Konec velké epochy

S najväčšou pravdepodobnosťou najkomornejší film o mimozemskej invázii, aký bol kedy nakrútený. Je to dané aj formátom tv filmu, ale ten je vlastne v tomto prípade výhodou. Koniec veľkej epochy sa ani neuberá príliš predvídateľnými cestičkami, úmysly mimozemšťanov sú dosť prekvapivé a celkom originálne, až má človek tendenciu sa im podvoliť, ako by aj jedna postava rada učinila. Záver zostáva otvorený, čo sa odohráva v exteriéroch sa dá iba domýšľať a chce sa aj povedať, že to chcelo pokračovanie. Ale to si môže koniec koncov každý divák vytvoriť v hlave sám. (25.11.2019)

Videl som iba dva Moskalykove filmy a oba boli nanajvýš priemerné. Ani tento televízny zázrak nebol výnimkou a iba zo zvedavosti som ho vydržal sledovať do konca. Slabá bola pravdepodobne už samotná predloha a nenápaditá Moskalykova réžia spoločne s plejádou známych a prehrávajúcich hercov výsledok nevylepšila. Za najväčší nedostatok považujem žánrovú neujasnenosť, pretože systémom z každého rožku trošku sa dobrý výsledok nedá dosiahnuť. Aj tie tri hviezdičky v tomto prípade neznamenajú slabý nadpriemer, ale zreteľný podpriemer. (25.11.2019)

Paralela ke společenským událostem vybočila poněkud ze žádoucího, převažujícího, povoleného (nehodící se škrtněte) způsobu uvažování. 1) Neobratné politické narážky dnes působí polopaticky a lacině, ovšem ve své době tomu tak asi nebylo. Je divný, že jdou, když nemusejí..._____ 2) Fakt, že inscenace předznamenala nepsanou smlouvu režimu gulášového socialismu s obyvatelstvem o pár let později, je očividný a už jen díky tomu stojí film za zhlédnutí._____ 3) V době vzniku 4*, po osmašedesátém 5*, nyní už jen 3*. (19.12.2019)

"Když přijdou silnější, je to vždycky okupace…" V malé kavárně, v níž se potkávají roztodivné "figurky" (profesor dějepisu, matematik, instalatér, taxikář, úředníci), se podává opravdu silná káva. Pozorovat dotyčné, jak reagují na vzniklou situaci, kdy se všichni dozvídají podmínky dalšího života poté, co na zemi přistává jiná civilizace, je velmi zajímavé. Asi nepřekvapí, že někteří jsou názoru, že "dělat cokoliv proti, je hazard" a že je třeba se přizpůsobit. Mě trošku překvapilo, že tento názor zastává i profesor dějepisu (v podání Vladimíra Šmerala), který jinak v průběhu celého děje pronáší jedno zajímavé moudro za druhým (viz např. "95% lidí zlomíte charakter, když je zavřete, zbavíte je všech informaí a přestanete je instruovat …uděláte z nich pak hadr na podlahu"). Jako by autoři filmu chtěli ukázat, že i inteligence a elity národa mohou někdy selhat. Stejně tak je zajímavé, že nositelem naděje je matematik (Martin Růžek) popírající přitom zákony matematiky ("kdyby matematika měla pravdu, už nejsem na živu..proti matematice, proti číslům, proti rozumu…neumřete, protože chcete žít, strašně žít.  Žádný stroj nemůž vyčíslit to, čemu se říká lidské odhodlání, vůle k životu.")  Každopádně ona představa, že lidstvo by již mělo žít jen tím, "co bylo",  že by se měl zastavit pokrok (a tedy de facto i čas), je vážně děsivá. Asi děsivější, než představa scénáristky Jindřišky Smetanové, že by za konečnou katastrofou lidstva mělo být zrovna jedno vcelku nevinné fotbalové utkání. V tomto směru máme dnes asi jiné globální hrozby, než v době vzniku tohoto filmu. Přesto jinak asi nemám tomuto filmu co vytknout. Za vcelku originální přitom považuji zpracování s hlasem hosta, který je přítomný a vede rozhovor se všemi postavami, ač ho na plátně není vůbec vidět. (04.08.2021)

Neobyčejně a nezvykle působivý televizní film. Silně sugestivně vyvolávala inscenace pocity stísněnosti, bezmoci a i znechucení nad jednotlivými postavami. Zbytečným a nefunkčním mi přišel hlas jakéhosi hlasu-tazatele "zvenčí". Z herců byl nejzajímavější asi Vladimír Šmeral; přesně vystihl nechutnost a zrůdnost myšlení mimo kontext přirozené lidské mravnosti. Téměř k nepoznání mladý tu byl Jiří Ornest. (05.03.2007)