Byl to tichý muž

Příjemné překvapení. S komedií tohle naštěstí nemá vůbec nic společného, a jde tu čistě o psychologické drama s prvky romance. Christian Slater zahrál svou životní roli a pokud by bylo na mě, Oscara za rok 2007 by s přehledem vyhrál. Škoda, že takovéto filmy jsou akademií ignorovány. Já skládám obdiv a tleskám, protože Christian patří k hercům u kterého bych vzhledem k filmové historii něco podobného nikdy nečekal. I výkon Elishy Cuthbert je silně nadprůměrný, a můžeme jen držet palce ať se kvalitativně udrží i v nadcházejících filmech. Frank A. Cappello je jako autor výborného scénáře, režie a většiny z hudebního skóre opravdovým mužem činu. Po druhém shlédnutí jsem pochytal většinu z detailů, které mi poprvé neseděly a musel smazat poslední část komentáře, kterou jsem tu měl ke konci, a ačkoliv bych k němu i průběhu, který mu předcházel měl několik poznámek, spoilerům bych se nevyhnul a řeknu pouze to že průběh filmu směřuje spíš k jinému konci (a to úplně k jinému než to na poprvé působí), než k tomu, který ve filmu je. 90% (15.01.2008)

Nepochopil někdo děj tohoto filmu? Zodpovím. Jedná se o Mežas (Mezi životem a smrtí). Je to dejmetomu poslední vteřinka během umírání, kdy probíhá celý předchozí život daného jedince tzv. „za zrakem“ (v mozku). Ale je upravena meta-entitou (meta-Vědomím). Úplně stejně jako v seriálu Ztraceni. Postava si pak uvědomí přítomnost něčeho vyššího (Skutečné Všemocné já), a tzv. „umře“. Ale nejedná se o posmrtný život, protože lidské vědomí se nemůže dostat za hranici stavu smrti. _ _ _ V seriálu Ztraceni se tvůrci vrhli na tuhle problematiku skutečně zcela výjimečným způsobem. V ději seriálu Ztraceni se nic neodehrává v hlavě pouze jediného jedince, ale mnoha jedinců. Komunita fanoušků seriálu Ztraceni, která zastává teorii Mežas, se nazývá Mrtváci (protože nelze se dostat za hranici smrti a žít nový život, což je opakem toho, co prosazují Živáci), a je přesvědčena, že v seriálu Ztraceni vše je Mežas (tedy flashbacky, flashforwardy, ostrovní linie, alternativní linie...). ✔ (14.09.2011)

Tak trochu Kafka po americku. Spousta vynikajících momentů, emocionální náboj, skvělý Slater i Cuthbert... prostě parádní psychologické drama. Absurdno bylo dávkováno v přesných dávkách a občas člověka až zamrazilo, jak snadné je sejít z cesty a jak obtížné je poznat, která je vlastně ta "správná". Svým způsobem smutný film, který by vás mohl postrčit k tomu, aby jste se na lidi kolem sebe dívali jinak. Nikdy nevíte v čí zbrani je kulka právě pro vás. (04.09.2011)

Režijně nápadité a sympatické. Scénář si ryje v kritice dnešní společnosti nevybíravě; místy je okatě přemrštěný a doslovný, jindy nechává prostor pro vlastní interpretaci. Konec působí ucvaknutě, je očekávatelný a zároveň není. Celkově je tenhle film stejně nemocný jako doba a lidé, o nichž chce vypovídat. V průběhu sledování jsem osciloval od tří do pěti hvězd, nakonec tedy zůstanu uprostřed a chválím Christiana Slatera, který je v mírně předimenzované roli ušlápnuté kancelářské krysy přinejmenším solidní. (28.04.2010)

Príklad toho, ako možno pokaziť výborný námet!!! Stačí obsadiť do kľúčovej role outsidera a "nepochopeného introverta" neschopného prežiť v tomto sračkovitom svete niekoho tak toporného a "béčkového" ako Christian Slater - katastrofa, ktorej nepomôže ani jeho vizuálna zmena na "psycho image". Scenárista a režisér Frank A. Capello je sám sebe najväčším nepriateľom, ktorý veľmi chce, ale nedokáže dodať príbehu hĺbku a psychológiu, ktorá sa diváka hlbšie dotkne. Celá ústredná myšlienka vyznieva do stratena a v závere sa namiesto katarzie vkráda pocit prekombinovanosti a umelosti. Nejedná sa o zlý film, ale výsledný produkt namiesto pochutiny zodpovedá nedorobenému a rozpačitému polotovaru... (14.07.2010)