Číslo 9

Vizuálně zajimavý technologický skoro horor v solidním 3D kabátku, který ale více než film připomíná rychlou videohru. Pro samou akci nezbývá místo na emoce a Číslo 9 tak zůstává i na ploše celovečerního filmu pouhým demem, stále ještě trestuhodně skromnou ukázkou skutečného potenciálu světa, který vytvořil Shane Acker. Design některých zrůd je ovšem k posrání... (11.09.2009)

Baví mě hutná, mnohdy čistě hororová post-apo atmosféra, propracovaná stylizace a Ackerův přístup, který NAPROSTO vyjebává s dětským divákem. Ovšem scénář by napsalo lépe i pětileté dítě nastupivší do rychlokurzu tvůrčího psaní, akční scény jsou s každým dalším robotickým entré více a více ubíjející a těch osmdesát minut plyne kvůli nedostatku dějového maziva pomaleji než se na takhle povrchní animák sluší a patří. Pořád je to ale snesitelnější než poslední dvě pixarovky. Jen jsem vzhledem k zábavnému myšlenkovému pozadí a možnostem vyplývajícím z námětu čekal mnohem (zhruba jednou tolik) víc. (11.09.2009)

Cit pre výtvarné detaily a dobre vybudovaná pochmúrne poetická atmosféra. Vysoká technická kvalita animácie a celková formálna bezchybnosť sú pre vysoko rozpočtové hollywoodske animáky samozrejmosťou. Za výtvarnú pôsobivosť zničeného sveta si tvorcovia jednoznačne zaslúžia pochvalu. Režisér Shane Acker je pôvodným povolaním architekt, a tak zrejme jeho zásluhou sú polorozpadnuté budovy v snímke také fascinujúce - obzvlášť gotická katedrála. V tomto filme nie je natoľko podstatný dej, ale všetko to ostatné. A to bolo skvelé. Film je premietaný ako ART, takže je dosť málo relevantné, že je to rodinný film. Skrátka, ak sa Číslo 9 kvôli niečomu oplatí vidieť, tak je to určite vizuálna stránka a atmosféra, a pre niekoho možno aj fakt, že na sci-fi z alternatívnej minulosti narazíme vo filmoch len zriedka. (07.03.2019)

Frodo namluvil dalšího "pytlíka" v nejbáječnějším animáku za poslední rok - ohromné překvapení! A nyní následuje zasloužené delší sepsání dojmů z filmu, kterému upřímně udělím maximální hodnocení. Proč? Ono je to celé vlastně o tom, odůvodnit nějakým smyslplným komentářem ty dvě hvězdičky navíc, protože tři si snímek zaslouží už jen za originální námět, chvályhodnou stylizaci a absenci hluchých míst. Co jsem ale od Acknera nečekal bylo, že nejen, že do celovečeráku dokázal převést nezaměnitelnou atmosféru z původního kraťasu, on ji ještě několikrát znásobil! Celé mi to přišlo, jako bych se díval na Potomky lidí v animovaném kabátku. Zdevastované ulice, harampádí, plesnivá vrsta prachu na všem (včetně mrtvé matky a dítěte), permanentně zatažená rudočerná obloha... A jakoby to nestačilo, do tak perfekcionisticky zpracovaného světa se probouzí postavička sešitá z pytloviny se zipem na hrudi. Co mne hodně potěšilo, bylo prvotní pomalé rozkoukávání se a mírná zmatenost v ději. V mnoha jiných filmech by byla na místě frustrace z toho, že nemám páru o co tu vlastně jde, jenže u Devítky tohle neplatí. Tohle je bravurně napsaný sci-fi příběh, ve kterém divák objevuje fascinující poničený svět spolu s těmi, kteří do něho právě vkročili a jsou stejně vyjukaní, jako všichni v kinosále. Spolu s hrdinskými postavičkami jsem byl nucen prozkoumávat jejich první kroky, pátrat proč se všechno pokazilo, kdo vůbec jsem, a jaký je můj účel. I přes to, že stopáž má jen 79 minut není nic uspěchané, a vše plyne v mírumilovném tempu. Pytlíci jsou sice na pochybách o jejich existenci a účelu, ale nemají proč dávat svou rozčarovanost najevo a projevovat zbytečné emoce. A tak se všichni společně nechávají unášet dobrodružstvím v nepřívětivé pustině doufajíce, že odpovědí se tak jako tak dočkají. Není důvod spěchat. Vše se krásně vybarví zhruba ve čtvrté pětině filmu, zapadne do sebe jako kousky té nejsložitější skládačky, kterou kdy kdo složil, a celé story dostane čerstvý a osvěžující vzduch do plic a vybuchne v gejzíru efektivní akce, melancholie a poetiky. To bylo krátké odůvodnění čtvrté hvězdy. Velkým plusem filmu je pak jako ta nejsladší třešnička na dortu extrémní směsice mimořádně strhujících a napínavých akčních scén. Režisér konečně plně dokazuje, jaký potenciál má animace, co všechno se dá na počítačích vytvořit, a proč devítka nemohla vzniknout jako hraný film. Akce je srozumitelná, efektní, barevná... je zážitek sledovat neobvyklé hrdiny při tak vypilovaných záběrech. A ta monstra! Pytlovitá obluda s hlavou panenky mně bude strašit hodně dlouho! Shanu Acknerovi se v hlavě zrodil téměř mytologický příběh s výbušnými akčními scénami opředený tajemstvím. Neváhal, a nápad převedl do krátkého filmu; po něm následoval celovečerní snímek. A je to bomba. Komu by to ještě nedošlo, jsem unešen. (01.10.2009)

Již na začátku filmu jsem si řekl "Co to ty postavy/pajduláci vyvádějí, vždyť to nedává vůbec smysl!" a v tomhle rozpoložení jsem zůstal i po zbytek filmu. Kromě nelogického chování postav mi vadilo/chybělo nedotažený okolní svět, vědět co a proč se stalo, co jak funguje. Pro potěchu zbývá skvělé vizuální zpracování, našlapaný dabing a pár hezkých momentů (knihovna, magnet). (13.09.2009)