Napříč vesmírem

Janis Joplin, Jimi Hendrix a dokonce i Joe Cocker, takže co se muziky týká paráda. Verze Let it be i Come together jsou udělané hodně citově a nápaditě. Jenže pozor, jak je první půlka dokonalá a parádní scéna střídá druhou (přičemž já vrchol našel u příchodu ke strýčku Samovi), tak druhá už malinko upadá, což je škoda. Ty písničky a ani ta úžasná kamera už není taková, ale hlavně už tomu chybí ty nápady jako prohlídka vojáků. Přesto je příběh i postavy pořád na vysoké úrovni a mě film vzal hodně. Parádní zážitek a ano....ten konec je sladší než kdyby jste snědli cukřenku.Plnou teda ale (23.04.2008)

Protože jsem vůbec netušila, o co kráčí, šoklo mě to hned v první minutě a drželo se jak klíště. Mamma Mia po beatlesácku s angažovanou příchutí a paráda největší. Tady jdou stranou mrňky, co mohlo bejt jinak, míň naivní nebo tam nemuselo bejt vůbec. Tady jde o zvoneček, kterej buď zacinká nebo spí. Mně duše hrála jak zvonkohra. Beatles jsem odkojená a poznamenaná forever a že tuhle režii nedostala Julie Taymor za trest, je taky jasný. Magical Mystery Tour, Jahodová proklamace i trochu tý Zdi a Vlasů, Bono "Walrus" Vox nebo Joe Cocker chvilku po tom, kdy zazněla With a little help from my friends a já si řekla: kde je Joe?, zpěvandule Sadie, gejzír vizuálních nápadů, Lucinka a Jude ... lidi zlatý, neni nic, co by mě v pátek večer mohlo rozněžnit a potěšit víc. (03.01.2009)

Legenda se z tohohle muzikálu asi nikdy nestane, ale fanoušky Beatles a romantiky potěší a ostatní snad neurazí. Použité písničky byly vybrány velmi pečlvě, ani by mě nenapadlo, že by se pomocí nich dal téměř seskládat nějaký příběh. Navíc coververze jsou ve většině případů povedené a u několika písniček dokonce perfektní (gospelové "Let It Be" nebo třeba nádherné "If I Fell") a znalce potěší i všudypřítomné narážky na Beatlsácké texty a jména z písní ("How did Prudence come in?"... "She came in through the bathroom window."). (02.07.2008)

Across the Universe je jako pomeranč. Napovrchu má hezkou blýskavou barvu, když ho však oloupete, ztrácí na vnější ladnosti. Jeho vůně však rázem navnadí vaše smysly jiným směrem. Najednou si myslíte, že jste odhalili jeho pravou voňavou podstatu. Pak ho sníte a po pár minutách zjistíte, že i ona chuť je jen pozlátko, které sice zprvu nadchne, avšak stejně rychle odkvapí. A nakonec zůstane jen vzdálený pocit primitivního uspokojení. Zpěvánky Beatles v podání Julie Taymor jsou sice netradiční a originální, ale zoufale průhledné a jednorozměrné. Což mě tak trochu zaskočilo, vzhledem k předchozím majstrštykům paní režisérky. Vizualita nadevše, k tomu zajímavě přezpívané skladby a je tu dvouhodinový blok videoklipů. Ouha, ty však po první hodině začnou nudit. Nejsilnější okamžiky: Happiness Is A Warm Gun a I Want You. 75% s osobní slabostí v zádech :-) (22.04.2008)

Tak tentokrát více než kdy jindy si hodnocením nejsem absolutně jistý. Tři je málo, čtyři už moc... Muzikál je to vizuálně šťavnatý, covery beatlesáckých skladeb víceméně zdařilé... ovšem ne vždy spojení příběhu s písňovými texty fungovalo, jak by mělo. Některé pasáže tak připomínaly spíš pověstnou vatu a nijak film neobohacovaly - naopak. Zkrátka těch písní je tam vedle sebe naskládaných příliš a neuškodilo by kapku vypilovat scénář, aby to všecko do sebe zapadalo mnohem líp. Fascinace Beatles je však všudypřítomná - nejen v písních, ale fanoušek liverpoolské čtyřky ocení i narážky v dialozích ("...she came in through the bathroom window.."), variací na Apple, magickým autobusem, nebo slavným koncertem na střeše studia. Vinou nedotaženého scénáře je tento film především kompilátem vynikajících videoklipů, ale abych Julii Taymor zase moc nekřivdil, příběh to byl také docela pěkný (něco mezi Magical Mystery Tour a Hair :)). Jen nestačí poskládat tak silné skladby jako I Am The Walrus apod. a čekat, co to udělá. Možná se mohlo víc vsadit na instrumentální podobu, jako např. u A Day In The Life. Nu což... Ale Paulovi se film líbil, tak jaképak cavyky..:)) 3 a 1/2 * (07.02.2008)