýl režiséra. Je to film Marion Cotillard, zvyšné postavy nedostávajú poriadny priestor, zato ich predstavitelia sa snažia, čo to ide. Dokonca aj Sylvie Testud dokáže vyzerať celkom sexy. Nás poteší niekoľko cameo výstupov českých hercov, ale ako býva zvykom, radšej nežmurkať. Marek Vašut na to už dávnejšie upozorňoval a špeciálne v jeho prípade to platí doslova. Oscar za najlepšiu ženskú úlohu je v najlepších rukách. (03.01.2013)

81%??? What??! Zhlédnuto ve škole o hodině francouzštiny. Film byl natočen hrozně. O Edit Piaf se teda vážně nezajímám, takže jsem se totálně ztrácela ve všech postavách, které se tam mihly, mohlo tam být vysvětlen aspoň původ těch důležitějších. Život měla těžký, hlas nádherný, ale jako člověk byla nesnesitelná, aspoň pro mě. 2* a není to jen proto, že většinou nesnáším věci související s Francií. (Třeba Melánii Laurent, francouzskou herečku a některé její filmy mám fakt ráda), ale tohle se mi teda nelíbilo. (23.03.2010)

Emoce prakticky každým záběrem ždímající, audiovizuálně působivý film táhne trochu dolů přílišné tlačení na pilu a zejména ničím neopodstatněné přeskakování v čase. Co však ani největší škarohlíd vyčítat nemůže je geniální ztvárnění hlavní hrdinky Marion Cottillardovou. Snad nikdy na mě nepůsobilo stárnutí postavy ve filmu tak přesvědčivě. Ve všech polohách věříte, že sledujete Edith, ne namakeupovanou herečku. Na druhou stranu mě i druhý den po zhlédnutí nepřestala pronásledovat myšlenka, že film vlastně dost klouže po povrchu a že se autoři ke "skutečné" Edith Piaf zase tolik nepřiblížili a nepochopili ji, resp. to pochopení nedokázali na diváka přenést. 70% (05.07.2007)

Tento tak trochu také český film (naším zplnomocněným velvyslancem v EDITH je Vladimír Javorský, když už pomineme vedoucího produkce Michala Přikryla a udělení Českého lva 2007 Cotillardové za nejlepší ženský výkon v hlavní roli) je především názorným důkazem funkčnosti mezistátních koprodukcí. Tím nezpochybňuji - a zpochybnit nechci - jednoznačnou francouzskost tohoto filmu. Retrospektiva vložená do hlavy umírající Piaf umožňuje režisérovi surfovat v celku jejího života, aniž by se musel nadměrně zatěžovat puntičkářským dodržováním detailů její pohnuté biografie. Jeho hlavní charakteristiky - krkavčí rodiče, chudinskost jejího mladí, úpornost a rvavost, s níž se tato drobná a vlastně nehezká šeredná kráska vahou svého fascinujícího ženství, vnitřním pláním nevšední osobnosti, dere do popředí žánru, který ještě je a už není popem, příběhy jejích početných, namnoze nedonošených lásek i bolestný konec, k němuž sama vydatně přispěla a který si v žádném případě nezasloužila - nejen zůstávají zachovány, ale naopak získávají na plastičnosti, přesvědčivosti a naléhavosti. Cotillardová svůj skvělý herecký výkon fakticky transponuje do apoteózy a reinkarnace (v českém prostředí je v tomto ohledu srovnatelný Pleskotův Beneš, jenž je benešovštější EB) velké Francouzky. PIAF je filmem, který vrací vysoké umění na zem. Dílem, které zapaluje výsostností své poetiky, vroucností obsahu i nezastíraným vzlykem nad předčasným koncem života ženy, jejíž hlas nás nepřestává obdarovávat skřivánčími tóny meziválečné pařížské periférie i ozvěnami koncertů odbývaných na nejprestižnějších scénách tehdejšího svobodného světa. Ženy, která nepřestává žít bez ohledu na to, že její pozemská existence se již dávno uzavřela. (07.12.2007)

Olivier Dahan si " ukousl " příliš velké sousto, bohužel. Takovéto téma takto trestuhodně " zazdít " a utopit v šedi průměrnosti, to by zasloužilo trest. Edith Piaf ( královna ( nejen ) francouzského šansonu ) a její bohatý život, by sám o sobě vystačil na několik lidských příběhů a skýtal netušené možnosti, ale Dahan jakoby se jich zalekl. Nevadilo mi ani tak neustálé přeskakování časových rovin ( s tím problém nemám ) , ale jednoduše se nemůžu zbavit dojmu, že Dahan " klouže " jen tak po povrchu, jakoby se bál jít více na dřeň věcí a nevěřil si odkrýt více skutečný život Edith Piaf. Ale abych pouze nehanil, tak skutečné terno udělal s výběrem hlavní ženské představitelky. Marion Cotillard jako Edith Piaf je okouzlující a podává strhující výkon. Nicméně to mně k plnému zážitku ( jako člověku mající hudbu Edith Piaf v oblibě ) NESTAČÍ. Když už, to raději sáhněte po http://www.knihkupectvi-bn.cz/fotocache/bigorig/http--d----l----l--img.pemic.cz--l--sortimg--l--004--l--9--l--6--l--0049614-23.jpg , pusťte si k tomu http://img.mimishop.cz/h/ms/713/0/0805/a1353240.jpg a otevřete si k tomu lahvinku http://bordex.cz/eshop/images/vmv-chateau-franc-lartique-5.jpg . Zážitek bude rozhodně lepší :o) (29.01.2010)