Vůdce daroval Židům město

Vzhledem k okolnostem vzniku (film musel režírovat židovský režisér, který byl následně s celou rodinou poslán na smrt do Osvětimi) zcela nehodnotitelná věc, která se vymyká chápání normálního člověka. Mohu se jen divit tomu, jak se tehdy říši podařilo tak dlouho tajit pravdu, a tomu, že se zástupci Červeného kříže tak snadno nechali nachytat. Či to tušili/věděli, ale neměli zájem na změně? Každopádně dnes už s tím nic neuděláme, takže nezbývá než doufat, že se něco podobného nebude už nikdy opakovat. Ovšem propagandistické filmy tu s námi jsou stále, jen se jim to daří stále lépe zakrývat. Ale to nebudu rozvádět. /nehodnotitelné/ (23.12.2011)

Odporná propagandistická sračka. Máloktorý film dokáže takto nahnevať. Ešte v roku 1944 sa snažil fašistický zdochýňajúci režim manipulovať ľudí. Hnus. Film musel natočiť herec a režisér Kurt Gerron, ktorý bol tiež v terezínskom koncentráku a hneď po natočení bol s mnohými "hercami" zavraždený v plynovej komore v Osvienčime... (17.12.2020)

Prosluněný Terezín, kde židé vesele poskakují, tvoří a filosofují. Terezín, kde malá spokojená žiďata ukusují z obrovských krajíců chleba s máslem. Terezín, kde sestřička radostným krokem prochází nemocničním pokojem mezi odpočatě vyhlížejícími pacienty. Terezín, kde pracují jen usměvaví lidé. Orchestr, sbor... Ten Terezín, kde zemřelo 33 tisíc lidí. Průměrně natočená propagandistická lež, kterou z morálního hlediska není možno hodnotit ničím jiným než odpadem. Z hlediska uměleckého je ovšem, i z důvodu chybějícího materiálu, nehodnotitelná. (01.06.2010)

Je asi lepší, že film nikdy nebyl dokončen. Když jsem sledovat jeho ukázky, dost mi to připomínalo filmové týdeníky z padesátých let. Jak se co daří budovat. A vydávat toto za to, jak to v Terezíně normálně vypadalo je dost svinstvo. Nehledě o tom, kdo měl film režírovat a jak skončil. Prostě zvůle, to se jinak nazvat nedá. (07.03.2020)

Z filmu se zachovaly pouze části, velká z nich byla použita v krátkém snímku Město darované Vladimíra Kressla z roku 1965 (v něm ale nenajdeme představení Brundibára nebo práci v sochařské dílně). Původní stopáž ovšem měla být až 90 minutová. Vedle Hanse Krásy ovšem ve snímku vidíme i Karla Ančerla, který diriguje terezínský smyčcový orchestr, na témže koncertě sedí i bratr Hugo Haase Pavel, významný Janáčkův žák (autor hudby k snímkům Život je pes a Mazlíček, v nichž Hugo hrál, a Kvočna, který režíroval), jehož hudbu orchestr s Ančerlem právě hraje. Původní záměr nacistů byl doprovodit snímek i hudbou - dle nacistické terminologie - autorů židovského původu, takže přidali do zvukové stopy J. Offenbacha i Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (jejichž dílo byste v době jejich vlády nikde jinde neslyšeli veřejně), stejně tak swingový tehdy nepříliš starý evergreen Bai mir bistu schein. Kurt Gerron sice snímek začal režírovat (v Brynychově Transportu z ráje ho hraje Martin Gregor), ale práce mu byla odebrána. (17.03.2011)