Dobrodružství

Výjevy ze zpustlých životů v úmorné avantýře těžce exaltované pipiny a unylého donchuána, za nesourodých blábolů k netušeným hnutím mysli v přeexponovaných pózách, jsem navzdory pečlivě promyšleným obrazovým kompozicím (až na lajdácký skript) byla dohnána k syndromu neklidných nohou, což se mi stává tak u jednoho filmu z tisíce a nikomu, krom poroty v Cannes 60´ a redakci časopisu Empire, to nepřeju. (06.07.2015)

Tak tohle že má být jedno z nejúžasnějších děl filmové historie? Nejlepší film tohoto proslaveného režiséra, bez něhož se neobejdou žádná skripta filmové vědy? Ptám se tedy čím si toto postavení tento film zasloužil? Režisérův neobyčejný styl jak otrávit diváka, znudit ho, to se mu podařilo dokonale, ale nakonci jsem čekal nějakou katarzi, vyvrcholení celých těch 132 minut, ale to se však nedostavilo. O čem je tedy celý děj? Je to kritika vyšší buržoazní společnosti, neschopnost lásky, milovat, věrnosti, nebo snad detektivka, bohužel není to ani jedno, ale zároveň všechno. Jediným pozitivem jsou výborně zvolené lokace, krásné stavby, přírodní scenérie a mladá Monica Vitti (Lea Massari se mi víc líbila v Il Colosso di Rodi). (10.01.2010)

Možná, že ten film je snímkem ze života italské zhýralé smetánky topící se v záplavě blahobytu, aniž si uvědomuje, že je jen snůškou ztroskotanců, jak se většinou píše, ale já to v něm nevidím. Pro mne se jedná o vyjádření tajemnosti, neuchopitelnosti a nepochopitelnosti života, s nimiž nemá smysl bojovat, protože to nelze, a je třeba se s nimi pokorně smířit. Antonioni nás udržuje celý film v napětí při pátrání po mnoha pointách, které vystavěl ve svém prvním plánu, ale pak je nechává zdánlivě nezodpovězené a nedořečené. Protože nejsou podstatné, jsou to jen střípky z mnoha dalších tajemství, přičemž důležité jen jen tajemství života samotného. (12.08.2010)

súhlasím s akýmkoľvek tvrdením, ktoré smeruje k záveru, že tento film je geniálny, rovnako ako som ochotný pripustiť, že by mohol byť o nejakú tú minútku kratší. neviem, ako to robil, ale tuším, že to súvisí s tempom a výpravou - mám na mysli tú "čudnú" akoby osudovú, mierne znepokojivú, veľmi silnú/sugestívnu ťaživú atmosféru. obklopený dobrými spoluscenáristami vyšperkoval pár naozaj silných scén a briskných dialógov a v neposlednom rade - nemôžem to nespomenúť, lebo mám na to slabosť - to obsadil naozaj lahodnými herečkami; páči sa mi tiež, že záver ponúka dvojakú interpretáciu (a vlastne nie len záver, ale aj tá "ústredná" udalosť, ktorá je pre tento film takou charakteristickou) závislú čisto od diváka a toho, k akému pólu sa je ochotný prikloniť: či je viac optimista a vidí za tým všetkým "nádej", alebo skôr skeptik, a pokladá rodiaci sa vzťah vopred odsúdený na zánik, lebo sa buduje na "zlých základoch" a skôr inklinuje k vysvetleniu si "mysteriózneho" stratenia ako k zániku, strate, úpadku - na čo by si našiel slušný počet podporných symbolov z celého filmu (návšteva zbytočne postaveného, opusteného "kostola", vzťah lekárnika, záverečné "hľadanie" sandra v kaštieli, kde panuje neporiadok po večierku...); napokon, a to je už len detail, mi nedá nevšimnúť si antonionihu fascináciu ženou a ženským telom; to nachádzanie, budovanie, vytváranie a udržiavanie vzťahu (so ženou) je to "dobrodružstvo" v názve; (03.04.2012)

Ocenění: MFF v Cannes ´60 (Francie): - Cena poroty. - Nominace na hlavní cenu festivalu Zlatou palmu. BAFTA Awards ´61 (Velká Británie): Nomanice na cenu pro nejlepší herečku (Monica Vitti) a za nejlepší film. Scénář : Michelangelo Antonioni. Kamera : Aldo Scavarda. Hudba : Giovanni Fusco. Hrají : Gabriele Ferzetti jako Sandro, Monica Vitti jako Claudia, Lea Massari jako Anna nebo Dominique Blanchar jako Giulia. (04.06.2011)