Vitus

Vitus se vyznačuje zajímavým námětem (zázračné dítě, které si zoufale přeje být naprosto normální), silnými hereckými výkony (především dědeček v podání Bruna Ganze, známého jako Hitlera z Pádu třetí říše) a tragi-komickými situacemi. Přesto mě film chvílemi nudil, ze 120 minut zaplácat 30 pouze klavírními koncerty a zkouškami mi přišlo poněkud přehnané. (27.11.2008)

Asi najviac sa mi páčilo to, že ak človek nemá jednostranný pohľad a dokáže si rozšíriť obzory a posunúť sám sebe hranice, tak dokáže naozaj skoro čokoľvek. Možno si poviete, že Vitus bol geniálny a preto by ste sami nedokázali to, čo on, ale ja si myslím, že každý sa vie v živote niekam posunúť a dokázať úžasné veci aj s priemernou inteligenciou, stačí vyliezť z ulity otvoriť oči a nebáť sa zmeny. Inšpirujúce! (29.05.2017)

Malý Vitus je tak trochu zvláštní dítě. Když nějaké slovo nezná, jde si ho okamžitě najít v encyklopedii. A hlavně je to klavírní génius. To samozřejmě neunikne pozornosti jeho rodičů - zejména matky - a ti se z něj snaží mermomocí udělat ještě lepšího virtuosa. A tak jediný kdo malého Vita chápe je dědeček (skvělý Bruno Ganz). Takhle to zní jako jeden z mnoha filmů na téma "malý génius - nechápající rodiče - dobrotiví staříci". Ve skutečnosti je Vitus natočen tak příjemným stylem, oproštěným od patosu a nejrůznějších klišé, že jsem se chvílemi přistihl, že jsem rád jak hlavním hrdinům fandím, což se mi u takových filmů nestává. Kupříkladu Vitova první láska a následné rande vypadá tak, že se chlapec snaží starší dívku přesvědčit, že pro pozdější vztah je výhodné, že je žena starší z hlediska živočišného libida. Dobré herecké výkony a kvalitní scénář si člověk skutečně užije. Jen ta příliš televizní kamera mě chvílemi štvala. Jinak nemám žádných výhrad. Nenápadné dílo, které stojí za objevení :-) (09.07.2007)

Obrázky ze života mladistvých géniů patřím k mým oblíbeným žánrům. Slouží jako taková pánská harlequinka k náhražkovému plnění snů. I tento film, dobře provedený, mě tedy bavil, ale vposledku také trochu zklamal. V půli se totiž tvářil, že bude o něčem víc: o osamělosti velmi nadaných, o touze po normálnosti, o nebezpečí skrytém v přehnaných rodičovských očekáváních... Žel se to nakonec zas všechno zvrhlo v tradiční příběh o triumfu výjimečnosti. Vitus je supermanem pro intelektuály, komiksovýcm superhrdinou, jenž se pro okolní svět na čas (a pro zvýšení diváckého účinku) skrývá za obyčejnou tváří Clarka Kenta a potajmu zachraňuje svět (anebo alespoň tatínkovo a dědečkovo jmení). Škoda přeškoda... Jak rád bych (zas) jednou viděl snímek o třídu věrohodnější: film o tíze geniality i těch nadějí, které druzí do malých Einsteinů vkládají, a třeba i o zklamání, které pak často přichází. Takhle je to alespoň hezká pohádka s pěknými klavírními kusy a pozoruhodnou, skoro jak vlámština znějící, švýcarskou němčinou. (18.06.2009)

Do prvej polovičky som si vôbec nevedela nájsť cestu k hlavným hrdinom, podarilo sa mi to až v druhej polovici. Príbeh je celkom zaujímavý, herci a klavírne skladby potešili, niektoré momenty výborné, ale predsa len to cítim na slabšiu štvorku. Dedko v ležérnom obleku a klobúku vtedy na letisku mal ale nesmierny štýl. (05.06.2015)