V Bruggách

Výrazně autorský a "literární" snímek, plný nádherného černého humoru a absurdity, kterou běžně zažívá každý z nás, akorát se jí možná neumí zasmát tak bezstarostně jako, když se s ní setká na filmovém plátně. Martin McDonagh přesne ukázal, co mají film a divadlo společného i v čem se liší, ovšem výsledný produkt o vzájemné přínosnosti a inspirativnosti obou těchto umění vypovídá opravdu hodně. Scénář je vypilovaný do posledního detailu, snímek není "samoúčelně" absurdní. Nese jistou tezi, samozřejmě v Rayově postavě a v jeho vývoji, zcela nenásilně, ale organicky poskládanou z přihrávek vedlejších postav i toho, co čteme mezi řádky zdánlivě efektních "hlášek." Jenomže - pozor na to - tohle nejsou hlášky v onom popcornovém stylu, ačkoliv se proti nim nechci nijak absolutně vymezovat, Martin McDonagh je někde úplně jinde, je to literát, život má odpozorovaný, ať už v rovině prožívání, tak v rovině jeho odrazu především ve filmovém umění. To je vidět, a to je obrovské plus snímku, což vyvažuje jeho jisté formálně filmařské nedostatky. (04.07.2008)

Melancholický krimi thriller říznutý britským černým a politicky nekorektním humorem o válkách bílých a černých liliputů, městu kde víte že bdíte, ale cítíte že sníte je překvapivě výborným debutem, kde se přímo na obrazovce střílí děti, mlátí ženský a když přijde pár násilných (jinak ve vcelku klidném, humorném a příjemném tempu) scén, tak jsou naturalistické, až jsem se jednou přistihl, jak odvracím zrak někam do temného koutu. Colin Farrell a Brendan Gleeson se stali mou letošní oblíbenou ústřední dvojicí a Colin stále dokazuje, že svůj herecký rejstřík ještě všechen neukázal. Do Brugg se musím jednou podívat (i za to patří filmu veliké plus), množství památek, hlučných a sprostých američanů, zdrogovaných liliputů, dobrého piva a krásných žen, to mnohdy nikde jinde nenajdete. Jak říká Fiennes, noční pohled z vyhlídky na město je pohádkový a já se při sledování jako v pohádce cítil. Artový look ve spojení s již zmíněným britským humorem, naturalistickými scénami a bezchybnými hereckými výkony se řadí mezi mé '08 nejoblíbenější. - Why don't you both put your guns down, and go home? - Don't be stupid. This is the shootout. (11.02.2009)

// Distribútor: Focus Features // Počet premietajúcich kín v USA: 232 // Otvárací Víkend USA: $459,575 // Pôvabne napísané,zrežírované a úžasne herecky zahrané. 100% za herecké výkony Farrella a Gleesona a 100% za Martina McDonagha. Musím uznať vysokú kvalitu filmu, pretože som nenašiel jediné hluché miesto, ktoré by ma nudilo. (04.09.2013)

Nešťastná volba povolání vás může přivést leckam, v případě nejhorším až do rozkošné „prdele světa, kde i trpaslíci musí brát drogy“. Pravdou je, že v gotických zákoutích Brugg nečíhají jenom výjevy (jako od) Hieronyma Bosche, při nichž váháte, jste-li jenom v očistci nebo již v pekle, ale také dívka nemudlovsky čarokrásná, která vám s trochou štěstí více dá, než vezme. A to jsou právě ty okamžiky, kdy s naprostou přesností víte, kde jste se octli, totiž v nebi. __ Synopse režijního debutu Martina McDonagha vybízí k představě třeskuté komedie, ke slovu „třeskuté“ mají ovšem nejblíže náboje dum-dum, jež rozprsknou váš mozek po dlažbě rychleji, než stačíte říct „teď se nedívej“. McDounagh s obratností chodce po laně balancuje na pomezí filmu smrtelně vážného a zabijácky vtipného. Což nám nepřetržitě dává najevo. Jeho snaha zvrátit každou potenciálně „jenom vážnou“ scénu ve scénu ne tak docela vážnou je místy trochu násilná a vede k tomu, že jenom čekáte, čím bude shozena serióznost dalšího výlevu emocí. Bezesporu zábavně. Precizní vypointovanost každé vtipně nepravděpodobné situace připomíná poslední film bratří Coenů. Jejich dvorní skladatel Carton Burwell navíc výraznou měrou přispívá k zahalení Brugg do (ne)pohádkově gotického hávu. Scén představujících „místo s atmosféru“ bylo na můj vkus příliš a navíc nemohu tvrdit, že by plnily svou funkci, V Bruggách povyšují nad rámec karnevalu šibeničního humoru především herci. Colina Farrella trápí takřka identické trauma jako v Cassandra’s Dream, ale zde působí mnohem přirozeněji a velmi zábavně se nedoplňuje s Brendanem Gleesonem (nechápu, jak vůbec mohli přežít společnou cestu do Brugg, ale o ní snad v jiném filmu…). O prvek nepředvídatelnosti je vyprávění v poslední třetině (zahrnující zároveň jeden z nejadrenalinovějších i nejvtipnějších killerských duelů) obohaceno třetím mužem do počtu, psychopatickým permoníkem Ralpha Fiennese. __ Můj vztah k téhle drsné komedii, urážející průběžně liliputány, gaye, černochy, Američany a obyvatele Brugg, se od prvních minut vyvíjel pozitivním směrem. Použil bych v této souvislosti nanejvýš neoriginální příměr s cizím městem, které zprvu nenávidíte a potom jej toužíte zas a znovu navštěvovat. Paradox tkví v mé obavě, že druhé zhlédnutí by v mnoha ohledech nedotaženým Bruggám na rozdíl od No Country for Old Men hvězdičku nepřidalo, nýbrž ubralo. Ale třeba se mýlím, moc rád bych se mýlil, protože něčím tak vtipným, drzým a nehollywoodsky krutým pro mne bylo naposledy Kiss Kiss Bang Bang. Apendix: : Co mělo znamenat to pobídnutí během závěrečných titulků „Nezapomeňte tento film ohodnotit na CSFD“? Další znak expanze POMObyznysu? (Black Box) P.S.: Obavy z druhého zhlédnutí byly zbytečné, krásně vynikla propojenost všeho se vším. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Nuala (02.05.2008)

Paráda, naprosto úžasné dialogy, které podtrhují špičkově hrající herci v pohádkově krásné prdeli světa(v Bruggách). Je to film, u kterého jsem se mnohokrát ze srdce zasmál, žasnul a párkrát ani nedýchal. Naprosto vydařený debut režiséra Martina McDonagha, který hodnotím silnými 5 hvězdičky… „…odvolej to, cos řekl o mých vymrdaných dětech!…“ (01.07.2008)