Death Note - Zápisník smrti

Ta in-your-face filosofie a přepjatost anime je stejně strašně cool. Silný námět a hodně machrování všemi směry - nic víc asi nepotřebuju, aby mě to chytlo. Na Death Note je navíc fascinující ten procedurální fetiš, který ho prostupuje. Prvních 17 dílů je geniálních, pak jde úroveň rapidně dolů. Můj plný počet tedy patří tomuto segmentu. (20.08.2017)

Geniální, opravdu promyšlený, originální kousek, který si mě získal od samého začátku a dlouhá léta obýval 1. místo na mém soukromém žebříčku nejlepších anime. Skvost po všech stránkách - příběh, atmosféra, postavy, animace, soundtrack... Snad jedinou výtku bych měla: to tam opravdu nemohla být ani jedna inteligentní, významná ženská postava, kterou by hned nezabili nebo by z ní v průběhu neudělali pouhou Lightovu hračku? To jediné mi lehce kazí dojem na jinak naprosto perfektním počinu. 10/10 (17.11.2014)

Může obsahovat spoiler... HEY HEY ningen SUCKER ah ningen ningen FUCKER, WHAT´S UP, PEOPLE?! Nejpoutavější anime, jaké ´sem zatím viděl. Výborný příběh, skvělé zpracování. Nakolik dokáže absolutní moc změnit zdravý rozum? Death Note je sešit, do nějž stačí napsat jméno, vybavit si tvář dotyčného, a pak už ho jen nechat prožít svých posledních 40 vteřin života. Yagami Light jeden takový sešit najde a rozhodne se vzít věci do vlastních ruk; zbavit svět kriminálníků. K tomu mu asistuje zábávná bytost shinigami, Ryuuk, původní majitel DN. Ovšem, je spravedlnost a spravedlnost. Někteří nejsou zrovna nadšení ze stoupající úmrtnosti únosců a násilníků, a tak je na pomoc přivolán nejlepší vyšetřovatel světa, tajemný L - snad nejcharizmatičtější filmová postava vůbec. A ta pravá zábava začíná. Už prvním dílem se režisér Araki rozjede neskutečným tempem a s atmosférou, která nedovolí odejít. A k tomu nepotřebuje zbytečné hektolitry krve a prakticky ani žádnou akci. Se stoupajícím vlivem Kiry tak roste i hustota děje. K vyvrcholení pak dojde, když se L a Kira dostanou do blízkého kontaktu a začnou jejich (nejen)psychologické hry (např. výborný souboj monologů během tenisového zápasu) a na scéně se objeví druhý Kira, Amane Misa. A atmosféra nepoleví, až do konce 16. dílu, kdy scénáristům jakoby došly nápady a začali DN vést jiným směrem (incident Yotsuba). Naštěstí zlom přichází již s 20. dílem, kdy se také mění úvodní titulky - Nightmare vystřídá Maximum the Hormone a z elegance se stává agresivní bizarnost. DN je zase v plné polní a atmosféra opět houstne. Ovšem jen na dobu určitou, než odejde L a na jeho míst nastoupí Near a polopadouch Mello. Tempo je sice stejné a přibylo i akce, jenomže Kira Light ztratil rovnocenného soupeře, kterého v podivínství nenahradí ani N. Dokonce i Ryuuku se objevuje už jen zřídka. Ale s blížícím se 28. lednem opět přituhuje a vše zakončují galantní finální orgie. Tak tohle je seriál, jenž mi posledního týdne nedal spát. Invenční a poutavý, s příjemnou animací a minimem CG efektů, skvěle ohudebněný a hlavně inteligentní. Kira is justice. (27.11.2007)

Nemám vo zvyku hodnotiť seriál ešte pred dokončením sezóny (prípadne inej formy uzavretého celku), ale Desu Nôto si ma získalo už od prvého dielu svojim príbehom, ktorý je tvorcami neustále a veľmi vzrušujúco rozvíjaný skrz charaktery postáv a tým dochádza u diváka aj k sústavnej zmeny perspektívy na otázky, ktoré súbežne vyvstávajú. Potešenie zo sledovania sa tak vďaka vyššie napísanému následne pretavuje aj do príjemných úvah a vytvárania vlastných náhľadov k predkladanej téme. UPDATE: Tak po dopozerani poslednej casti (ktorej zaver je vyborny) ostavam i nadalej na 5*, i ked je to 9/10. Je fakt, ze po vybornych 17 dieloch to islo dolu a hlavne naoko zbytocna prekomplikovanost miestami stavala na tazko odhadnutelnej nahode (nahodach), vo vysledku je to pre mna kompatne uzavrety serial, ktory mi prijemne mrazenie priniesol velakrat. (12.01.2007)

Death Note je HRA. Hra, kterou se baví geniální student střední školy, který je ve všem nejlepší a postrádá v životě jakékoli výzvy; hra, kterou si krátí čas démoni Šinigami nemající nic na práci, ale stále znova prodlužující svou nudnou existenci zabíjením smrtelníků; a především hra režiséra s divákem. Není to život, neplatí zde pravděpodobnosti, postavy jsou pokřivené a pravidla nastavená přesně na míru příběhovým situacím. Trochu mi to vadí, ale jinak by Death Note určitě nebyl tak strhující; zkrátka jsem přijal tenhle vykonstruovaný vypravěčský styl a užíval si. Už dlouho (jestli vůbec někdy) jsem si nevybudoval na sledování seriálu takovou závislost – zhlédl jsem jej nadvakrát a když jsem opomněl stáhnout jednu epizodu a musel na ni 20 minut čekat, zakoušel jsem silné abstinenční příznaky. Zvláště úvodních cca 40 %, které jsou v podstatě sledováním šachové partie dvou geniálních mozků (jejichž "plány v plánech jiných plánů“ upomínají na Dunu), jsou excelentní. Žel seriál dvakrát poměrně výrazně změní charakter a hlavně poslední třetina už není tak působivá jako části předešlé. Co je škoda, že se příliš nezaobírá motivy a myšlenkami postav, zpravidla odkrývá jen ty směřující k utajení svých a odhalení cizích plánů. Dá se spekulovat o primárních pohnutkách, u Kiry pozoruji určité (možná falešné) znaky racionalizace, když své skutky zdůvodňuje „spravedlivým světem“... Jde pouze o náznaky, postavy jsou opět především prostředky vyprávění. Obdobné je to s reakcemi společnosti na Kirovo jednání – navenek ho odsuzují, ale ve skrytu duše obdivují... I na vyvolání zdání hloubky je to málo, přitom zápletka skýtá opravdu zajímavé možnosti – a to je mé největší zklamání; síla Death Note je prostě jinde. Je to detektivka, jež nespoléhá na šokující odhalení ani co nejnejasnější podávání informací; naopak, divák je vždy víceméně v obraze, přesto je to strhující podívaná. (A „L“ jedna z nejsympatičtějších postav, jaké jsem dosud v anime viděl.) (01.06.2008)