Napříč vesmírem

Na tenhle muzikál jsem se těšil půl roku..tolik očekávání, stále dokola a dokola pouštěný trailer..a takové zklamání. Písně jsou výborné, mladí 'zpěvákoherci' si s nimi poradili nad mé očekávání. První polovinu jsem doslova 'žral'..pak ovšem přišly nevyvážené klipovité a kýčovité psychedelické části..a bylo po zážitku. Škoda. :( (13.02.2008)

Od tohto muzikalu som cakal trosku viac, takze az tak nadseny nie som. Niektore pesnicky od Beatles sice pomohli, pretoze sa mi pacili, ale predpokladam, ze uplne vsetko od Beatles nebolo, pretoze niektore pesnicky boli hrozne, cim u mna klesalo hodnotenie pri tomto filme. Namet bol celkom zaujimavy - (laska, sklamanie, vietnamska vojna), niektore vizualne alebo trikove zabery boli nadherne, aj zaver na streche s pesnickou All You Need Is Love bol krasny, ale nadalej u mna zostavaju oblubene muzikaly MOULIN ROUGE (2001), SPIEVANIE V DAZDI (1952) alebo MAMMA MIA (2008), v ktorom zase pomohli pesnicky od ABBY... 07.08.2010 ________ Evan Rachel Wood - (Lucy Carrigan) +++ Jim Sturgess - (Jude) +++ Joe Anderson - (Max Carrigan) +++ Dana Fuchs - (Sadie) +++ Martin Luther - (Jo-Jo) +++ T.V. Carpio - (Prudence) +++ Spencer Liff - (Daniel) +++ Lisa Hogg - (Judeova priateľka z Liverpoolu) +++ Joe Cocker - (Bum / Pimp / Mad Hippie) +++ Bono - (Dr. Robert) +++ Salma Hayek - (Spievajúca ošetrovateľka) +++ Hudba: Elliot Goldenthal +++ (07.08.2010)

Za zlatým pozlátkem, ke kterému kdo ví kde film přišel, skrývá se šeď průměru. Příběh je průhledný jako bílé krajkové prádlo, a nezachraňuje ho nic z toho, co v takovém případě zachraňovat má. Přítomnost Rachel Wood je milá, ale co s tím, když zde platí rovnice, že kdo je zajímavý po herecké stránce, ztrácí ve zpěvu a naopak? Po hudební stránce se jedná o vykradačství skladeb sice krásných, ale na tom film samotný žádné přičinění nemá. A pokouší-li se o písničky vlastní, nesou se v naivně pubertálních verších o modrých očích, blankytném nebi a lásce až za hrob. Já rád sladké, ale občas po něm bolí zuby... Mimochodem, jak by asi mohl dopadnout příběh, jehož hlavní hrdina se jmenuje Jude? P.S: Doplňující otázka. Také si myslíte, že mít děti je narcismus? :-D (26.07.2011)

Across the Universe je jako pomeranč. Napovrchu má hezkou blýskavou barvu, když ho však oloupete, ztrácí na vnější ladnosti. Jeho vůně však rázem navnadí vaše smysly jiným směrem. Najednou si myslíte, že jste odhalili jeho pravou voňavou podstatu. Pak ho sníte a po pár minutách zjistíte, že i ona chuť je jen pozlátko, které sice zprvu nadchne, avšak stejně rychle odkvapí. A nakonec zůstane jen vzdálený pocit primitivního uspokojení. Zpěvánky Beatles v podání Julie Taymor jsou sice netradiční a originální, ale zoufale průhledné a jednorozměrné. Což mě tak trochu zaskočilo, vzhledem k předchozím majstrštykům paní režisérky. Vizualita nadevše, k tomu zajímavě přezpívané skladby a je tu dvouhodinový blok videoklipů. Ouha, ty však po první hodině začnou nudit. Nejsilnější okamžiky: Happiness Is A Warm Gun a I Want You. 75% s osobní slabostí v zádech :-) (22.04.2008)

Across the Universe není jako Moulin Rouge, Across the Universe je jako Hair, kde jsou na drogách nejen postavy, ale i divák. A není podobný jen tématem rebelie mládí a (proti)válečného běsnění (byť nahlíženým okem dekadentně soudobým a nikoli "hippie" dobovým) a větším důrazem na náladu z filmu, než na děj, ale i faktem že na rozdíl od Moulin Rouge to není tak úplně bezchybný muzikál. I přesto že má, stejně jako Vlasy, naprosto úchvatný závěr. Ač je ústřední milostný příběh dvou lidí těžce zkoušených během historických událostí velice silný a navíc chytře zdramatizovaný kulturním střetem vyplývajícím z rozdílného původu a tedy i mentality obou postav, a i množství vedlejší postav a jejich příběhů jsem uvítal jako rozšíření záběru filmu a fungující ukotvení hlavní dějové linky do skutečného světa, pořád jsem měl s filmem jeden dost zásadní problém. Je totiž příšerně zkratkovitý - možná je to částečně způsobeno nucenou "videoklipovitostí" filmu vyplývající z vyprávění pomocí 40 let starých písní, každopádně mi v něm na rozdíl od ostatních pár minut ne přebývalo, ale naopak chybělo, protože jinak proti jeho tempu a dynamice nic nemám. Hlavně na dotažení některých potenciálně emocionálně velmi silných scén, které jsou nedostatečně využité. Nebýt zkratkovitost, při filmu bych snad ani nedýchal, ale takto mě vyloženě dostal až samotný konec, který mě nejen donutil trochu zvednout hodnocení, ale taky zařadil Brouky a jejich Hey Jude a All You Need Is Love na můj hudební jídelníček na několik budoucích týdnů :) 8/10 (27.02.2008)