V údolí Elah

Paul Haggis JE geniálny scenárista a rovnako dobrý režisér. A keď má poruke výborne hrajúcich a typovo presne obsadených hercov, vznikne vynikajúci film. Iste, Elah nie je žiadna strhujúca jazda. Za miernu rozvláčnosť je však odmenou komplexná a skvostne košatá "detektívka o irackej traume", ktorú sa oplatí sledovať a oplatí sa o nej rozmýšľať. (15.12.2008)

Paul "Crash" Haggis si vybral jako svůj další film na americké poměry docela kritické dílo. Tommy Lee Jones se jako bývalý voják vydává hledat pravdu o smrti svého syna a potkává nekompromisní Charlize Theron, která opět svůj krásný obličej a tělo vyměnila za mnohem méně půvabné rysy policejní detektivky v džínách. Příběh je pomalý, ale herecké obsazení stále divákovy má, co ukázat a ten se příliš nenudí. Bohužel to je asi vše, protože kritika i kdyby byla oprávněná tak je stále příliš krotká, aby něco změnila a nebo výrazně upozornila. Paul Haggis, který také napsal scénář, je na snímku velmi a dodává celému filmu klid a smysl v dialozích. Pro ne-amerického diváka, který si neprošel a nevnímal boj v Iráku, jako ti, kteří tam měli své děti možná nikdy nedokáže docenit váhu a vnitřní hloubku tohoto citlivého snímku a to se přesně týká mě. (17.04.2008)

Puvodne me tenhle film dost nudil, porad jsem cekala na nejakou tu akci, ktera by me vytrhla z Haggisova stereotypu. Ovsem konec me poradne prekvapil. Konecne vyplula pravda na povrch, ale hlavne - bylo polozeno tak moc otazek, na ktere je tezke odpovedet... Nuti to k filozofovani, ale zase ze by to bylo neco, co bych chtela videt podruhe...mozna jako knizka by to melo vetsi efekt. (15.01.2009)

Vztah otce a syna je osnova, na kterou když se navěsí jakýkoliv příběh, předem už získává body. Zde se to však vydařilo opravdu nadmíru. Pořád si tak trochu utahujeme z Američanů a z jejich halasného a vypjatého nacionalismu, ale zde předvádějí, že se dokáží pořádně kousnout do vlastního ocasu, až teče krev. Neumím si představit, že bychom ještě dnes dokázali natočit tak upřímný a kritický film o odsunu Němců po válce, jako dokázali Paul Haggis natočit a T. L. Jones zahrát film o svých chlapcích ve válce v Iráku. (18.09.2010)

„Nedává to smysl. Neodešel by, aniž by nám něco řekl.“ - „Najdu ho.“ Otec, bývalý seržant-vyšetřovatel pochopí, že hledání pravdy o synovi bude těžké. A ačkoliv se setkává s domnělým respektem a empatií, pomáhat mu začne jen policistka, které všichni ostatní akorát házejí klacky pod nohy. Ale oba se nehodlají vzdát…Není těžké začít fandit otci, který se setkává jen s neochotou a nezájmem. Tím spíš, když se musí krom ztráty vyrovnávat i s pravdou o synovi, který nebyl ani zdaleka tak čistý jako okvětí bílé lilie. Jenže pouze sympatie s hlavními hrdiny a solidní herecké výkony jejich představitelů nemusí tak úplně stačit, když je celý příběh místy hrozně naivní. Už jen to, jak je Hank připuštěný k vyšetřování a chvílemi si dělá, co chce, příliš uvěřitelnosti nevyvolává. A ono americké trauma z Iráku, které se line na pozadí, mi zde přišlo docela odosobněné a vzdálené. Ospalé tempo pak člověku moc nepřidá. Celkově dávám pouze lepší 3*. „Později někdo řekl, že jsme přejeli dítě. Tomu nevěřím. Podle mě….jsme přejeli psa. Zabili jsme psa!“ (25.07.2021)