Režie:
Julie TaymorKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Elliot GoldenthalHrají:
Jim Sturgess, Evan Rachel Wood, Dana Fuchs, Joe Anderson, Martin Luther, T.V. Carpio, Eddie Izzard, Bono, Jacob Pitts, Dylan Baker, Lynn Cohen, Harry Lennix (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Rozverný, bizarní a velice teatrální, takový je převratný muzikál společnosti Revolution Studios Across the Universe, který se zrodil v hlavách známé režisérky a scénáristky Julie Taymor (Frida, Titus, broadwayský muzikálový hit Lví král, inscenace Mozartovy Kouzelné flétny pro Metropolitní operu v New Yorku) a scénáristů Dicka Clementa a Iana La Frenaise, ve kterém se pojí originální příběh s 33 revolučními skladbami - mezi něž patří „Hey Jude“, „I Am the Walrus“ a „All You Need Is Love“ - které utvářely celou generaci. „Chtěli jsme vytvořit původní muzikál pouze za použití skladeb skupiny Beatles.“
Milostný příběh, zasazený do divokých šedesátých let plných protiválečných demonstrací, meditací a rock'n'rollu, se odehrává v Greenwich Village, bouřlivých ulicích Detroitu i na vietnamských bojištích. Milenci Jude a Lucy, jejichž láska je od začátku odsouzena k neúspěchu, jsou spolu s malou skupinkou přátel a hudebníků vtaženi do víru počínajícího protiválečného a protikulturního hnutí. Průvodci jim jsou „Dr. Robert“ a „Mr. Kite“. Síly, které se vymykají jejich kontrole, nakonec oba milence rozdělí, čímž je donutí, aby se navzdory všem překážkám pokusili znovu najít jeden k druhému cestu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (382)
Zoufale nudné, zoufale roztahané, a hlavně a pořád dokola NUDNÉ! Já snesu prakticky cokoliv a jsem schopen také velké množství nedostatků u filmu tolerovat, ale když film, který vypadá zajímavě a atraktivně, má něco málo přes dvě hodiny, má v hlavní ženské roli půvabnou krásku Evan Rachel Wood (naposledy mě oslnila jako upírská královna v seriálu True Blood) a nakonec se z něj stane nudná slátanina, která sice s mírným přivřením oka drží jakžtakž pohromadě, ale chvílemi nedává smysl a v ději se ztrácím, tak prostě nemohu být s filmem spokojený. A přitom to začínalo tak nadějně a dokud se na scéně neobjevila ta vietnamská dívka, tak jsem se ve filmu stíhal s mírným opožděním orientovat a i když jsem chvílemi zíval, tak jsem pořád měl snahut vidět film pozitivně. Ale pak šlo, lidově řečeno, všechno do kopru. Film jsem dokoukal jen s jakýmsi velkým sebezapřením, během filmu jsem si zívnul tolikrát, jako si jindy nezívnu za celý den, a celkově z tohoto filmu ve mně převládá ohromné zklamání. Muzikály mám rád a rád je i velkoryse ohodnotím, ale v tomle případě nemohu hodnotit velkoryse, protože tenhle film si to z mého pohledu absolutně nezaslouží. Přesto však nejdu ve svém hodnocení zas až příliš do extrému, dvě hvězdy uděluji především za začátek a konec filmu, kdy jsem se v ději orientoval a docela se mi to líbilo, za opravdu povedené hudební předělávky známých hitů a samozřejmě za překrásnou Evan Rachel Wood. Takže tenhle film rozhodně neodsuzuji, jen mi prostě nesedl a nudil mě. Nic víc, nic míň. ()
Jaký tento film mohl být klenot je jasně vidět hned na začátku při I wanna hold your hand. V tu chvíli jsem měl husí kůži a na krajíčku a hned si nádherně zremakovanou skladbu několikrát zopakoval. Bohužel to byl úplný vrchol, většina ostatních beatlesáckých písní nemá takové grády a i když jsou mnohdy skvěle (na rozdíl od IWHYH, které je naopak zcela mimo) vpasovány do děje, nechávaly mě většinou chladným (haha). Bylo by to na 3, ale I wanna hold your hand!! ()
Za zlatým pozlátkem, ke kterému kdo ví kde film přišel, skrývá se šeď průměru. Příběh je průhledný jako bílé krajkové prádlo, a nezachraňuje ho nic z toho, co v takovém případě zachraňovat má. Přítomnost Rachel Wood je milá, ale co s tím, když zde platí rovnice, že kdo je zajímavý po herecké stránce, ztrácí ve zpěvu a naopak? Po hudební stránce se jedná o vykradačství skladeb sice krásných, ale na tom film samotný žádné přičinění nemá. A pokouší-li se o písničky vlastní, nesou se v naivně pubertálních verších o modrých očích, blankytném nebi a lásce až za hrob. Já rád sladké, ale občas po něm bolí zuby... Mimochodem, jak by asi mohl dopadnout příběh, jehož hlavní hrdina se jmenuje Jude? P.S: Doplňující otázka. Také si myslíte, že mít děti je narcismus? :-D ()
Nápad přetavit písničky Beatles to filmu je znamenitý. Provedení už však pokulhává. Spousta písní je do filmu naroubována křečovitě a působí dost nepatřičně. To platí například o postavě Prudence, která je zde totálně ale totálně navíc. Tvůrci jí museli vymyslet celý nudný příběh a to vše kvůli jediné písničce. Dále mám výtky k celému soundtracku. Beatles by zasloužili zajímavější aranže a zpěváky. Ti co zde zpívají působí jako "hvězdy" ze Superstar. Obyčejné hlasy bez špetky charismatu. Chtělo by to víc takových jako je Joe Cocker. Ale oceňuji výtvarně zajímavé psychedelické sekvence. PS: Bono neumí hrát, vůbec. ()
Je tam hodně velice povedených pasáží (prolínání protestů/války/koncertu - celá halucingenní část s Bonem), ale jinak je to nehorázně nevyužité. Nápad fajn, vizuálně občas také, ale celé je to strašně epizodní, písničky od Beatles jsou využívány tak předpokládaně, až to občas pobaví (nechtěně) a i ten příběh se nijak nesnaží překvapit. Od začátku jde docela obstojně narýsovat a drží se toho jako klíště. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (19)
- Uprostřed písně "With A Little Help from My Friends" se hudba změní na cover verzi písně, kterou dělal Joe Cocker, který se také nakrátko ve filmu objeví. Tato verze byla také použita jako ústřední píseň pro televizní show "Báječná léta" (The Wonder Years, 1988). (don corleone)
- Režisérka Julie Taymor musela svádět boj s producenty. Tlačili na ni, aby z něj vyhodila všechny kontroverzní pasáže (např. černošské postavy, lesbické motivy, scény války, LSD tripy) a zachovala pouze neškodný příběh lásky mezi Judem (Jim Sturgess) a Lucy (Evan Rachel Wood). Navrhovali také změnu názvu na All You Need Is Love. Taymor si ale stála za svým a všechny změny odmítla s tím, že pokud k nim dojde, nechá odstranit své jméno z titulků. (Cimr)
- Postava JoJo je jasným odkazem na Jimiho Hendrixe. Jimi se přestěhoval do New Yorku a tam začala jeho opravdová kariéra. Také styl JoJova hraní na kytaru je úplně stejný jako Hendrixův. Navíc ho Sadie obléká do fialové košile a šátku – což byl jeden z nejznámějších kostýmů Jimiho. (don corleone)
Reklama