Režie:
Jozef BednárikKamera:
Milan DostálHudba:
Karel SvobodaHrají:
Daniel Hůlka, Lucie Bílá, Leona Machálková, Jiří Korn, Pavel Vítek, Richard Genzer, Jan Révai, Tomáš Trapl, Martin Pošta, Renata Drössler, Adéla Šeďová (více)Obsahy(1)
Předposlední hudebně dramatické dílo Karla Svobody Dracula mělo premiéru v Praze 13. října 1995 s Danielem Hůlkou v titulní roli. Muzikál vznikl na námět románu Drákula irského spisovatele a divadelního kritika Abrahama „Bram“ Stokera (1847–1912), kterého se však drží jen velmi volně. Děj se odehrává ve středověku, 19. století a v neurčité blízké budoucnosti. Na počátku Draculovo vojsko drancuje kraj, lidé hledají spásu v klášteře, kam posléze vtrhne i Dracula. Kněz se snaží zabránit rabování, ale když v jeho náručí umírá potulný mnich, vyřkne nad Draculou kletbu a odsoudí jej k věčnému životu a touze po krvi. Po úspěšném uvedení muzikálu v Praze následovala Bratislava, Prešov, Moskva, Gdyně, Basilej, Tecklenburg, Antwerpy, Soul, lichtenštejnský Blazer a německý Rostock. Zhlédly jej už miliony diváků. K úžasnému úspěchu ještě přibylo více než 300 tisíc prodaných nosičů s nahrávkou muzikálu. V roce 1996 muzikál natočila Česká televize, která zprostředkovala dílo dalším divákům. Šlo pravděpodobně o největší životní muzikálový úspěch skladatele Karla Svobody (1938–2007). Takže i při současné televizní repríze je nesporně nač se těšit. (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Vidět tento muzikál až dnes a jen v televizi, bylo by mé hodnocení diametrálně odlišné... Tohle dílo nedosahuje žádných extrémních kvalit, ale ze své návštěvy živého představení v Paláci kultury si pamatuji, že zážitek byl tehdy dechberoucí. Jozef Bednárik dokázal vystavět vizuálně úžasný spektákl, který musel zasáhnout každého. Ano, bylo to především o efektu, bylo to povrchní, postrádalo to jakoukoliv hloubku, byla to jen jednoduchá zábava pro masy, ani Svobodova hudba nebyla nijak původní, ale byl první z řady původních českých muzikálů nové éry a takovou optikou si zaslouží být hodnocen... ()
Zase jednou něco českého, za co bychom se nemuseli stydět ani ve světě.* (* Pomineme-li obvyklé strasti při překladu libreta.) Velkou měrou na tomto je podepsán stage design a kulisy. Smekám tedy před ak. arch. Danielem Dvořákem. Nebylo by však moc na co koukat, kdyby prostor mezi všemi těmi velkolepými kulisami byl prázdný, takže za zmínku stojí i všichni herci a herečky, kteří zdatně zpívají a tančí. Stejně jako jsem viděl v Kleopatře, zde máme také postavy, které se během vystoupení téměř nezastaví - krvinky. Smekám tedy i před trojicí Berna-Kolva-Šeďová a jejich výdrží a pohybovými dovednostmi. U nich je také vidět, jak je evidentně esteticky příjemný bílý makeup s červenými očními stíny. Ale to věděl už Macphisto. A věděly to i bojovnice Kyoshi. Muzikál by však byl nic bez hudby a slov, ty se povedly na jedničku, prakticky co věta, to nějaký ten rým, hudební motivy se vesele opakují a navzdory třem různým časovým érám nezní nikdy, že by tam nepatřily. ()
Muzikály nepatří zrovna k mému oblíbenému žánru a v životě jsem jich viděl vlastně jenom pár. S Draculou jsem se potkal již dávno někdy v televizi a musím říct, že mě tehdy velmi mile překvapil. Nejen, že jsem u něj vydržel do konce, ale především mě i bavil. Popravě ani jeden z tvůrců nepatřil nikdy k mým oblíbencům a také oni všichni mě překvapili. Ne nadarmo patřil Dracula k průkopníkům a později k prověřeným vrcholům naší muzikálové tvorby. Navíc všem žánrovým následovníkům prošlapal cestu a za to všechno si své vysoké hodnocení zaslouží. ()
Vizuálně velkolepé, nadčasové a srovnatelné se zahraničními muzikály, hudba a choreografie je skvělá a pěvecké výkony naprosto excelentní. Ovšem trochu mi to přišlo, jako kdyby se mi líbil obal knihy a styl psaní, místo toho aby si mě spíše získal obsah. Nějak mě to nezasáhlo, emoce se nedostavily a občas jsem se i nudil. Každopádně jak říkám, řemeslně je to opravdu obdivuhodný muzikál, který sklidil úspěch naprosto právem. ()
Jednoznačně nejlepší český muzikál všech dob, který nikdy nebyl a asi už ani nebude překonán. Hudba a texty jsou tak nadčasové jak dlouhá životní pouť knížete Drákuly staletími. Herecké obsazení je do posledního umělce dokonalé. V podstatě moc jich není, ale Ti co hrají jsou geniálně vyvážení, typově k sobě sedí a při premiéře byli prakticky všichni na vrcholu. A na závěr stačí jen : "Díky pane Karle Svobodo". ()
Galerie (15)
Zajímavosti (14)
- Do role Draculy se uvažovalo o Michaelu Kocábovi, Karlu Gottovi či Juraji Kukurovi. Nakonec byl jako hlavní hvězda muzikálu vybrán Daniel Landa. Ten se však krátce před premiérou zranil při automobilových závodech, takže premiéru musel odehrát Daniel Hůlka, který tak odstartoval svou hvězdnou popularitu. (Pluto_petr)
- Hovořilo se o tom, že muzikál Dracula je prokletý. Možná právě skrze svůj obsah, který se točí hlavně kolem krve, smrti a nešťastné lásky, nepřinesl příliš mnoho štěstí lidem, kteří v něm byli zainteresovaní. Například autor námětu a choreografie Richard Hes podlehl rakovině slinivky, stejně tak spoluautor Zdeněk Borovec a Karel Černoch, který si zahrál roli kněze v roce 2003. Hudební skladatel muzikálu Karel Svoboda se rozhodl ukončit svůj život. Pomocný režisér Ľubomír Fritz podlehl zhoubnému mozkovému nádoru, režisér původního i nového nastudování Jozef Bednárik skonal na prasklý žaludeční vřed. Neštěstí postihlo i další představitele. Daniel Landa, který ve 14 představeních odehrál hlavní roly Draculy, málem zemřel při rallye, v roce 2012 mu ochrnula pravá pravá půlka obličeje. Daniel Hůlka, další představitel Draculy, prodělal vážnou operaci slinivky, ze které se dlouho zotavoval. Lucie Bílá, v muzikálu jako Lorraine, v roce 1999 sice vyhrála nad rakovinou děložního čípku, nicméně o deset let později jí lékaři diagnostikovali tyreotoxikózu, onemocnění štítné žlázy. A představitelka Adriany a Sandry, Iveta Bartošová, se rozhodla v roce 2014 ukončit svůj život. (Nick321)
- V představení lze zaslechnout větu: „Smrt, nejkratší jméno podstatné.“ To však není pravda, jsou kratší podstatná jména, např. pes, les, ves, mez, jez, jas atd.). (Petr.Penicka)
Reklama