Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Předposlední hudebně dramatické dílo Karla Svobody Dracula mělo premiéru v Praze 13. října 1995 s Danielem Hůlkou v titulní roli. Muzikál vznikl na námět románu Drákula irského spisovatele a divadelního kritika Abrahama „Bram“ Stokera (1847–1912), kterého se však drží jen velmi volně. Děj se odehrává ve středověku, 19. století a v neurčité blízké budoucnosti. Na počátku Draculovo vojsko drancuje kraj, lidé hledají spásu v klášteře, kam posléze vtrhne i Dracula. Kněz se snaží zabránit rabování, ale když v jeho náručí umírá potulný mnich, vyřkne nad Draculou kletbu a odsoudí jej k věčnému životu a touze po krvi. Po úspěšném uvedení muzikálu v Praze následovala Bratislava, Prešov, Moskva, Gdyně, Basilej, Tecklenburg, Antwerpy, Soul, lichtenštejnský Blazer a německý Rostock. Zhlédly jej už miliony diváků. K úžasnému úspěchu ještě přibylo více než 300 tisíc prodaných nosičů s nahrávkou muzikálu. V roce 1996 muzikál natočila Česká televize, která zprostředkovala dílo dalším divákům. Šlo pravděpodobně o největší životní muzikálový úspěch skladatele Karla Svobody (1938–2007). Takže i při současné televizní repríze je nesporně nač se těšit. (Česká televize)

(více)

Recenze (104)

Martin79 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně nejlepší český muzikál všech dob, který nikdy nebyl a asi už ani nebude překonán. Hudba a texty jsou tak nadčasové jak dlouhá životní pouť knížete Drákuly staletími. Herecké obsazení je do posledního umělce dokonalé. V podstatě moc jich není, ale Ti co hrají jsou geniálně vyvážení, typově k sobě sedí a při premiéře byli prakticky všichni na vrcholu. A na závěr stačí jen : "Díky pane Karle Svobodo". ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Mí nejbližší a známí mě často označují za (ne)kulturní hovado a neznaboha – možná oprávněně, ale já prostě nemám čas ani moc příležitostí, abych se „napravil“. Divadla i lepší kina jsou od nás na kilometry vzdáleny a popravdě svůj volný čas raději trávím jakožto náruživý cestovatel mimo svůj domov a poznávám svět, nebo se dívám na filmy pěkně z pohodlí domova. Díky youtube jsem však využil možnost shlédnout tento mnohými označovaný „nejlepší muzikál“ a trochu jsem si rozšířil své obzory. Já moc na opery, muzikály a divadelní hry nejsem – ale nelituji času, který jsem tomu věnoval. Doba kdy si Hůlka nebo Genzer ještě přes své báchory viděli na pindíka a sklízeli zasloužené uznání, už je sice dávno v tahu, ale jako celek se mi tento muzikál docela líbil. Hlavně tedy co se textů interpretovaných písní týče. Machálková, Bílá a Korn taky ostudu rozhodně neudělali a čert vem, že se známým příběhem to má společného jen velmi málo. Hlavně když se lidé v „sále“ bavili. I já to přežil ve zdraví (i když po letech a z domova) a to je hlavní. Možná někdy v budoucnu najdu odvahu i na novější verzi… ()

Reklama

zdepapepa 

všechny recenze uživatele

Zase jednou něco českého, za co bychom se nemuseli stydět ani ve světě.* (* Pomineme-li obvyklé strasti při překladu libreta.) Velkou měrou na tomto je podepsán stage design a kulisy. Smekám tedy před ak. arch. Danielem Dvořákem. Nebylo by však moc na co koukat, kdyby prostor mezi všemi těmi velkolepými kulisami byl prázdný, takže za zmínku stojí i všichni herci a herečky, kteří zdatně zpívají a tančí. Stejně jako jsem viděl v Kleopatře, zde máme také postavy, které se během vystoupení téměř nezastaví - krvinky. Smekám tedy i před trojicí Berna-Kolva-Šeďová a jejich výdrží a pohybovými dovednostmi. U nich je také vidět, jak je evidentně esteticky příjemný bílý makeup s červenými očními stíny. Ale to věděl už Macphisto. A věděly to i bojovnice Kyoshi. Muzikál by však byl nic bez hudby a slov, ty se povedly na jedničku, prakticky co věta, to nějaký ten rým, hudební motivy se vesele opakují a navzdory třem různým časovým érám nezní nikdy, že by tam nepatřily. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Karel Svoboda byl zkrátka mistr a je ho veliká škoda. Melodie, které za svůj život napsal, jsou chytlavé a neskutečně působivé i po letech. Muzikál Drákula je toho zářným příkladem. Ocenit se musí také pěvecké výkony Daniela Hůlky, Lucie Bílé, Jiřího Korna a Tomáše Trapla. Buď navždy proklet, Drákulo! ()

loki5 

všechny recenze uživatele

Konečně jsem se dostal k tomuto dílu a trochu zklamání. Po půli už to trochu nudí a různé kabaretní písně jsou docela otravné. A většina scén ve kterých není Lucka Bílá nebo Jiří Korn jsou docela vatové a nezáživné. Trpí to trochu nemocí většiny muzikálů prostě to nemá dostatek nosných melodií a kvalita hudby pak kolísá. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (14)

  • Derniéra představení se uskutečnila 5. června 1998. Nebylo to kvůli nezájmu diváků, ale Kongresové centrum čekala dlouho odkládaná rekonstrukce před summitem MMF a Světové banky. Celkem se při prvním uvádění Draculy odehrálo 916 představení. (Pluto_petr)
  • V představení lze zaslechnout větu: „Smrt, nejkratší jméno podstatné.“ To však není pravda, jsou kratší podstatná jména, např. pes, les, ves, mez, jez, jas atd.). (Petr.Penicka)
  • Dlouhou dobu se řešilo, kde se bude dílo hrát. Uvažovalo se o divadle Spirála nebo o Hudebním divadle Karlín. Představení se nakonec uskutečnilo v Kongresovém centru, první předpremiéra byla 3. října 1995, oficiální premiéra byla 13. října 1995. (Pluto_petr)

Reklama

Reklama