Marcela

Dokument o sérii neuvěřitelných (a o to mrazivějších) životních tragédií, který je krom mnoha jiného výjimečný i občasným prolínáním intradiegetického a extradiegetického světa (dialogy Marcely s Helenou, "vstup" režisérky na scénu v strašidelné scéně Marcelina omdlení). Toto prolínání se u Marcely neobjevuje pouze v rámci filmových záběrů, ale i v přesahu mimo dokument - zpětná divácká vazba umožnila Marcele alespoň trochu vylepšit její tíživou životní situaci... (28.04.2008)

Marcela aneb ze sraček do sraček, tak by se mohl jmenovat tento dokument. Předtím jsem viděl Reného a to byl, musím říct, lepší exemplář. Marcela se na rozdíl od Reného dostala tam kam se dostala ne vlastní vinou a tak ani nevím proč mi jí něják líto nebylo. Fakt chudák ženská, ale taky dost hloupá. Jinak pan Jiří že byl úchyl, to jsem věděl hned nazačátku. Prostě život nahovno a já bych se zabil okamžitě. (21.03.2010)

Skutečnost je vždy o mnoho silnější a drsnější, než fikce. Tohle je realita opravdu na tvrdo. Běhal mi mráz po zádech a ještě dlouho po skončení filmu jsem jej měla někde na zátylku a v břiše...Je až neskutečné, jaký vztah si během let paní Třeštíková se svými "hrdiny" nejspíš dokázala vytvořit a jak blízko se dostala i k tak velké a velmi osobní tragédii. Nabízí se mi hned celá řada velmi zásadních otázek, které ve mne tento film vyvolal - o ovlivnitelnosti vlastního osudu i o pomíjivosti věcí a nestabilitě jakékoli jistoty v životě. A další a další. Vynikající film! (05.06.2011)

Těžko říci, komu ty hvězdičky náleží více, zda paní Třeštíkové, či Marcele, která se s osudem pere obdivuhodně a navíc se o svůj příběh dělí s tolika lidmi. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že není výjimečná oproti mnoha dalším lidem téhle země - takových, ke kterým se štěstěna odjakživa obrací zády, je spousta. Jen nemají "svůj film". Osobně nemám příliš ráda jednostranně zaměřené filmy, takže právě u těchto dokumentů (čímž nijak nesnižuji jejich hodnotu), mi chybí komplexnější pohled - názory jiných lidí. Ale chápu, že tady jde o autorský záměr - vyprávět očima Marcely - proto od tohoto faktu v hodnocení odhlížím. Přiznat však musím jedno - Marcelin příběh mě zasáhl jako už dlouho nic. Nestává se mi totiž, že bych kvůli filmu nemohla večer usnout. Směrem k paní Třeštíkové snad jen jediná výtka - ta scéna v krematoriu, bylo to nutné? (22.03.2009)

Dokumenty zásadně nehodnotím stejně jako filmy, protože to dle mého ani nejde. Scénář v nich moc nenajdete, režie se potvrdí až ve střižně... Proto hodnotím podle zvoleného a zpracovaného tématu. To je bezpochyby v případě Marcely - lze si snad představit takový "příběh" jako v případě téhle pražačky - zvoleno hodně dobře. Když se k tomu přidá trpělivost Heleny Třeštikové na práci s tématem, už výše zmiňované kritérium - vynikající střih a kameru, vychází z toho zajimavý, drsný a hlavně dobře natoćený dokument. Pořád to je ale "jen" jeden příběh, kterých jsou kolem nás miliony. 75% (27.04.2008)