Spálené vzpomínky

Portorikánsky Laco Lučenič predvádza opäť raz démonický herecký výkon, ktorému len horko ťažko stíha inak tiež výborná Halle Berry. Táto dvojka posúva samotný film minimálne o hranicu vyššie. Ich neprehliadnuteľná charizma a vzájomná chémia pôsobí v samotnom filme fantasticky. Dánka Bierová môže pokojne spávať. Jej prvá Hollywoodska zastávka určite nebude zároveň poslednou. Spálené spomienky sú silno skľučujúcim filmom z ktorého si môžete navodiť slušnú depku, bude to však stáť za to. Realistické, pomalé ale plynulé, autentické, drsné. Minimálne stojí za pozornosť. (18.02.2008)

V úvode som sa zháčila, čo toto je za vydieračku! s pribúdajúcimi minútami sa však ukázalo, kam príbeh smeruje a hlbší existencionalistický podmaz si ponechal až do záveru..režisérka môže kameramanovi a hercom za ich genialitu ruky bozkávať. Scenár nie je úplne konzistentný v istých chaotických rozhodnutiach Audrey, tie ako jediné narúšali scenáristickú harmóniu, ostatné všetko klapalo ako sa na silné rodinné drama patrí. (13.01.2010)

Úplně čisté svědomí nemám, ale víc než tři hvězdičky dáti nemohu. Kamera, střih, hudba, herci, atmosféra - všechno na výbornou. Jen jsem si zase od začátku říkal, že tohle asi natočila ženská. Prostě mi tam chybí pazour, trocha špíny, tady byli všichni krásní, hodní, trpící, jediná zlá postava v celém filmu (Duchovnyho vrah) byl vykreslen jako nepříčetné zosobnění zla. Do poloviny jsem přesto pomýšlel na pět hvězdiček, pak mě čím dál tím více ubíjely ty dětské tvářičky a smutná očička, úžasný mužíček, přátelé na život a na smrt, šablonově vykreslený drogový problém Benicia - a dobila mne kytice růží. Prostě skvostně a originálně natočená Danielle Steele. (18.02.2008)

Scénář: Allan Loeb .. Někdo tady vaří z A.G. Ińárritu a koření to Plesem příšer od Forstera. Jelikož jsem se k filmu dostal doporučením, takže bez zkoumání, kdo psal scénář a režíruje, tápal jsem. Ještě když k tomu všemu hraje hudba dle vybrnkaných šablon Gustavo Santaolalla, člověk se pochybnostem neubrání. ___ Ale k filmu. Je tu prakticky všechno - přátelství, rodina, drogy, úmrtí otce - co by vystačilo na poctivé drama až k slzám, ale skutečnost je jiná. Ač má scénář i režie několik světlých momentů, dohromady si spíše navzájem škodí. Nejenže je všechno přitažené za vlasy, ale těch pár silných momentů z papíru se nedaří přenést v plné intenzivně na plátno a nějaké emoce aby divák pohledal (byť je obsah neustále servírován jako něco neskonale smutného). Herci jsou v tom nevině, přestože se vracejí ke známým rolím - zfetovaný právník Del Toro (Strach a hnus v Las Vegas), ovdovělá kráska Halle Berry (Ples příšer), které to tentokrát upřímně sluší nebo milující otec David Duchovny (Californication) - takže typově sedí bezvadně a role zvládají s přehledem. Problémové zůstávají konkrétní situace v příběhu, který začíná jako chronologicky nesouvislá mozaika, aby se po pohřbu ustálil do jednoho směru, aniž by dostala nějaký hlubší tvar, uniká z reality, přičemž jede po šablonovitých kolejích drogových a rodinných problémů. Až bych si dovolil říct, že narůžovělé hollywoodské kramflíky pro doposud slibnou dánskou režisérku Susanne Bier nebudou! (24.04.2008)

Ach ten Benicio Del Toro, ta jeho chlapská vizáž s uhrančivýma očima a obličejem, který v jednu chvíli přidá deset let a v jednu chvíli je to mladý kluk s rozježenými vlasy. Ten nejlepší životní přítel, v současné době na fetu, ten, kterého manželka toho druhého nesnáší, protože se jí zdá, že se o určitý střípek lásky musí dělit. A je to ten, od kterého je cestou zpět její manžel, David Duchowny, zastřelen. A ta nádherná Halle Berry, sama s dětmi, ta zde zůstane ve velkém domě a ví, že jejich cesty se zkříží. Určitě bych vyzdvihla oba herecké výkony, kameru s citem pro detail a hudbu, v níž zaslechnete vzdálené tóny Hispánců. A byla jsem velmi rozebrána scénou, ve které si Halle - Audry, definitivně uvědomila, že její milovaný muž je neodvratně pryč a je čas jít dál. Spustí se další film, ten ve Vaší hlavě, ten, který se Vás možná osobně dotýká... (09.07.2015)