Jízda smrti

Zase mě jednou zlákal slibně vyhlížející obal a pěkně jsem naletěl. Kdyby film začínal tam, kde končí, mohlo to být docela slušné béčko s démonickými potvorami v metru, jenomže místo toho tam pobíhá skupinka zmagořenejch sektařů, kteří plní vůli boží tím, že zamordujou každého, koho vidí. Nic proti tomu – já na tuhle religiózní chátru nadávám rád a často. :-) Jenomže tihle jsou opravdu jeblí už od pohledu, takže jsem celý film uvažoval, jestli to je myšleno vážně, nebo to má být jako vtipné. Film totiž není ani strašidelný, ani zábavný. Tu a tam sice nabídne docela solidní gore, ale to už to z bláta nevytáhne. Verdikt – ztráta času. (17.04.2013)

"Bratia, sestry čujte hlas, nádejou je Pán Boh náš" - táto spočiatku nevinná koleda, ktorá sa vinie celým filmom ako leitmotív, mi postupom času začala poriadne liezť na nervy... Členovia sekty Hlas večnej nádeje sú priam ukážkovým príkladom vymytých mozgov. Dej filmu sa odohráva v labyrinte podzemných dráh - v klaustrofobickom priestore a je nepredvídateľný. Reverendoví vojaci zachraňujú duše cestujúcich, ktorí jednoducho nasadli do nesprávneho metra. Táto duchovná záchrana je však obyčajný bohapustý masaker. Ale ani obete nie sú bez šance a nemienia sa vzdať bez boja, čo robí príbeh zaujímavejším. Žiadne strelné zbrane, ale rituálne dýky, meče, sekery a kladivá... Tvorcovia tohto hororu nepoznajú medze, pokiaľ ide o brutalitu. Takisto nejasné sú hranice medzi realitou a halucináciami, a to až natoľko, že sa jedno od druhého nedá oddeliť. Fanatizmus a primitivizmus členov sekty (najmä pani Betty) je tiež bezhraničný a do neba volajúci. Vyvoláva čoraz väčšiu zlosť, ale žiadneho zadosťučinenia ani zničenia zla sa vo filme nedočkáme - aj na konci, niečo zlovestné ostáva stále visieť vo vzduchu... (28.11.2010)

Již od dávnověků bylo lidstvo lehce manipulovatelné. Jakmile se zrodí „vůdce“ burácející z výšin, či „reverend“ rozsévající zkázonosná slova technologií pagerů, vždy je davy slepě následují. -) Podzemkou s jejím rozsáhlým labyrintem se srocují a omámeně blábolí své jedovatosti přívrženci „Hlasu věčné naděje“, aby zachránili(čepele nožů krví potažené) „bezbožné“ před ohněm pekelným. :-)) „Bratři, sestry…slyšte hlas naděje je Pán Bůh.“ (29.05.2010)

Lahodím si, lebedím, chrochtám. Přesně takhle jsem se při sledování horrorů cítil počátkem devadesátých let. Už se mi moc nechtělo věřit, že se ten pocit vrátí. Ač zcela moderní, tenhle film má dost silného ducha starého dobrého horroru. Má všechno. Ujeté postavy, šílenou zápletku, krev, napětí, několik šílených scén (těhotná členka sekty), razantní závěr. A jako bonus dvě nádherné Asiatky. Rozjezd filmu je parádní, hned první scéna a následující sebevražda mě fakt hodně nalákaly. Prostě paráda. Proč vlastně nedám plný počet? Protože to možná mohlo být ještě lepší? Protože tam mohly být Asiatky tři? Možná jo. (25.10.2012)

Úvod je vďaka rôznym perspektívam trošku chaotický, ale postupne všetko zapadá a skvelá jazda sa môže začať. Ponuré tmavé chodby metra úžasne podporili dusnú atmosféru v ktorej môže byť vrah prakticky ktokoľvek. Celkovo myšlienka "prepnutej" sekty je priam ukážkovo horrorová. V istom momente sa síce stráca originalita, keďže zabíjanie "krížom" začne liezť na nervy, ale do skvelých koľají film vrátil súboj kladný hrdinovia vs. sekta - najme úder kladivom je lahôdkový. Záver je možno pre niektorého sklamaním, niekto by ho možno označil ako výsledok scénaristickej nemohúcnosti, avšak u mňa má plný počet a skvele zapadá do celkového diania. Karenin úsmev na konci je taký upokojujúci - kto videl, dúfam že chápe :) 85 % (13.12.2009)