Číslo 9

Někdy člověk při sledování filmu zaleze tak hluboko do své ulity, že se bez přestání bouchá do její čepice (to jsem měl naposledy u Mary a Maxe). Jenže ulita Čísla 9 smrdí po výparech z továrny, nemůžu se v ní ani o píď otočit a navíc to všudypřítomné dusno... Líbí se mi, že Shane Acker se pořádně opřel do tématu: lidi versus stroje, kdo vyhraje? Jasně, že prvním byl Cameron se svým Terminátorem, ale je pravda, že až nyní mi došla myšlenka, že něco podobnýho se fakt může stát. Jenže druhá teze je taková, jestli na to už není pozdě. Sakra, hodně těžký film na sledování! Těch otázek! Je paradoxem, že zatímco se jiné filmy snaží o hlubokomyslnou debatu mezi divákem a režisérem, přijde animák, který má poloviční stopáž, ale jeho stopa je hlubší než u kdejakýho spektáklu. (15.11.2009)

Stejne jako se Ackerovi poved kratas, poved se mu i celovecerak a to, co v kratasu jen nakous, tady hezky rozved. Pribeh sice nepatri mezi nejslozitejsi, ale objasni par veci a je dostatecnej. Film ale spis sazi na atmosferu a akci a to je oboje na vybornou. Celej film ma totiz dokonalou vizualni stranku, vse je hezky temny, zniceny a rozpadly a pripomina to postapokalyptickou budoucnost v Terminatorovi a navic je to podporeny dokonalou animaci. A hudba nijak nezaostava, spravne dotvari napinavou atmosferu a zvuky se taky vyvedly, porad neco skripe, skrabe a podobne. No a co se tyce ty akce, necekejte nic priteplalyho, tady vse vybuchuje, panacci umiraj, stroje neustale utoci. Jedinou vytku mam ke konci, precejen ta cela pointa je lehce stupidni a uplnej zaver mi moc nesed a navic moh mit film klidne vic nez jen ubohejch 69 minut bez titulku. Ale rozhodne se jedna o skvelou animovanou rezbu. (10.10.2009)

Podobně jako u nedávno hodnoceného německého válečného filmu "Most" (2008) nevyjadřuje mé hodnocení technické kvality díla, ale jeho ideologickou rovinu. Akční sekvence jsou spektakulární, atmosféra postapokalyptického prostředí hutná a celý svět lidsky se chovajících panáčků a mechanických bestií nápaditý, až takřka originální. Ale co je to platné, když báječnou vizi z režisérova stejnojmenného krátkého animáku znásilňuje scénář prýštící hrubozrnnou křesťanskou agitkou o zhoubnosti strojů a čistotě lidské duše, jež zaručuje spasení, narozdíl od intelektu, který přináší smrt a zmar? ------ následují argumentační příklady, které se bohužel neobejdou bez zásadních SPOILERŮ ------ Příběh pojednává o konvertování hrdiny se jménem Devítka, který postupuje jako moderní člověk - tedy spoléhá se na intelekt, úsudek a ověřené poznání. Jenže jeho konání přináší smrt jeho souputníků (příznačně první umírá panáček, který je ve skupině hlavní vědátor, vynálezce a obdivovatel technologie). Nakonec ale vše vyústí v jeho prozření a přijmutí duchovního přístupu. Další příznačnou postavou je Jednička v podobě kněze, který zbaběle schraňuje své ovečky v kostele, místo aby šel do boje vůči zlu, ale který se ve finále sebeobětuje pro vítězství dobra a především posvětí hrdinovo konání. Definitivní stvrzení křesťanské linie přichází na konci, kdy místo toho, aby byly duše padlých panáčků přeneseny do náhradních těl (což by zavánělo "cizími" náboženstvími vyznávajícími reinkarnaci, nebo dokonce kyberpunkem) se všechny hezky s úsměvy na tvářích odeberou do nebíčka. Tradicionalistickou linii pojišťuje trapně konzervativní konec, kde z popela nesourodé skupiny vzejde tradiční heterosexuální rodina se dvěma dětmi (Proč ve světě hadrových panenek musejí být postavy genderově specifikované?). Inu, technologie je nástroj zla, všechny ty internety by se měly zakázat a hlavně, jak se praví v úplném závěru filmu, "je to náš svět a je na nás, co s ním uděláme". (07.09.2009)

Představte si, že hrajete stařičkou Incredible Machine a najednou si dostanete do jakéhosi postapokalyptického levelu, kde musíte všelijaké nástrahy překonat pomocí drátků, sklíček, jehel, provázků a kyblíků od barvy. A do toho vás pronásleduje strašlivý nepřítel, něco mezi Frankenweenie a roboty jako vystřiženými z obalu desky Jeff Wayne's The War of the Worlds. To vše za doprovodu svižné Welcome Home od Coheed and Cambria. Vynikající zážitek. (10.09.2009)

Cit pre výtvarné detaily a dobre vybudovaná pochmúrne poetická atmosféra. Vysoká technická kvalita animácie a celková formálna bezchybnosť sú pre vysoko rozpočtové hollywoodske animáky samozrejmosťou. Za výtvarnú pôsobivosť zničeného sveta si tvorcovia jednoznačne zaslúžia pochvalu. Režisér Shane Acker je pôvodným povolaním architekt, a tak zrejme jeho zásluhou sú polorozpadnuté budovy v snímke také fascinujúce - obzvlášť gotická katedrála. V tomto filme nie je natoľko podstatný dej, ale všetko to ostatné. A to bolo skvelé. Film je premietaný ako ART, takže je dosť málo relevantné, že je to rodinný film. Skrátka, ak sa Číslo 9 kvôli niečomu oplatí vidieť, tak je to určite vizuálna stránka a atmosféra, a pre niekoho možno aj fakt, že na sci-fi z alternatívnej minulosti narazíme vo filmoch len zriedka. (07.03.2019)