Neuvěřitelný život rockera Coxe

Tak takhle se ma delat parodie. Film si utahuje ze vsemoznejch hudebnich filmu, ale hlavne z Walk the Line. Jenze narozdil od ostatnich soucasnejch trapnejch parodii je tu pribeh, kterej neni poslepovanej ze sparodovanejch scenek a drzi perfektne pohromade, navic tvurci nijak netlaci na pilu a nepotrebujou tam fory dostavat za kazdou cenu a o to vic si clovek jednotlivy vtipy vychutna, navic, kdyz nikdy neklesnou pod prumer, pohybujou se od lehkyho usmevu po brutalni fory a hlasky, navic dost casto zatracene originalni a misty docela drsny. Co se tyce hudby, tak ta je fakt perfektni a pomaha lehce prestreleny dvouhodinovy stopazi, takze film vubec nenudi, i kdyz ke konci mu drobet dochazi dech. Navic se film nevenuje jen urcitymu obdobi hlavni hvezdy, jak to casto bejva, ale postihuje celej zivot, od detstvi, prvni vystup ve 14, az po posledni masterpiece v 71 letech. Taky se povedla dobova atmosfera a starnuti jednotlivejch postav, akorat holt ze zacatku se musi clovek smirit s tim, ze Reilly na 14 fakt nevypada. Co se tyce hercu, prekvapil me Reilly, fakt bych ho do takovyhle role netipoval a ackoliv nepodava kdovijak perfektni dramatickej vykon, role mu skvele sedla, misty perfektne vysiluje, az skoro pripomina Blacka a je proste perfektni. Akorat me trosku mrzela absence ruznejch camei, je tu na chvilku jen Jack Black jako jeden z Beatles. Zato me prekvapil Patrick Duffy, i kdyz ma v podstate jen jednu vetsi scenu. I kdyz filmu misty drobet dochazi dech a sem tam ma hluchy misto, ja se proste celou dobu perfektne bavil a nemuzu jit pod 5*. (19.04.2008)

Tenhle kousek jsem viděl v Director's cutu a je opravdu tvrdý oříšek. Já se celou dobu výtečně bavil. Ale to je tím, že mám rád parodie (a tahle opravdu nemusela jít po kolena do bažin plýtké zábavy, jako jiné dnešní parodie které se tímto probrodí do kategorií B až C), viděl jsem většinu filmů z "vlny hudebních biografií" a osobnosti a období na které se zde naráží mi nejsou neznámé. Občas to bylo až moc "ujeté", ale i tak ty dvě hodinky příjemně utekly. (22.04.2008)

V poslední době jsou stále populárnější biografické snímky o slavných hudebnících. Ani by mě nenapadlo, že někdo dokáže natočit parodii i na toto téma ale stalo se. Bohužel dalo by se říci jelikož se jedná o jednu z těch slabších parodií. Film nejvíce paroduje film Walk the line, který mapoval život Johnnyho Cashe a k tomu ještě přidává další jako třeba novinku I´am not there o Bobu Dylanovi. Je pravda, že snažit se parodovat hudební filmy není tak lehké jako např. horory nebo akční filmy ale i tak se film určitě mohl podařit více. John C. Reilly je ve své roli dobrý ale věřím tomu, že by role více sedla komediálně zkušenějšímu Willu Ferellovi, kterému byla role určitě nabídnuta také. Největší problém je však v nezkušeném režisérovi, který vůbec nemá cit na načasování nějakého vydařeného gagu a zachránit to nedokáže ani fakt, že scénář dělal čím dál populárnější Judd Appatow. Ve výsledku se na film dá koukat a občas se divák pousměje ale i tak se nedá říct, že je to dobrý film a i neustále natahované Scary Movie je podle mě vtipnější. (24.09.2008)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $18,317,151║Tržby Celosvetovo $20,575,243▐ Tržby za predaj DVD v USA $15,656,853 //počet predaných kusov 801,130║ Zábavný úlet s výborným Johnom C. Reillym, plus k tomu pekné chytľavé pesničky. /60%/ (05.05.2010)

Apatow naozaj dokaze natocit inteligetne zbuchnute suber zle fekalne komedie. Po pravde, suche, akademicke, zivotopisne hudobne filmy si parodiu zasluzia. Hudobne zivotopisy sa tocia inac, taky B. Tavernier by okolo polnoci o tom vedel niecopovedat. Podstata zivota neskvie v polodokumentarnom zacyhteni celej jeho dlzky a krakych okamzikoch podstaty. Takze vdaka tomu nepochopeniu ma Apatow a spol kopu materialu pre svoj degradujuci obdiv americkej muzike. (18.05.2008)