Samsara

Viděno v brněnském kině Art s rozporuplnými pocity. Vizuální stránka dokonalá, avšak to je asi všechno. Skladba, či snad idea celého toho barevného podniku mi nějak unikala. Seznámit diváka s momenty posvátna? Nebo snad s nebezpečím odcizení se přírodě, industrializací a s tím spojenou ztrátou sebe sama za nekonečnými továrními pásy chrlící vše od plněných těstovin až po žehličky? Záběry afrických domorodců kombinované se záběry písečných dun, ty kombinované se záběry amerických aglomerací, ty v kombinaci s tajícím ledovcem, ten kombinován se záběry výroby pistolí. (Samozřejmě ne v tomto přesném pořadí). Chtěl tím autor něco sdělit? Nebo jen tak pospojoval záběry ve snaze uhranout diváka podívanou vystřiženou jak z National Geografic, či snad katalogů exotických dovolených? Absence komentáře neunavuje jako třeba u filmu Home, ale zároveň umožňuje myslet si cokoli o záměru autora. Tedy i to, že se jedná o krásně nic hrající si na jakési poselství. Podbízivě barevné klišé. (28.10.2012)

Pro mě jedno z největších filmových překvapení letoška. Ron Fricke Samsaru natočil na stejném vzorci jako Baraku a ono to opět funguje. I zde se jeho koláže zaobírají tématy víry, života, smrti, chudoby, spotřeby, přírodních sil atd., atd., atd. Místy film vypadá jako stejná koláž jen z úplně jiných záběrů. Rozhodně však velmi intenzivní dílo, které na vás bude působit ještě dlouho po odkoukání. Zejména kontrast mezi chudobou třetích zemí a obžerstvím západní civilizace je opravdu brutální (opět). V souvislosti s Ronem Frickem bych se nebál použít označení génius. Každému záběru vévodí úžasná kompozice a jejich estetika místy hraničí až s abstraktním uměním. A samozřejmě skladba a střih těchto záběru není o nic horší. Na vystižení takovéhoto díla slova nestačí, nutno vidět. (05.11.2012)

Jako by si Ron Fricke oblékl supermanský ohoz a pootočil zeměkoulí o 180° .. zatímco jeho předchozí Baraka nám bytí na modré planetě ukazovala pohledem cestovatelského gurmána, tak v Samsaře se usměvavému filmovému průvodci s deštníkem ztrácíme a ocitáme se v technologicky odlišném světě nebo na špinavých předměstích, kam by se nikomu z nás nechtělo. Ale i v těch zaprášených, monotónních a leckdy i absurdních místech je pořád co objevovat .. (07.01.2014)

70% Těžko se Samsara hodnotí. Dá se napsat, že se jedná o obrazový skvost a výborným audio doprovodem, dá se napsat, že je se jedná o vizuální relax a meditaci, o naučný, cestopisný, sociální obraz planety Země, ale taky se dá klidně napsat, že jde o pouhé hodinu a půl hodinové zabití volného času, kdy se člověk dívá jen záběry kamery různě po světě, bez jakéhokoli slova či vysvětlení. Zde plně chápu jak jednohvězdičkové hodnocení, tak to nejvyšší a taky je asi třeba mít tu správnou náladu aby se člověk dodíval a správně ohodnotil Samsaru. (23.12.2012)

Je to opět obrazová poezie, stejně jako Baraka. Jen se u toho možná tak neuklidním. Víc apelativní a nepříjemné (zbraně a roboti). Tím pádem větší důraz na věci, které už se mě tak nedotknou. Více archetypálnější a základnější Baraka mi je prostě bližší. Jednoduše řečeno, ta má pro mě úchvatnější obrazy a jejich spojení s hudbou. Stejně v lecčems hezký pohled na samsarické chování lidí. To tady prostě tvůrcům jde znázornit. (25.08.2021)