Rolling Stones

Jak jste na tom? 1) Milujete Stouny a jejich písně znáte nazpaměť? Pokud ano, není, co řešit - tahle dvouhodinovka pro vás bude letenkou do rokenrolového ráje.__2) Znáte od Rolling Stones dvě tři písně a chcete vidět, jak vypadá jejich šou? Bez problémů, Shine a Light si pusťte.__3) Valící se Kameny vás nezajímají a jste jen zvědaví, co že to ten Scorsese natočil? Tak raději trochu přibrzděte. Tenhle film je totiž hlavně o kapele a o jejím koncertu. Dokument ve stylu No Direction Home, z něhož byste se dozvěděli víc, než co vám řekne první odstavec wikipedie, nečekejte. Scorseseho (jako osobnost) si užijete pouze v úvodní čtvrthodině, která je ovšem skvělá - obzvlášť nervy kvůli playlistu se povedly. Zbytek už pak pojednává "jen" o Martyho bezchybném a parádně hravém záznamu koncertu, tu a tam proloženém archivními dokumenty.__Já patřím do první kategorie a byl jsem v sedmém nebi. Pět hvězd, šup tam s nimi. (29.08.2010)

Trošku mě po zhlédnutí zarazilo proč se na tomhle podílel Scorsese. Přiznám se že se nepovažuju za kdovíjakého znalce Rolling Stones. Je obdivuhodné že v roce 2008 oslavili 46 let na scéně. Písničky fajn a vrchol koncertu elektrizující. Co více si přát od koncertu. Jelikož se zde ale píše dokument, tak jsem čekal daleko více zajímavostí a rozhovorů. (30.12.2010)

-„Nezapomeňte ohodnotit film na CSFD.cz.“ – „To si piš, že nezapomenu!“ Takže tedy za prvé: Tři hvězdičky. Za druhé: The Rolling Stones nijak zvlášť neposlouchám, tzn. nezatracuji je a ani je nezbožňuju, jen si občas pustím pár písniček. Kdybych je totiž zbožňoval, dám jim pět hvězdiček. Kdybych je nenáviděl dám filmu hvězdičky dvě a i méně. Za třetí: Dokument??? Pche!!! Kde na to kdo přišel, že to je dokument. Pouze velice zdařilý záznam kvalitního koncertu, který by dokázal sestříhat v efektivní show kterýkoliv talentovanější a zkušenější režisér. Za čtvrté: Proč v dnešní době obdivovat The Rolling Stones. Dědoušci přece nezápasí s nemocí a ničemu navzdory nehrají; hrají prot, že je to baví a chtějí bavit své publikum co to jde. Za páté: Nejlepší byl začátek a ukecaná a přemoudřelá Martyho huba, hrubé zrno a backstage. Za šesté: Jednu chvíli mě bavila myšlenka, že by nebylo marné, kdyby té vokalistce z Brooklynu vypadlo ňadro z podprdy. Za sedmé: To měla být satira, když se tam do široka usmíval ex-šéf planety? Za osmé: Docela jsem ožil u Buddyho „mamr…“ Guye. Za devaté: Spiknutí; kolem mě si v kině sedly nějaké osoby, zjevně idioti, protože evidentně patřily k sobě a nesedly si k sobě, nýbrž kolem mé osoby a uprostřed filmu si přeze mě bezohledně podávaly sáček s chipsy. Fráze: Ty osoby měly štěstí, že jsem mírné povahy, neboť byl bych se rád postaral o hlavní reportáž zítřejších zpráv na nově. Za desáté: Nebylo to vůbec špatné, skvělá show, Jagger and co. jako za mlada. Za jedenácté: „I can’t get no satisfaction“ ale Aguilera má možná hezkej zadek, ale působila tam jako andílek v pekle. Za dvanácté: „Končím a jdu hledat tu písničku, kterou zpíval Keith, protože ta byla z celého večera nejlepší. Za třinácté: PS: Kvůli dlouhýmu kinu mi ujel poslední bus a já musel tlapat napříč městem (cca 5km) po tmě domů. (21.08.2008)

dvě hodnocení. 1. po filmařský stránce jasná pětka (hvězd), jednička (podle, když by se to hodnotilo jako na vysvědčení). Že je Marty vynikajicí filmař ví každej, takže i tento portrét je bezchybnej a nelze mu nic vytknout. 2. Na druhý straně koukat dvě hodiny ty zmuchlaný tváře v detailech to je jen pro masochisty. (20.02.2010)

Jejich vrstevníci se pajdaj o berlích, hádaj se o cenách rohlíků, chrchlaj v tramvajích a nadávaj na dnešní mládež. Zatímco "Stouni" lítaj po pódiu, zpívaj do mikráků a žhavěj struny na kytarách. Kdo by to do Micka řek, že ještě ve svym věku běhá kilometry po pódiu a do toho se natřásá jak profi tanečník. Valící se kameny jsou prostě kult! (08.12.2008)