Číslo 9

Úžasný vizualizovaný filmový hybrid. Postapokalyptická vize světa v retro stylizaci čerpající z období první světové války se prolnula s téměř vulgárním křesťanským spiritismem hadrových panáčků stýkajících se s posmrtným životem. Ta první vrstva snímku nemá chybu, ta druhá trochu skřípe, ale přesto je to okázale funkční tvar. Dokonalá animace, ohromující efekty, skutečně bizarní atmosféra, majestátní hudební složka a pasáže připomínající chvílemi nějaký dospělý akční sci-fi horor. Formální stránka mne věru ohromila, té obsahové bych trochu něco vytkl, zvláště, když za filmovou produkcí stojí persona kalibru Tima Burtona...jeho dekadencí ovšem režisér a tvůrce prazvláštního a tolik originálního světa Shane Acker bohužel nedisponuje... Ústřední myšlenka odvěkého sváru mezi raciem a vírou by se dala jistě tematicky uchopit objevněji a méně dogmaticky, přesto se vyplatí celovečerní Číslo 9 vidět. Je to vizuální klenot a jako takový není pro každého... Podobné filmy: Wall-E, Svět zítřka (28.01.2010)

Scénář: Pamela Pettler .. Shane Acker si své krátkometrážní dítě 9 nechal zabít příklonem k cizímu scénáři a producentským agitacím. Obsahově se jedná o velice nesympatickou směsici děravého příběhu a ideologických žvástů. Bez toho zde zůstává slušivá destrukční scenerie jak z konce první světové a v ní řada dokolečka se opakujících akčních soubojů. Ze slušného předobrazu a slibné produkční základny tak vylezl pouhý shit. 9%. (11.10.2009)

Perfektní jednohubka, smím-li to tak říci vzhledek ke stopáži filmu. 70 minut je divák držen jednoduchým příběhem, kterak to lidstvo pos..lo a tak na naší planetě prakticky zanikl život. Očíslování hlavních hrdinů mi přišlo originální, výtvarná práce vynikající a k větší spokojenosti chyběl snad jen mírně promakanější příběh. Na animovaný snímek se film vyznačuje také solidní akcí. PS: Tohle není rozhodně není rodinnný animák. 90% (25.06.2010)

Hned co jsem se pohodlně usadil (na sedačce s číslem 8, na sedačku 9 jsem obřadně posadil batoh) mě pohltila dokonalá atmosféra balancující mezi cyberpunkem a druhou světovou válkou. Ta, přiznám se, mě dostala už v onom desetiminutovém kraťasu. Parta čísílkových panáčků, z nichž každý je něčím jedinečný (feťák osmička, panovačný jednička atp...), bojuje proti geniálně navrženým strojům ehm... STROJE, který se po letech vzbudí. Atmosféra je (vím že se opakuju) dokonalá, akce našlapaná + je jí i dost a postavičky jsou sympatické. A přece je něco špatně. Ackerova vize a námět si totiž zaslouží promakanější příběh. Scénář Pamely Pettlerové je vysloveně odfláknutý a děravý. Všechno je vysvětleno jaksi zkratkovitě a hrdinové v podstatě chodí sem a tam na stejné místa. Přitom tu byl k prozkoumání celý pustý svět. (11.09.2009)

Zips, gombík, šnúrka ako ratifikačný "dressed code". Ihla, sponka, lyžica to jest náčenie pre úžitkové narábanie. Beštia a strojové monštrum versus jednička, dvojka, trojka, štvorka, päťka, šestka, sedmička, osmička a ČÍSLO 9-omylný "voo-doo hero", ktorému slušia spasiteľské predsavzatia v post apokalyptickom kolorite spustošeného bojiska. Kiež by sa mohol viac činiť a nemusel vyvažovať deravé (dramaturgicky nezvládnuté) dejstvo. Bábkové podobenstvo s lákavým dizajnom, ťuknuté pseudo chrabrým duchovenstvom a lemované reakčnou "move up" pohyblivosťou (pozn. prebrané z videohier). Kúzelnú patinu kraťasu to teda nemá, ale keď pominiem tú skrytú propagandu, tak mi títo prešívaní "Anjeli & démoni" až tak nevadia. (27.03.2010)