Lovec draků

O filmu Lovec draků jsem slyšel několikrát a vždycky jsem ho s klidem ignoroval. Nemám v podobné kousky důvěru. Nakonec se to ukázalo jako dost špatné rozhodnutí, protože je vážně docela povedený. Je sice pravda, že někdy je trochu zdlouhavý, ale má dost silných momentů na to, aby se na to skoro zapomnělo. Téma život muslimů bylo a zřejmě ještě chvíli bude dost atraktivní na to, aby utáhlo celkem přímočarý příběh, který zároveň v podstatě nemá pointu nebo i pevný děj. Lovec draků nepatří mezi filmy, které bych po zhlédnutí chtěl ještě někdy vidět, ale o to víc funguje jako jednorázová záležitost, která sdělí přesně to, co chtěla. (13.12.2009)

Jeden velký kolotoč emocí, který diváka od první do poslední minuty nutí k tomu, aby tahal kapesníky z krabiček jak pro ty veselé, tak i smutné momenty lidského života. Marc Forster to má ale naštěstí pevně v ruce, takže dojem líbivého podbízení a strojového dojení slz protentokrát nehrozí. Můžou za to hlavně neokoukaní herci, kteří do toho šli hodně naplno, aniž by se přitom museli tvářit jako banda nadšených ochotníků, kteří přišli ‚západu‘ něco důležitého sdělit. Jistě, vyústění afghánské mise po letech je minimálně diskutabilní, ale čert to vem, když to ve zbytku baví skoro pořád na plný plyn. 4 a ½. (26.05.2009)

Neskutečná země tenhle Afghanistán... Sedmdesátky přály pokroku v nejedné zemi balancující na hraně starověku a středověku. Vzpomeňme třeba takový Írán před islámskou revolucí také v sedmdesátých letech, kdy při pohledu na fotografie krásných žen s dlouhými rozpuštěnými vlasy, v minisukních z té doby by jste ani na sekundu neřekli, že to fotil někdo veřejně na ulici v Tabrízu nebo Teheránu... Afghanistán byl na tom podobně, byť i ten  Mustang otce hlavního hrdiny  ve filmu v těch zaprášených uličkách Kábulu vypadal jak kosmický koráb, který tam přistál jen kvůli poruše plasmového pohonu... Afghanistán bych chtěl jednou vidět, je to nádherná země plná nádherných lidí. Bohužel co tam podělali Rusové, Američané a spol. už nedokázali napravit, částečně i proto, že Tálibán leta vypláceli a vyzbrojovali a jemu se teď nelíbilo aby jim někdo do jejich islámského světa a práva Šaríja vnášel západní móresy jako demokratické volby nebo emancipaci žen. A jestli to vypadalo, že po spěšné evakuaci Amíků něco z toho dobrého co tam zaseli či zanechali z civilizovaného světa v rámci reforem Tálibán třeba i ponechá, tak teď se tam tvrdě utahují šrouby. Mákem se platí terorismus, zbraně a světu to je jedno a Amíkům už úplně.  Co se týče drog, tak je trápí spíše Jižní Amerika a taky se tu trochu poučili, že importovat demokracii do světa, kde vládne středověk prostě nejde páč na to některé národy nejsou ještě zralé a zřejmě pár set let nebudou, i když umí ovládat ákáčku a RPG. Film je dechberoucí jízdou a člověku je z něj smutno, když si uvědomí jak se tam lidem žije, co se tam dělá s dětmi atd... To se musí podařit útěk a odjet do té hnusné Ameriky aby člověk začal žít v bytě skoberci a ne na hliněné otlapané podlaze, aby si mohl dopřát lékařskou péči a když je spisovatel aby si svobodně mohl vydat knihu... Moc se mi to líbilo až na ten lehce nevěrohodný útek.  Dávám tedy za 5 ulovených draků. * * * * (25.02.2023)

Forster nám v Majstrovi šarkanov ukazuje, čo je to internacionálny štýl. Exotická téma je natočená tak klasicky a zrozumiteľne, ako to len ide. Forster si vyberá zaujímavé (nekomerčné) témy, vie ich pútavo natočiť, ale jeho vlastný štýl v nich nenájdeme. Nie je to kritika, skôr konštatovanie faktu a asi je lepšie, keď sú Šarkani natočení takto a dostali sa tak k viacerým ľuďom. Keď sa ocitneme v záverečnej časti v Pakistane a Afganistane, tak je samozrejme všetko videné doslovne okomentované a hádajte, aká sekvencia nás čaká na miestnom štadióne. Som ale rád, že sa Forster vyhol prvoplánového rasizmu a xenofóbii v USA, dej by to iba zdržovalo. Lenže, pokiaľ sme pri konvenciách, tak mohol emocionálne kľudne pritlačiť na pílu a na konci nás rozplakať. Príbeh tento potenciál má v sebe priam obrovský. A áno, neopozerané tváre tu majú svoj význam. (31.12.2013)

Jedním slovem nádherný (film). Marc Forster vypráví citlivě bez přílišného patosu malý velký příběh o poutě přátelském, bratrském i otcovském a především o tom, že afgánští extémisté škodí mnohem více lidem v afgánistánu a sami sobě než těm na západě a že ne každý, kdo má dlouhé vousy a turban je terorista. Škoda, že tohle asi nikdy nepoběží v primetimu na americké kabelovce. V každém případě Marc Forster ma u me velké významné plus za odvahu a dokonalé filmové ztvárnění předlohy. PS: všimněte si jak hudba dokonale zapadá do obrazu už od úvodních titulků, Iglesias by si toho Oscara určitě zasloužil. (06.02.2008)