Režie:
Katherine BrooksScénář:
Katherine BrooksKamera:
Cynthia PusheckHrají:
Erin Kelly, Diane Gaidry, Laura Breckenridge, Michelle Horn, Marla Maples, Austin Highsmith, Wendy Schaal, Leslie Andrews, Daniel Fritz, Markus Flanagan (více)Obsahy(1)
Příběh učitelky angličtiny a její studentky se odehrává na střední soukromé katolické škole. Annabelle, rebelantská dcera senátorky, si hned po nástupu proti sobě postaví celé vedení. A je to právě Simonne, která má čas s ní mluvit a pomáhá jí najít cestu. Zpočátku se zdá, že obě postavy jsou natolik povahově rozdílné, že je téměř nemožné aby k sobě našly cestu. Dravá a přímočará Annabelle má jasno ve své orientaci, přesně ví co chce a také si za tím jde. A citlivá a přemýšlivá Simonne, která si až příliš jasně a zodpovědně uvědomuje případné důsledky, včetně všech nepřijatelných okolností (pomineme-li stejnost pohlaví a naprosté tabu vztahu učitel-student, pak je tu ještě nezletilost Annabelle). A tak dělá vše proto, aby tento vztah udržela ve společensky přijatelné rovině. (RUDEBOY84)
(více)Videa (1)
Recenze (66)
Začátek filmu je jak vystřižený z teenagerské komedie: katolická škola na kterou v limuzíně přijede rebelující dcera senátorky, s piercingem v nose, v kožené bundě... jen bez humoru. Mno a u téhle koncepce už bohužel zůstaneme. Hlavním problémem rozhodně není vznikající lezbický vztah učitelky a studentky, byť jde o příběh trochu umělý, lze pochopit záměr výstavby na jednom z mála dnešních společenských tabu. Zpracování filmu se však tématu spíše vysmívá. Absolutně povrchní pohled, nevěrohodnost zpracování postav Erin Kelly a Diane Gaidry (která mimochodem vypadá na svých pětadvacet a vůbec ne na studentku střední školy) je společně omšelou kamerou velmi útrpným zážitkem. Celé to působí jako amatérský film s minimem základních zákonitostí, jenž se dramatu ani neblíží. Nulové emoce a zpackaná snaha o jejich vyjádření. Za mě jde o velmi zbytečný snímek, s plusovým bodem za "délku", kvůli níž však chybí propracovanost příběhu, detailnější popis postav a dost možná i nějaké zdůvodnění jejich jednání. Ne ne, tímhle rohlíkem se opít nenechám a s trouchou nadsázky dnes dovede být dramatičtější i erotický film. (30 %) ()
Dle mého názoru značně přeceněný film. Loving Anabelle je jednoduše řečeno o „zakázané lásce“, osudovém setkání svobodomyslné a drzé studentky, nešťastné a až nepochopitelně pasivní učitelky, ve špatný čas a na špatném místě. Obyčejný příběh s poselstvím, líbivě, ale nevtíravě zpracován, s něžnou atmosférou začátku léta, s hořkým pocitem na konci. ()
Obyčejná neškodná romantika, které ubližuje přílišná přímočarost a nedotaženost děje a plochost postav. Například fakt, že Annabelle je dcerka senátorky je pro děj filmu úplně k ničemu. Když už nic jiného, tak je to slušná, i když nepřímá, kritika církve, potažmo trapácky upjatých amerických internátních škol. ()
Dlouho jsem neviděla něco tak nepřesvědčivě zahraného, obě hlavní představitelky byly už od pohledu nesympatické. Celkové podání námětu působilo ploše, bez emocí. Potencionálně dobré téma zakázané lásky ve výsledku působilo jako kýč s mnoha hluchými místy. Aspoň délka filmu byla snesitelná, kdyby měl snímek o 30 minut navíc, tak zaspím. ()
Původně jsem si ten film pustila kvůli soundtracku, který mě nalákal, protože tématicky tyto filmy vysloveně nevyhledávám. Byla jsem ale příjemně zaskočená nejen bezvadným scénářem, ale i naprosto uvěřitelným, bezchybným hereckým projevem Erin a Diane a to nemluvím o atmosféře, která se dala doslova krájet po celou stopáž. Tudíž těch 76 minut uteklo rychlostí blesku, že jsem nestačila ani vydechnout. A vida! Vyloupla se mně tady neznámá tvář Katherine Brooks a umí..... ()
Galerie (12)
Zajímavosti (5)
- Erin Kelly si režisérka Katherine Brooks vybrala náhodně v obecenstvu na divadelním představení a spolu začali pracovat na scénáři, což jim zabralo tři roky. Diane Gaidry byla do role dosazena tři dny před začátekm natáčení. (HellFire)
- Loving Annabelle je inspirována německou klasikou Mädchen in Uniform (1931). (HellFire)
- Natočeno za tři týdny. (HellFire)
Reklama