Pacifik

Part One - 40%: Hodně nudný kompromis mezi Ryanem a Tenkou Červenou Linii (které přesto seriál nesahá ani po paty). Scény z civilu opět spolehlivě ruší atmosféru. Part Two - 50%: O třídu lepší, hlavně díky noční bitvě. I tak jsou mi stále hlavní postavy narozdíl od BoB naprosto ukradené. Za dilemata nemocného bratra v civilu by tvůrci zasloužili pohlavek a pořádný kopanec do rozkroku. Part Three - 10% Hezký, romantický a absolutně nepodstatný díl, který se do celkového konceptu seriálu ani v nejmenším nehodí. Part Four - 30% Až na pár momentek solidní nuda s nulovou atmosférou a hloupoučkou zápletkou, kterou používá kdejaká jihoamerická telenovela. Part Five - 50%: První polovina je pouze debilní snůška keců o náboženství, bratrství a lásce mezi přáteli. Absolutní ztráta času. Díky následující bitvě, která sice (opět) postrádá jakékoliv pamětihodné momenty, je alespoň poprvé za celou dobu vidět tučný rozpočet seriálu. Vše ale v klidu zruinuje patetické zakončení o nostalgické masturbaci nad americkým Grand Canyonem. Part Six - 70%: Konečně první díl, který nestál za starou bačkoru. Bitevní sekvence na letišti neztrácí ani na chvíli tempo, postavy přestaly pronášet stupidní dialogy a hlavně se jedná první epizodu seriálu, u které jsem na konci nebyl nasranej. Možná to ve finále nebude taková katastrofa... Part Seven - 50%: Šeredně jsem se zmýlil. Poslední díl bitvy o Peleliu sice není tak patetický, jak prvních pět epizod, ale přesto jako dramatická část trilogie o dobývání skalnatého ostrova, zaměřující se na psychiku vojáků, moc dobře nefunguje. Chování hlavních hrdinů je pouze povrchní a hlavně již stokrát viděné. Snaha tvůrců převést do Pacificu prvky z Tenké Červené Linie opět selhává na celé čáře. Part Eight - 30%: What the fuck?! Kvůli tomuhle jsem přetrpěl dobrou polovinu minulých epizod? Po celou tu dobu jsem se těšil na bitvu o Iwo Jimu a místo toho jsem dostal romantický blivajz, v kterém chudáček Basilon balí zprvu nepřístupnou sestřičku? Tři čtvrtiny děje jsou tak naprosto kreténské a nepodstatné. Naopak poslední čtvrthodinka, odehrávající se konečně na bitevní poli je tou nejlepší sekvencí, jakou seriál doposavaď nabídl. Napínavé, hezky přehledné a mistrně natočené. To ale nezachrání holý fakt, že předcházejících 45 minut je... no, prostě je to na hovno. Part Nine - 90%: První a bohužel i poslední díl, který po celou dobu neztrácí dech a má vše, co může divák od válečně laděného snímku chtít. Bojové sekvence jsou přehledné, mají silnou atmosféru. Debilní dialogy už naštěstí tvůrci vyplýtvali v minulých epizodách, místo toho přichází na řada konečně důkladnější pohled do mariňákova „born to kill" nitra. A hlavně je z celého dobývání Okinaway konečně cítit onen válečný feeling ála špína a krev. Konec pak trošku připomíná Jarhead Sama Mendese. Kéž by takto vypadal celý seriál... Part Ten - 20%: Otřesně natahovaný kýč s pár dobrými scénami, které ale nezachrání fakt, že to opět stojí za starou bačkoru a patos z toho smrdí na míle. Sečteno a podtrženo: The Pacific postrádá vše, co dělalo Bratrstvo neohrožených tak jedinečným dílem. K postavám si člověk nemůže vytvořit silnější citové pouto, neboť ani jedna z nich neprojde všemi epizodami a možnost pozorovat psychický růst (či v tomto případě defekt) tím pádem neexistuje. Bitevní scény jsou čistý průměr, který ničím novým nepřekvapí a zmatený střih pouze pojišťuje již tak nízkou šanci na jejich užití. Po hudební stránce opět nic omamného, seriál pouze recykluje několikrát ohrané melodie a když už dojde na tu ústřední, tak ta nesahá svému staršímu bratříčkovi ani po palce na nohou. Největším problémem je (jak jinak) celkový koncept seriálu a vedení děje, které je tak zmatené, jako by sami tvůrci nevěděli, co vlastně chtějí točit. Dvouhodinové porcování Němců kvůli záchraně „nějakého” vojína ještě debilní scénář snese, kolosální mini-série o konfliktu v Pacifiku ani náhodou. Některé bitvy jsou nesmyslně roztaženy na několik dílů, jiné naopak zobrazeny pouze v pár krátkých minutách „bum, bum, bum, zabít jednu postavu a takhle vypadala Bitva o Iwo Jimu / Guadancanal”. The Pacific je zkrátka nehorázný provar, který nepřináší do skomírajícího žánru jakoukoliv inovaci či nápaditost, která by jej odlišovala od ostatních děl. Pokud tedy berete BoB jako vrcholný válečný seriál, tak toto je krok zpět do pravěku. (18.05.2010) (méně) (více)

Jak je mým zvykem, nehodnotím po prvním díle, to si nechám až po skončení (mini)série. _____ The Pacific nás (na rozdíl od BoB) téměř okamžitě pouští do akce (v civilu tu máme tak 10 minut). Hodně se mi líbí styl, kterým byl pilotní díl natočený. Nejdřív dokument o tom, co se stalo v Pearl Harboru, poté výpovědi veteránů, kteří tam byli (Ani jsme to neuměli vyslovit… Guadalcanal, někteří tomu říkali Guadal canár…) a až poté se dostáváme do "té doby". Poté vše jede tak, jak jsme od HBO zvyklí. Vypjaté situace (přestřelka v džungli, hrátky s přeživším Japoncem…) a k tomu perfektní hudba. Pro mě je celkem plus, že zde nehraje nikdo známý (teda, alespoň já jsem nikoho takového neviděl), takže se s herci lépe ztotožním. Je mi jasné, že se Pacific bude porovnávat s BoB, ale v konečném důsledku mu to může spíše ublížit, než pomoct. Nicméně, už se těším na další díly, ten první byl na 95 %. A věřím, že tohle byla předzvěst něčeho většího… Druhý díl: Akčnější, výbušnější. Pokud to bude pokračovat takovýmto tempem, tak jsem vážně zvědavý, s čím nás ještě překvapí. A myslím, že druhý díl musel definitivně potvrdit každému, že nás to nejlepší teprve čeká… Třetí díl: Konečně blíže poznáváme postavy. Konečně si zapamatuju nějaká jména. Příště bych prosil ale trochu akčnější díl, no co už. Snad příště… Čtvrtý díl: Více než o bojích je tohle o psychice postav. A i tohle patřilo ke 2. sv. válce. Já byl spokojen. Pátý díl: Konečně bitva, která není v noci. Zatím celkově spokojenost… Šestý díl: Sledge dostává více prostoru a tíha války je ještě větší. Stále hodně dobré. Sedmý díl: Konec bitvy z ostrova Peleliu. Díl, který byl hodně na psychiku a pochopení postav. Osmý díl: Iwo Jima a John Basilone. Hlavní témata tohoto dílu. A mimořádně silných posledních 10 minut. Nemůžu se dočkat posledních dvou dílů… Devátý díl: Chcete vědět, co je válka? TOHLE je válka! Desátý díl: Dojemná rozlučka a pohled na to, jak mariňáci žili po válce. Zhodnocení seriálu jako celku: Bohužel, došlo k tomu, o čem jsem psal hned na začátku. Takže ještě jednou (tentokrát tučně): Tohle NENÍ a ani NEMĚLO BÝT pokračování Bratrstva, tak to sakra přestaňte srovnávat!!! Sami tvůrci se vyjádřili v tom smyslu, že nechtějí, aby to diváci přirovnávali právě k Bratrstvu. A to, že to produkují stejné kapacity a vysílá to HBO, o ničem nevypovídá, vážení. Takže pro ostatní, co to ještě neviděli, můžu jen říct, že The Pacific je skvělý seriál, který si dovolil něco, co se ve vodách CSFD neodpouští - nebylo zde tolik přestřelek a soubojů, seriál se spíše soustředí na psychickou stránku toho být ve válce. A tohle mu šlo skvěle. Navíc tu máme jedno z nejlepších a nejgeniálnějších inter (klidně klikněte, neobsahuje spoilery), které jsem kdy u seriálu viděl. Já neváhám ani chvíli a (na rozdíl od ostatních, hlavně těch, co hodnotí 2 hvězdami) po zhlédnutí VŠECH deseti dílů dávám plný počet s tím, že už se těším, až si Pacific znovu zopakuju (to je mimochodem něco, co se mi nestalo ani u Bratrstva, které považuju za hodně skvělý seriál). (16.03.2010) (méně) (více)