Andělé slunce

Film ve mně žádný výrazný dojem nezanechal. To polské "Sviňky" se také obejdou bez naturalistických krutostí... a přitom vtáhnou do příběhu daleko víc, působí opravdověji a dětská prostituce se samozřejmostí všedního dne uzavírá beznadějný(?) kruh. http://www.csfd.cz/film/261146-svinky/ (14.02.2012)

Andělé slunce mají jeden velký klad, a to silné téma obchodu s dětmi a nucené prostituce, ale zároveň jeden velký problém. Pouze průměrný scénář a stejně tak průměrnou režii, které vedou k tomu, že ve výsledku film připomíná hrané dokumenty, které v posledních letech evropské televize i americká studia chrlí jeden za druhým. Herci jsou sice typově vybraní dobře, ale až na výjimky jsou zase jen průměrní, takže i když má člověk pocit, že svým průměrným hodnocením jako by schvaluje zotročování chudých dětí a všechny neřesti na tohle nabalené, nemůžu jít s hodnocením výš. Rudi Lagemann se ke svému filmovému debutu dostal až s pěti křížky na krku, což by nemusela být žádná tragédie, protože i u nás máme celebritu, která se svým filmovým debutem čekala ještě mnohem déle, jenže i u televize, která skýtá režisérům mnohem větší možnosti, toho Lagemann dokázal žalostně málo. Je to zkrátka nevýrazný režisér, který natočil nevýrazný film. Celkový dojem: 55 %. (06.11.2011)

Takový druh filmů mě začíná pomalu ale jistě štvát. Téma, které je tak životně důležité a které se prakticky točí samo, dostane do rukou břídil, který si myslí, že když tam nakonec dá "podle skutečných událostí", tak se může vykašlat na jakoukoliv další snahu. Trapní herci, amatérská kamera i hudba připomínající spíše televizní filmy ze začátku devadesátých let, toporný scénář i postavy. To jsem si zase dal. (29.09.2008)

Kvalitně natočený snímek na téma obchodu s bílým masem, který je v Brazílii zřejmě zcela běžnou záležitostí. Sluneční andělé mají námět, který přímo vybízí, aby se v něm tvůrci vyváleli, ve všem tom hnusu, který se zde děje a pak to nevybíravým a drsným způsobem "vymáchli" na diváky. Jenže veškerá ta špína zůstala pouze ve filmu, ke mně se jaksi nedostala. Nezanechal ve mně žádné hlubší pocity. Nechtělo se mi brečet, neměla jsem chuť křičet, ať už toho nechají, nemrazilo mě, necítila jsem lítost a vztek, ani jsem nebyla ničím jiným více "zasažena." Nevím, jestli to bylo českým dabingem, u kterého jsem měla místy pocit, že vyzněl spíše zábavně, nebo tou "tropickou" pohodovou hudbou. Snímek je zpracován spíše jako celistvá ukázka jednoho otřesného problému a příliš se nezaměřuje na rozebírání jednotlivých postav se snahou vcítit se do nich. Maria je krásná dívka, a ač toho za celý děj moc nenamluví, tak na to, že jí bylo jedenáct, si myslím, že ve své roli obstála více než dobře. Obsazení mužských postav, všech těch, tlustých, upocených, odporných a nadržených parchantů, jsem měla chuť kompletně vyliskat. Včetně hlavního bosse Saraivy. Asi nejdrsnější scéna pro mě byla, když se po pokusu o útěk Marie a Ines, Saraiva rozhodne jednu z nich krutě potrestat. Je hrozné, jak lidé, zde vystupující, vnímají mladičké, ještě dětské bytosti. Pouze jako kus masa. Čím mladší, tím lepší. Jako věc, jako nástroj k přežití... Závěr filmu ukazuje, že pokud je nějaká dívka do této prohnilé "sféry" odkopnuta, často jí zbývá jen tato cesta, jíž se může vydat. To místo z ní udělalo svou součást, jiného člověka a ona, ať se snaží, jak chce, tak vždy nakonec skončí jako zboží, za které se platí. Vždyť to je to jediné, co umí. Jak takové dívky asi skončí...? "Myslíte si, že chlapi v tomhle kraji chtějí šoustat s kouskem gumy na ptákovi?" (01.04.2011)

Tento film mi jen kazil český dabing. Nevím proč, ale tentokrát mi fakt nesedlo obsazení hlasů s výjimkou Jitky Ježkové. Na druhou stranu je skvělé, že se vůbec dostal na TV obrazovky. Není sice tak výbušný jako jiné brazilské drama spjaté s dětmi Město bohů, přesto je svým tématem stejně naléhavý a zpracováním poutavý. (28.11.2010)