Napříč vesmírem

Blu-ray/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 9/10 Efekty 7/10/// +Evan Rachel Wood, písničky, hudba, texty písniček, příběh, osudy postav, hodně zvláštní vizuální kabátek -těžko hledat nějaký výraznější zápor, snad jen doba ve které se film odehrává mě moc nezajímá, ani mě neoslovila a moc se o ni nezajímám/// Na Across the Universe jsem byl hodně zvědavý a jsem nakonec rád, že mi to i celkem sedlo. Písničky jsou moc hezké, chytlavé, je jich hodně, vlastně tam jsou skoro pořád a tak ta okolní příběhová vata, která je spíš nezajímavá tolik nenudí. Vlastně ani nemá možnost. Hodně mi to hlavně romaticko-tragickou atmosférou připomnělo velmi kvalitní Molin Rouge. I ty písničky a zpěv mi to hodně připomínali. S tímto filmem jsem tedy spokojen a navíc kvalita modrého disku je tu hodně znát./// Celkem 74%/// (21.12.2009)

Je tam hodně velice povedených pasáží (prolínání protestů/války/koncertu - celá halucingenní část s Bonem), ale jinak je to nehorázně nevyužité. Nápad fajn, vizuálně občas také, ale celé je to strašně epizodní, písničky od Beatles jsou využívány tak předpokládaně, až to občas pobaví (nechtěně) a i ten příběh se nijak nesnaží překvapit. Od začátku jde docela obstojně narýsovat a drží se toho jako klíště. (12.10.2007)

S Across the Universe je to těžký. Určitě nemůže obstát jako klasický muzikál. O příběh tu téměř vůbec nejde, pořádné charakteristiky hrdinů se vlastně vůbec nedočkáme a muzikálové scény působí tak staticky a suše až to člověka zarazí. A možná v tom je to kouzlo. Nebál bych se říci, že přestože jde o muzikál, písničkové scény film spíš zdržují a působí nějak navíc. Samotný příběh je pak poslepovaný jen tak, aby se dalo těch pár písniček dohromady. Jenže tady nejde o efekt. Julie Taymor hodně riskuje a pohybuje se na tenkém ledě, občas se jí nějaká scéna nadmíru povede a jindy je vidět, že nápad sice byl, ale nějak se z toho ta působivost vytratila. Proč tedy dávám čtyři hvězdičky? Protože je to originální a vyzývavě jiné než všechny ostatní hudební filmy. Líbí se mi nápad nechat vlastně tu nejvíce podbízivou stránku filmu pasé a nesnažit se o pouhé rozpohybování obrazu do rytmu, ale hlavně o to, dostat diváka do analytického způsobu vnímání a přemýšlení nad filmem... (29.01.2008)

Dlouho jsem se na tenhle muzikál chystala a když už sem si našla tu chvíli... stálo to za to. Mělo to příjemný průběh, herci byli přirození, zpívali lehce jako profesionálové. Hlavně mě překvapila Evan Rachel Wood, kterou musim opravdu pochválit, protože nejen, že předvedla upřímný herecký výkon, ale zpívala nádherně, to platí i o hlavním představiteli. Písničky Beatles mi pořád znějí v hlavě, nevěděla sem, že jich znám tolik,. Byl to velice zajímavý nápad, propojení děje s písničkami, s válkou ve Vietnamu... prostě to mělo svůj příběh a tak to má být. Konec byl dojemný a celkově to na mě působilo mile, krásný písničky, každá role tam měla svůj význam a své kouzlo. Líbily se mi i symboly, jako byly jahody, které představovaly bomby... Celé to bylo naprosto přesvědčivě natočené, mělo to osobitost a všechny ty barvy kolem a hlavní je to, že muzikál nestárne a tohle mi zvedlo náladu a zároveň sem uznala, že je to povedený kousek. (18.05.2010)

Across the Universe není jako Moulin Rouge, Across the Universe je jako Hair, kde jsou na drogách nejen postavy, ale i divák. A není podobný jen tématem rebelie mládí a (proti)válečného běsnění (byť nahlíženým okem dekadentně soudobým a nikoli "hippie" dobovým) a větším důrazem na náladu z filmu, než na děj, ale i faktem že na rozdíl od Moulin Rouge to není tak úplně bezchybný muzikál. I přesto že má, stejně jako Vlasy, naprosto úchvatný závěr. Ač je ústřední milostný příběh dvou lidí těžce zkoušených během historických událostí velice silný a navíc chytře zdramatizovaný kulturním střetem vyplývajícím z rozdílného původu a tedy i mentality obou postav, a i množství vedlejší postav a jejich příběhů jsem uvítal jako rozšíření záběru filmu a fungující ukotvení hlavní dějové linky do skutečného světa, pořád jsem měl s filmem jeden dost zásadní problém. Je totiž příšerně zkratkovitý - možná je to částečně způsobeno nucenou "videoklipovitostí" filmu vyplývající z vyprávění pomocí 40 let starých písní, každopádně mi v něm na rozdíl od ostatních pár minut ne přebývalo, ale naopak chybělo, protože jinak proti jeho tempu a dynamice nic nemám. Hlavně na dotažení některých potenciálně emocionálně velmi silných scén, které jsou nedostatečně využité. Nebýt zkratkovitost, při filmu bych snad ani nedýchal, ale takto mě vyloženě dostal až samotný konec, který mě nejen donutil trochu zvednout hodnocení, ale taky zařadil Brouky a jejich Hey Jude a All You Need Is Love na můj hudební jídelníček na několik budoucích týdnů :) 8/10 (27.02.2008)