Dealer III

zhruba do poloviny je třetí Dealer pozvolna plynoucí náhled do života jednoho balkánského gangstera, který toho času chystá narozeninovou oslavu pro svojí dceru. Pak se ale něco stane a atmosféra začne značně houstnout až dojde k nevyhnutelnému a závěr to je vyložená šmakuláda. Jsem za ta léta z filmů zvyklý na leccos, ale tady mi ten závěr přišel extrémně silný a nepříjemný ve vší své uvěřitelné a strohé brutalitě. Žádné zbytečné kecy a omáčka okolo, jen prostá realita mafiánského života. To víceméně platí pro celou trilogii, ovšem tady to bylo z mnoha důvodů nejsilnější a trojka je tak za mě z celé série nejlepší. Ne o moc, ale je a zaslouženě...80% (01.04.2023)

Přál bych si aby film trval minimálně tak dlouho jako všechny díly Pána Prstenů. Srbský kuchtík téměř nesleze z plátna a po celou dobu se je na co koukat. Dokonce je divák svědkem i pravé zabíjačky na Balkánský způsob. Slovíčko "jebat" se prostě hned tak neoposlouchá. Řekl bych že tenhle poslední díl se mi líbil ještě více než první, který si přecejen místy vybral svou slabší chvilku. Za to trojka jakmile diváka chytne tak jej nepustí. Samozřejmý je hudební doprovod, který nám tluče příslušné scény razantně do palice. Aby náhodou ani na chvilku nevznikly pochybnosti že vlastně o nic nejde. S blížícím se koncem jsem se přistihl že jsem si přál aby čas ubíhal pomal ...... (Proto jako poctu ani já tento komentář nedokončím) :) (03.06.2012)

V prvním díle mě hodně zaujala vedlejší postava Mila a přál jsem si aby byl pro něj věnován celý díl, i přestože mi hodně věcí vadilo například: jeho rozmazleně hnusná dcera a ten nesmyslný večírek, který byl do filmu dostrčen díky časové tísni a film by byl dlouhý přibližně hodinu a pár minut navrch, ale i tak jsem z toho dostal dokonalý zážitek a posledních dvacet minut filmu zachránilo úplně vše! Trošku mě zamrzelo, že se hlavní postava z prvního dílu už nevyskytla ani v druhém ani v posledním.. Ve finále nám Milo trochu zešílí a dočkáme se menší gore záležitosti, škoda, že ne detailně zobrazeného. (28.08.2016)

Ještě o kousek lepší, než první Pusher. Nikoli však tím, že je snad trochu krvavější, to v zásadě není zas tak důležité. Jde o to, že závěrečný díl trilogie je opět zcela jiný, než předchozí dva, je mnohem živelnější, realističtější a především neuvěřitelně depresivní. Refn nám nabízí pohled na jeden kurevsky náročný den v životě stárnoucího překupníka drog, který se snaží svůj život držet alespoň trochu v normálu. Zdánlivou slabost a únavu nejstaršího vycítí mladší „samci“ a pokusí se prodrat do čela tlupy. Ale v téhle branži platí zákon silnějšího a nestačí být silnějším jen fyzicky. Refnovi se podařilo dokonale přenést na plátno psychický vývoj hlavního hrdiny, budovaný každou scénou, každým dialogem, každým obrazem i detailem. Vrcholem filmu je pro mě scéna „rozhodnutí vzít/nevzít“, která je jedním slovem fenomenální, včetně hudebního podkreslení (ovšem, i kdyby rozhodnutí bylo opačné – vyvíjely by se další události jinak?). Závěrečná jatka jsou jen nevyhnutelným vyústěním. Zcela na hlavu je převrácená logika, která tvrdí, že celý film k nim jen samoúčelně směřuje (Refn nepoužívá násilí jako cíl, ale jako prostředek k tomu, co chce říct). (07.06.2013)

Epilog dánské kmotrovské trilogie se věnuje té nejnesympatičtější postavě ze všech, a to gangsterskýmu bossovi, Milovi, který byl v prvních dvou dílech (stejně v jedničce Tonny) vedlejší postavou. Refn kupodivu opět překvapuje naprosto přirozeným vtažením do vykreslení postavy srbského drogového barona, jenž připomíná něco mezi dnes již zesnulým podnikatelem Peterem Kovarčíkem a producentem Františkem Janečkem, a ukazuje nám jeho druhou (rodinnou) tvář. A právě scény, kdy se na Milovy projevují pohnutky svědomí, jsou těmi nejlepšími momenty filmu. Závěrečná jatka (doslova) jsou jen třešničkou na dortě Refnovy bezskrupulózní série. Série, která je protipólem současného rozmělněného sebeadorujícího Refna, který má hlavu zaraženou pěkně hluboko ve svý vlastní prdeli. (28.11.2018)