Královna Alžběta: Zlatý věk

Cate Blanchett je výtečná Alžběta, Geoffrey Rush - Walsingham (snad přímý příbuzný kapitána Barbossy) - opět exceluje a jediným pohledem dokáže říct všechno, kostýmy berou dech, hudba je krásná, režie příjemná, vykreslení vztahu Alžběty I. a Waltera Raleigha (sakra sympatický Clive Owen) nijak neuráží, naopak je povedeně nenucené a historicky jakžtakž věrné… Asi hodinu a čtvrt samé klady a já byl přesvědčený, že Zlatý věk dostane plné hodnocení jako předchozí film. Jenže pak to přišlo. Bitva u Gravelines. Moje oblíbená kapitola. Au. Vypadá sice moc pěkně (digitální kouzla se doplňují s jednou skutečně postavenou lodí, kterou filmaři navrhli tak, aby z jedné strany dokázala hrát anglický a z druhé strany španělský škuner – opravdu husarský kousek, doporučuji bonus na DVD), za ohňové lodě jsem byl rád… Ale! Ve filmu to vypadá, že bitvu vyhrál Raleigh sám, scénář z něj udělal hollywoodského arcihrdinu z Pirátů z Karibiku, zatímco Francis Drake se jen mihne (řekne dvě tři nudné věty a jeho jméno se neobjeví ani v závěrečných titulcích, chudák herec, který se bude chlubit, že „hrál toho Drakea“) a jméno Charlese Howarda z Effinghamu (byl to přitom ve skutečnosti on, kdo vybral osm lidí, z nichž se staly ony ohňové) vůbec nezazní. Fakt, že při útoku ohňových lodí byl z celé španělské Armady poškozen jen jeden koráb, načež se loďstvo rozptýlilo a dohra bitvy plná pronásledování a ostřelování se konala až ráno, už scénáristy zřejmě nezajímal... atd. Historické „boty“ mi nevadí u filmů typu Gladiátor nebo Království nebeské. Tam je snesu, protože (víceméně) nevypráví o něčem, co se skutečně stalo. V tomhle případě ale oči nepřivřu. Tři hvězdy za ten hnusný popkorn. (23.11.2011)

„And when this day of battle is ended, we meet again in heaven or on the field of victory.“ Queen Elizabeth ve fenomenálním podání Cate Blanchett roztáhne orlí křídla a vrhne se vstříc Zlatému věku střemhlav do bouře rozpoutané španělskými katolíky. Kapur vytvořil obrazově vytříbené drama (pohled z hlubin na plovoucího bílého koně a růženec padající ke dnu), které však trochu sráží k zemi i přes nabízející se potenciál emoční povrchnost. V okamžiku, kdy na scénu vstoupí do bronzova opálený Owen jako sir Walter Raleigh, nelze si nevzpomenout na Lorda Edmunda Black Addera a jeho poměrně trefnou charakteristiku tohoto slavného anglického mořeplavce: „..panství na venkově, fajnové kočáry a tolik ženských, kolik jeho jazyk zvládne..“ (05.02.2009)

V druhé polovině film hodně ztratil, spousta děje je podána formou prostřihů a jakýchsi uměleckých náznaků, což mi k první půlce hodně nesedělo. Navíc postava samotné Alžběty v podání skvělé Cate Blanchett výrazně vyčnívá nad všemi ostatními a v podstatě hlavně ona stojí za to, podívat se na tenhle film. Vlastně ještě kostýmy jsou úchvatné. (18.09.2008)

Oproti syrovému a spíše komornímu prvnímu dílu jde sice o výrazně větší pastvu pro oči (ačkoliv davové scény se co do velikosti komparsu vyrovnají třeba Bathory), ale celkový dojem z filmu je zcela opačný. Zatímco první část byla úderný a nekompromisní historický skvost, tady je plochý děj obalen tunou neuvěřilně nudných patetických keců, mezi kterými se jako majestátní pamatník vynořuje Owenův pirát Raleigh se zářivě vyběleným chrupem a nekonečnou zásobou filozofických mouder. Ovšem Cate Blanchett je úžasná, ještě uhrančivější než před jedenácti lety a díky ní a všem ostatním (kromě Owena, kterého mám jinak rád) hercům je stále důvod nelitovat těch dvou hodin. (19.01.2010)

Prostě to nebylo ono, to už tady psala spousta ostatních. Tak jen přidám, že Elizabeth mělo být v té době asi 52 let, pokud dobře počítám. A to tedy byla Cate Blanchet dost bídně namaskovaná. Sice bývalá Kapurova životní partnerka Shabana Azmi vypadá téměř v 60 v reálu tak, že blednu závistí, ale tohle bylo moc, takhle padesátnice nevypadají. A v té době už vůbec těžko. :-) (16.08.2009)