Vlkodav z kmene Šedých psů

Proti fantasy snímkům vůbec nic nemám a velice rád se vydám na cestu z nějakým hrdinným bojovníkem. Avšak v tomto případě to byla cesta zdlouhavá, nudná a nezáživná. Rozhodně se nejedná o další variaci na "Pána prstenů" a film se spíš podobá legendárnímu "Barbaru Conanovi" a jelikož mě ani tato legenda moc nenadchla měl to Vlkodav o to těžší. Film u mě bohužel nezabodoval skoro ničím a po celou dobu jsem se velice nudil. Není zde mnoho akce ani nějaká scéna hodná zapamatování a hlavní hrdina si moje sympatie také nezískal. Bohužel jsem ještě nepřišel ruským filmům tak úplně na chuť. (03.06.2008)

Vlkodav vděčí za svůj vznik úspěchu Timura Bekmambetova a jeho Noční hlídce, která odstartovala jednak renesanci ruského filmu a jednak sérii fantasy snímků, které měly u ruského publika velmi slušný komerční úspěch. Je to paradox, že jsem Noční hlídce dal čtyři hvězdičky a Vlkodava odbydu pouze třemi, i když je to mnohem velkolepější podívaná vyfutrovaná penězi a celkově profesionálnější, ale Noční hlídka holt byla první a co jsem odpouštěl jí, nechci odpouštět Vlkodavovi. Je na něm totiž znát zjevná inspirace hollywoodskými fantasy snímky typu Barbara Conana nebo trilogií o Pánovi prstenů a na můj vkus je to jednak trošku kosmopolitní, jednak zbytečně zahlcené digitálními efekty. Tvůrci se měli víc držet východoslovanské mytologie a propracovat příběh na úkor vizuálních efektů. Vlkodav ve své snaze vyrovnat se americké produkci trochu připomíná francouzské akční filmy, které taky chtějí dohnat a předehnat slavné hollywoodské kousky, a tvůrci si neuvědomují, že v nejlepším případě dohání to, co frčelo před 15-20 lety. Celkový dojem: 65 %. (27.05.2009)

Blue, to bylo na hovno. Naprosto typická představa "drsného" fantasy světa v očích dvanáctiletého nadšence. Tvrdý nemluvný hrdina se srdcem na tom nejlepším možném místě, uřvaná hysterka, vetchý staroba, který je více než se zdá, proradný zrádce, platonická láska, krvavé bitky. Klišé nad klišé. Když SPOILER Volkodav stál s největšim hajzlem na okraji propasti a ten mu, přestože se mu na poslední chvíli hlavní hrdina snažil pomoct, vrazil meč do břicha, čekal jsem, že alespoň řekne "Co si ty krávo čekal od zákonně zlý postavy?" KONEC SPOILERU. Prostě na pytel. Jediné co za něco stojí jsou svižně natočené souboje a krásné přírodní reálie. Holt drsná fantasy nemůže být černobílá, což tahle je. (13.07.2010)

Moc brutální s aložité pro děti a moc zdlouhavé a pohádkové pro dospělé. Nicméně všem fantasy fanouškům tenhle film vřele doporučuji :). To co se mi líbilo byla správná "fantasy" atmosféra - plná mlhy a takové té až vikingské surovosti a syrovosti. Další velké plus je určitě hudba. To co mi ale moc nesedlo byla rozvleklost, sice ne v pravém slova smyslu, protože se tam "něco" dělo téměř pořád, ale ne všechny vedlejší děje byly dotažené do konce- takže tam byly dá se říct zbytečně a film jenom prodlužovaly- takže to už ke konci bylo na mě trochu moc dlouhé. Potom akční scény- naprosto nepřehledné, takže člověk může jen odhadovat- co se tam vlastně děje. Ale jinak celkem dobrý koukatelný film i když si ho asi znovu nepustím. (16.12.2012)

Čas od času zariskuju, sáhnu po novém filmu a čas od času se mi to vyplatí. Nebojím se říct, že to je nejlepší fantasy od dob Barbara Conana (a ano, LOTRa jsem bohužel taky viděl). Jistě, Vlkodav má své drobné mouchy (prvních 10 min přílišná podobnost s Conanenem, následná mírná roztříštěnost příběhu, kdy se jakoby seriálově dělí na několik epizod), ale ty jsou ve výsledku naprosto zanedbatelné. Hlavní hrdina je charismatický a mužný chlapík ostře řezaných rysů, žádná na první pohled metrosexuální lůza, jako poslední dobou prakticky všude. U filmu mi jde především o to, aby se divák pobavil a aby mu z toho zůstal dobrej pocit. Nechci když jdu do kina na Superman se vrací litovat, že jsem za něj utratil 160,-- Kč plus druhej lístek v akci zdarma. Jde o to, že Vlkodav je poutavý dobrodružný film s několika dobrými scénáristickými nápady a perfektním obsazením. Jeden z kvalitnějších zástupců nepříliš početné rodinky fantasy snímků nejen pro nejmenší. Chtělo by to ještě trochu vyvážit příběh a nesnažit se dělat tak srdceryvný závěrečný happyend. Pokud se ale Rusové chtějí vydat touto cestou, já říkám: Kupředu! (24.03.2008)