Zápisník smrti
Death Note
Epizody(37)
Obsahy(2)
Japonský středoškolák dostane do rukou mystický zápisník, který zabije každého, jehož jméno do něj napíše. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (460)
Zo začiatku dokonalá naháňačka na mačku a...no, mačku. Obaja súperi boli vyrovnaní a ich súperenie bolo také silné, že stačili slová a predsa mal človek problémy s nervami. Zlom nastal po 17. časti, kde do deja vstúpila spoločnosť Yotsuba, no aj tu sa po pár častiach podarilo vybudovať zdanlivo stratenú atmosféru a pasca na Kiru z Yotsuby sa dala vyrovnať lepším scénam z Bournovho ultimáta (čo sa týka napätia). Bohužiaľ nastal ďalší zlom po 26. časti a tu sa už s novými hrdinami zoznamuje ťažko a s nechuťou. Je pravda, že pri predposlednej časti sa to vrátilo do starých koľají, no pocit, že menej je niekedy viac sa len tak nezmyje. Rozhodne ale treba vidieť kvôli sympatickej animácii a psychologickej hre ktorá sa len tak nevidí. ()
K Death Note jsem zpočátku přistupoval s jakýmsi despektem a očekáváním. Jelikož v žebříčcích na prvním místě vystřídal mého oblíbeného Kenshina, říkal jsem si v duchu "tak se ukaž, co v tobě je". A skutečně, už od prvních dílů se děj rozjede a nezastaví. Light najde Deník smrti, zjišťuje, co všechno se s ním dá dělat, a zároveň se musí mít na pozoru před policií a obzvláště "L". Nenapadlo by mě, že může být napínavý seriál, kde se velká část odehrává ve vnitřních monolozích hrdinů, ale tenhle myšlenkový souboj Light x L je strhující a skvěle promyšlený. Kolikrát jsem se přistihl, že zkouším uvažovat s nimi. ..Tolik k první polovině, která si snad i zaslouží ne úplně čistých 5 *. Ovšem, seriál má ještě druhou polovinu. Nevím, jestli to byl přesně díl 17, kde se to zvrtlo, jak zmiňují ostatní, ale prostě od určitého momentu se to zlomí. Z Miso Aname, zprvu roztomilé a i docela uvažující holky udělají trapně infantilní kr*vu a z Matsudy trapně infantilního v*la. Ne že by tam předtím nebyl humor (Ryuk rulez), ale zapadal do docela vážného a seriózního tématu. Ovšem pak vyloženě rušil. A taky změnili znělku, ho**da, příjemně poslouchatelnou rockovou písničku vyměnili za rádoby drsnou metalárnu. Ach. Nicméně, nicméně, stále se to ještě dalo sledovat a bylo to docela zajímavé a napínavé. Až někam k dílu +/- 26. Aniž bych chtěl moc spoilovat, nová postava mi byla veskrze nesympatická a konec bych si taky představoval jinak. Snad jen ta hudba byla skvělá pořád. ___ Procentuelně asi 90 % za první polovinu, 75% za 3./4 a slabých 60 za poslední čtvrtinu. ()
Protože je tohle prakticky můj první anime seriál (filmů už bylo víc), tak moc nemůžu srovnávat. Death Note vyniká hlavně originalitou příběhu, po technické stránka je na úrovni, ale určitě ne na špici. I když je to vlastně fantasy, tak mi občas vadila genialita hlavních postav, která byla občas neúměrně vysoká. A poslední třetina seriálu byla na můj vkus občas dost překombinovaná, ale co už, je to fantasy. Když vezmu v úvahu tu tradiční seriálovou produkci co běží v Evropě a v USA., tak je anime a celkově japonská produkce neskutečně originální a o tom to asi je... ()
Recenze na japonské anime Death Note – Zápisník smrti: Velice svérázný počin. Na rovinu říkám, že mám ve filmu moc rád překombinované šachové partie, takže s tím jsem problém neměl. Daleko víc mi vadil nepřiměřený počet hráčů, kteří hráli najednou na jedné šachovnici. Nebyly tu dvě barvy figurek, nýbrž nejmíň 10. A šachy jsou hra pro dva. Respektuju komplexnost světa, fakt, že každý, kdo by měl šanci se do hry zapojit, by se pravděpodobně v reálu přidal, ale mě osobně zajímali jen a pouze dva hlavní účastníci, zbytek se mezi nimi nedokázal prosadit, vydobýt si své místo na slunci. Jenom zbytečně strhával pozornost od Lighta a L., oddaloval nevyhnutelné, dělal z příběhu natahovanou kaši. Důvody, proč zůstávám u 5*: 1. nápad; 2. vizuál; 3. brilantní šachová partie; 4. znělky (až na druhý opening); 5. postavy. V neposlední řadě kvituju lore, který do nás tvůrci vytrvale hustili 2x co díl, byť se ke konci začal opakovat a některé poučky byly slušně řečeno praštěné. Že tvůrci většinu zásadní informací sdělovali až zpětně, mi problém nedělalo, bavilo mě dumat, jak to asi kdo vymyslel. Spoilerový rozbor: Vícekrát se tu v komentářích opakuje, že to zhruba od půlky stojí za houby. Docela vtipně se dá ten bod zlomu datovat na epizodu, která přišla s novou znělkou (E20). Z části souhlasím. Je pravda, že prvních, plácnu, 16 dílů je naprosto neuvěřitelných a totálně mi vytřely zrak. Poté se Light nechá zavřít do vězení, aby se zbavil podezření. Následují 3 epizody, které už sice nejsou tak skvělé, na druhou stranu se však vše vyvíjí přesně tak, jak si to Light naplánoval a, co je nejdůležitější, dává to smysl. Jenomže pak se do popředí dostává obchodní spolek Yotsuba a nastává pro mě absolutně nejnudnější část seriálu, kdy se hrdinové honí za padouchy, kteří mi jako divákovi už snad nemohli být více irelevantní. Naprosto zbytečná pasáž. Opět platí, že to svým způsobem dává smysl (koneckonců je to i součást plánu), ale to provedení je na pováženou. Podle mě by tvůrci (a že jich je, to se na tom také možná podepsalo) mnohem lépe udělali, kdyby tuhle záležitost nějak obratně sfoukli za jeden díl a pak mohl žezlo pozornosti opět převezmout náš Light Yagami. To se konečně stává, když se mu vrátí paměť. Po několik dílů se zdá, že se Death Note konečně vykoupil, jenže ouha. V epizodě 25 se něco stane. Kdo to viděl, tak ví. Druhý takzvaný bod zlomu a mně nezbývá než souhlasit. Sice už to není tak nudné jako pasáž s Yotsubou, ale rovněž to není tak dobré jako první šestnáctka. Takové nic moc 4*. Na šachovnici vstupuje řada nových týmů. Zrovna jsem si začal libovat, jak se zúžila. Dokonce mě napadlo, že bychom se teď mohli dozvědět něco víc o tom, co Kirovo působení dělá se světem, jak se mění k jeho obrazu... třeba to i sledovat! Omyl. Do hry vstupuje druhý L. – dokonce hned dva. Následuje rozvleklá naháněčka plná odboček, která ovšem postrádá kouzlo a originalitu té první. Všechno je lehce ohrané, dokonce i samotná genialita soupeřů již nepůsobí tak překvapivě, je spíš otravná. Díky bohu za poslední dva díly. Byly neskutečné. Celý seriál mohl takový být. Škoda. Stačilo by osekat Yotsubu a úplně vyškrtnout N. a Mella. Mohlo to mít 25 dílů místo 37 a vražedné tempo místo ukňouraného: "Jen počkej, zajíci! Ještě tak dvacet pokusů a mám tě." Na závěr malá fanfikce pro ty, kteří již Death Note viděli: Představte si, kdyby se po závěrečných titulkách Light probudil a nacházel se v nějaké postapokalypticky vypadající zemi. Jak bylo řečeno: ti, kdo použili deník, nepůjdou ani do pekla, ani do nebe. Nebylo by skvělé, kdyby šli do království Shinigami?! Jakože by se Light probudil v nějaké znetvořené podobě a nacházel se tam. Ležel by, zvedl hlavu, rozhlédl se a pak dlouze zařval. Divák by společně s ním pochopil. Křik pomalu slábne, kamera se současně oddaluje a do záběru vstupuje i nedaleký strom. Na sedí nějaká ve stínu ponořená postava. Udělá se na ni close-up. Ukáže se, že je to Ryuk. A pak by propukl ve svůj typický smích. Věděl, že se tohle stane, ale pochopitelně to Lightovi neřekl – proč taky? To by byl teprve konec, co říkáte? () (méně) (více)
Seriál s geniální první polovinou, kde se poměřovaly dva nadané mozky v rozsáhlé šachové partii o lidské životy. Někde kolem 17. dílu se to však zlomilo a hra o Zápisník připomínala houpačku oscilující mezi genialitou a nudou. Čím víc postav se do pronásledování Kiry zaplétalo, tím víc jsem začínala být otrávená a finále mě definitivně zabilo. Hodnotila bych průměrně, ale za souboj nervů mezi Ryuzakim a Lightem přidávám hvězdičku. ()
Galerie (1 196)
Photo © Nippon TV
Zajímavosti (46)
- Ačkoliv je přezdívka pro N (Neito Ribā) Near, do českého jazyka byla přeložena jako Nia, čímž byla ošizena o její význam. Near znamená blízký a v Nearově případě to znamená, že je vždy blízko vyřešení případu Kira. (P. J. D.)
- Když se Lightův otec snaží zahnat syna, podezřelého z toho, že je Kira, do kouta, přiloží mu revolver přímo k čelu a vystřelí slepý náboj. Lightovi se samozřejmě nic nestalo, ale slepý náboj ve skutečnosti vytváří efekt opravdového výstřelu tím, že se při něm uvolní žhavé plyny pro světelný efekt, které již nejednou někoho z blízka zabili. Příkladem tomu byl herec Jon-Erik Hexum, který se sám střelil do hlavy slepým nábojem v roce 1984 při natáčení seriálu Cover-Up . Za několik dní na následky tohoto zranění zemřel. (Agita)
- Rem byla vytvořena podle mýtické medůzy. Sidoh zase podle kanárka. Co se týče Ryuka, ten měl původně vypadat jako člověk, ale autor si uvědomil, že bohové by neměli vypadat jako lidé, a tak jeho podobu změnil. (fallanga)
Reklama