Číslo 9

Začátek si udržel mojí pozornost... asi deset minut. Pak nastoupil - omlouvám se všem, které by to mohlo urazit, nebo pohoršit, ale jinak to opravdu nazvat neumím - nehorázný americký kýč. A ten si mou pozornost neudržel, ba se mi zdá, že si ji ani nezasloužil. Možná měl Shane Acker zůstat u svého jedenáctiminutového kraťasu z roku 2005, protože tím, že čas kraťasu vynásobil sedmkrát, světu nedal nic nového. Ano, ponurá ukázka postapokalyptického světa byla velmi zdařilá, možná, že bych ji mohla nazvat animovanou tváří Orwellova světa 1984, ale to jen možná a namátkou. Někdo tu píše o strhující akci, která mi strhující rozhodně nepřišla, spíše mne nutila se starat o to, jestli bych si náhodou neměla nalakovat nehty, což jsem taky stihla, a to se mi u dobrodužných fantasy nestává... Film by to byl dobrý, kdyby si dokázal udržet pozornost. A asi to i shazuje fakt, že jsem si ho zařadila mezi své nejočekávanější filmy roku 2009. (31.01.2010)

Číslo 9 je na animovaný film príliš temný, odosobnený a chladný na to, aby pripútal detských divákov a pre dospelých zase nie dosť rozvinul ústrednú myšlienku, ktorá by udržala ich intelekt. Vyhnem sa tomu, že celkom okato vykráda prvky z Terminátora - svet, ktorí ovládli stroje - spustošená zem - narušená psychika človeka, no čo mu nedokážem odpustiť, je obsahová plochosť a absolútne nevyužitý potenciál príbehu. Akčných segmentov je tu na druhú stranu až dosť, no pri Incredibles bola akčná stránka aspoň dokonale kompenzovaná zábavným scenárom, zatiaľ čo Číslo 9 disponuje jedine úžasne zachytenou temnotou prostredia, pochmúrnosťou a nádherným vizuálom. Od tvorcov dosť veľké sklamanie. (20.07.2010)

Hned co jsem se pohodlně usadil (na sedačce s číslem 8, na sedačku 9 jsem obřadně posadil batoh) mě pohltila dokonalá atmosféra balancující mezi cyberpunkem a druhou světovou válkou. Ta, přiznám se, mě dostala už v onom desetiminutovém kraťasu. Parta čísílkových panáčků, z nichž každý je něčím jedinečný (feťák osmička, panovačný jednička atp...), bojuje proti geniálně navrženým strojům ehm... STROJE, který se po letech vzbudí. Atmosféra je (vím že se opakuju) dokonalá, akce našlapaná + je jí i dost a postavičky jsou sympatické. A přece je něco špatně. Ackerova vize a námět si totiž zaslouží promakanější příběh. Scénář Pamely Pettlerové je vysloveně odfláknutý a děravý. Všechno je vysvětleno jaksi zkratkovitě a hrdinové v podstatě chodí sem a tam na stejné místa. Přitom tu byl k prozkoumání celý pustý svět. (11.09.2009)

Celovečerná verzia 9 sa až natoľko sústreďuje na to aby zaujala vizuálom (a úspešne), až popri tom úplne zabúda na výstavbu deja, ktorý pripomína jazdu na horskej dráhe bez zastávok. A tie by naozaj pomohli, aj napriek krátkej stopáži až nepríjemná povrchnosť príliš často prebíja pôsobivo načrtnutú postapokalyptickú atmosféru a nezáživný záver vyložene vyšumí. Premárnený potenciál, ktorý naznačila krátkometrážna verzia by mal Ackera naozaj mrzieť. (06.10.2009)

Potenciál má Číslo 9 obrovský, ale využívá ho minimálně... a ze všeho nejvíc tak připomíná počítačovou hru, ať už svým nesmírně zajímavým, avšak silně zjednodušenýn prostředím, arkádovostí a akčností většiny scén, či přístupem "něco se děje proto, aby se něco dělo". Což nemusí být nutně úplně špatně, ale z kategorie inteligentně infantilní a pohlcujícího steampunkového fantasy-postapa se tak propadáme do kategorie klasických zábavných animáků pro děti (ovšem s tím že tento tak docela pro děti není). Ovšem ať už k němu přistupujeme z jakékoli strany, nic neomluví brutálně osekanou stopáž, ve které evidentně chybí odvyprávět asi půlhodina děje, aby alespoň trochu přestal postrádat kontinuitu... a pro to aby bylo vysvětleno vše důležité o prostředí, postavách a pozadí příběhu i s nabízejícím se myšlenkovým rozvedením, tak by film potřeboval zhruba ještě další hodinu navíc. Jinak řečeno, hloubka filmu je v něm spíše tušená, než viděná... a to je obrovská škoda. 6/10 (12.10.2009)