Dracula

Hned po Evitě nejlepší muzikál co znám. Ještě teď mám v živé paměti, jak jsme ho tehdy v nemocnici odzpívaly na pokoji se spolubydlící celý, stejně jako při jednom školním výšlapu se spolužačkou. Zkrátka a dobře, Dracula byl, je a bude fenomén. Tolik úžasných melodií v jednom díle, to je jako poklad: sto zlatých váz v jedné truhlici... Díky obnovené premiéře můžeme všichni znovu nostalgicky zavzpomínat... ------ Hodnocení: 100% (10.02.2009)

Boha jeho. Jak tohle muže někdo nazvat - naprostá muzikálová klasika - ? Je pravda, že Drákula byl mezi prvními tzv. muzikály, které nebyly převzaty. To mu nelze upřít ale jinak? Konec byl peklem, kdy jsem si přál aby mně už konečně taky něco raflo do krku. Odchovanci americké klasiky a Karlína tuhle show musí nutně protpět. Nejhorší je, že celá řada socialistických hitmakerů a jiných zombie co postupně vylézají ze svých práchnivých kutlochů zjistila, že se na tom dá slušně vydělat a tak se zhudebňuje (tvoří muzikály) prakticky na vše... těch pár co zkrachovalo byl už takový shit, že i český všesnesoucí konzument této komerce to odmítl... Kde je náš vkus? * (06.08.2012)

Podobně jako třeba helianto mám tento muzikál spojen primárně s návštěvou živého představení v Paláci kultury. Když jsem druhou polovičku představení viděl včera večer po dlouhé době v televizi, byla to taková hezká nostalgie. Ten muzikál má totiž (alespoň v porovnání s tím, co se normálně dnes produkuje pod hlavičkou muzikál) svoji kvalitu. Včera jsem si třeba připomněl, jakým plusem pro tento muzikál představuje libreto Zdeňka Borovce. Jeho texty fakt mají svoji kvalitu. Na několika místě jsem si vysloveně uvědomil, jak si Borovec dokáže hezky hrát s češtinou. No a pro Karla Svobodu je tohle asi jeho nejlepší muzikálová hudba (tedy pokud nepočítám Noc na Karlštejně). (29.08.2017)

Jednoznačně nejlepší český muzikál všech dob, který nikdy nebyl a asi už ani nebude překonán. Hudba a texty jsou tak nadčasové jak dlouhá životní pouť knížete Drákuly staletími. Herecké obsazení je do posledního umělce dokonalé. V podstatě moc jich není, ale Ti co hrají jsou geniálně vyvážení, typově k sobě sedí a při premiéře byli prakticky všichni na vrcholu. A na závěr stačí jen : "Díky pane Karle Svobodo". (31.10.2009)

5 hvězd je jasných z mnoha důvodů, ale budu dělat, že jsem neviděla obnovenou premiéru v roce 2009. Abych to uvedla na pravou míru, dovolte několik příkladů. Nechápu a asi nikdy nepochopím současný muzikálový trend balit představení do několika desítek (snad i stovek) nákladných kostýmů a obřích dekorací. Pokud se tím autoři snaží pozdvihnout úroveň muzikálu, nejsem si úplně jistá, jestli to funguje. Někdo může z těch blyštivých a objemných šatech nechat oči, ale pro mě je to znamení, že asi není vše úplně správně. Typickým příkladem je muzikál Angelika, kde místo muzikálu zbývá jen v hedvábí obalená prázdná skořápka. Tak trochu je to i problém nového Draculy...původní představení, které se sice hrálo v mnohem větších prostorách Kongresového centra se nesnažilo ohromit nabubřelou parádou, kostýmy byly obyčejné, ale vkusné, jasně evokující dobu, ve které se děj odehrává. A to už vůbec nemluvím o tom, že tyto kostýmy jsou, jak je vidno pro interprety více překážkou...vadí v pohybu a tím se jejich výkon stává plošším...nemohou si zkrátka dovolit běhat, padat a vůbec hrát jako v jednochých kostýmech. To je však bohužel jen jeden z nešvarů, které dílo hudebního génia srážejí k zemi. Dalším pomyslným trnem v mém oku, je obsazování herců "nezpěváků" do rolí, a to ne jen tak ledajakých, dokonce velmi důležitých. To, že postava šaška, profesora a sluhy, kterou tak bracurně zvládal v původním díle Jiří Korn a kterou považuji za velmi náročnou, byla svěřena Jiřímu Langmajerovi je něčím, co jako muzikálový fanda nejsem a nebudu schopná akceptovat. O jeho zpěvu se nemá cenu zmiňovat, protože se o zpěv ani nejedná (protahování posledních hlásek v mluvě opravdu za zpěv nepovažuji). O to horší je fakt, že Langmajer nedožene slabý zpěv ani herectvím. Bohužel, když jsem ho viděla, bylo mi smutno. Ve chvílích, kdy pozornost nebyla upřena na něj, stál tam, kde se zastavil, neustále se rozhlížel kolem a tvářil se, jako by byl nejradši úplně jinde. To je tedy další věc, které nové nastudování sráží o úroveň dolů...ostatní se mohou snažit sebevíc, ale když je mezi nimi jeden takový, celé je to k ničemu. Muzikálu rovněž neprospělo, že byl o některé scény zkrácen. To tedy k novému Draculovi, pokud ovšem toto pominu a budu hodnotit jen původní nastudování musím konstatovat, že je to podle mého názoru nejlepší původní český muzikál, který zatím vznikl. Karla Svobodu považuji za hudebního génia a texty Zdeňka Borovce mají hloubku, dokážou vyvolat přesně ty emoce, které si příběh žádá ať už jde o slzy, nebo smích. Stejně tak původní herecké obsazení bylo perfektní, Daniel Hůlka Draculu nehrál, on jím byl, nedokážu si úředstavit lepšího adepta na roli temného knížete. Již dříve zmiňovaný Jiří Korn, to je bez debat obdivuhodný výkon. I zbytek obsazení mi do rolí seděl a bude pro mě vždy tím jediným pravým. Abych to uzavřela, byla bych bývala radši, aby muzikál nedostal nový kabát, ale i kdsyž se to stalo, navždy budu při vyslovení Draculy vzpomínat na původní muzikál... (20.03.2010)