Armáda démonů: Matka slz

Tam za hřbitovní zdí ležela truhla a rakev ovázaná řetězem. MATER LACRIMARUM se vrací…. PŘÍBĚH:**z Říma se stává ,,šílené“ město. Vraždy, sebevraždy, sjíždějí se čarodějnice…a vše zastaví jedině A.Argento. Asi v půlce zjišťuji, že samotný příběh už není tak zajímavý, jak původně vypadal. Sama hlavní postava se mi zdá divná a začíná to být nuda omotaná trapnými keci. Korunu všemu nasazuje duch, který ji doprovází. Něco jako Casper, jen zde má podobu její matky./ HUMOR:i na ten bohužel dojde. Směji se totiž stupiditě tvůrců, herců a nevím, jestli to fakt myslí vážně./ AKCE: *ani ne. Pár vražd. Je tu však celkem fajn zvuk a zajímavá hudba. Soundtrack si určitě seženu!/ NAPĚTÍ:**dobře jsem se lekl jednou. Režisér sice ,,hutní“ atmosféru zajímavými zvuky, ale nic se neděje. Trapný je i finále, které může vyvolat pocit hnusu, ale napětí nic moc. Jde tu hlavně o krev, vnitřnosti, drsné záběry. A taky o okultismus, knihovny, úzké chodby – znáte to. Na tohle jsem už starej. (26.04.2008)

Ty dvě hvězdičky jen z principu, kdyby se o tom režisérovi tolik nepsalo, tak dám odpad :D Ne, vážně se to nedalo - orchestrace zahrané na nějakém CASIO, efekty z džemu a plastelíny (čertík vedle postele), strašní herci (Japonka ve vlaku), navíc je to poprvé, co jsem viděl cělý film, kde snad nebyl ani jeden herec bez komického přízvuku. Mě ta italská vlna nikdy nebrala, po shlédnutí tohohle "něčeho" vím, že ani nikdy brát nebude. (26.02.2008)

Relativně vysoké hodnocení jen kvůli mému oblíbenci Dariovi. Naprosto nedůstojné završení trilogie. Tři nádherné momenty nemohou v žádném případě spasit zbývající bezradnost a je mi doslova líto, že to musím říct, trapnost. To zklamání je natolik obrovské, že se mi nechce rozepisovat a srovnávat tento film se Suspiria a Inferno. To by bylo příliš bolestné. V kterési recenzi bylo napsáno "Mother of Tears’ Makes You Want to Cry". Bohužel musím s tímto názorem víceméně souhlasit. P.S. Nezbývá mi než věřit v Giallo. (18.02.2008)

Jak už jsme měli možnost poznat díla tohoto pána horrorů, neexistují pro něho žádné tabu. Hromada mrtvých, litry krve, podřízlé krky, useklé končetiny, kanibalismus, nahota – to vše můžeme zhlédnout i v tomto filmu. Odborníci sice říkají, že Suspiria byla lepší než Matka slz, ale mě se tento snímek líbil skoro po všech stránkách. Hudbu složil opět Simona Simonetti, který jí měl na starosti i v Suspirii. Skvěle do filmu zapadala, chvílemi byla mysteriózní, strašidelná, temná – prostě každá scéna byla dobře podchycená a skvěle podbarvovala atmosféru. Efekty dělal Sergio Stivaletti, takže bylo na co koukat. Kamera zabírala detaily do nejmenších podrobností, až to bylo někdy i dost nechutné. (01.07.2008)

Když vás na hororu od legendy žánru, jenž je plný over-the-top brutality, nechutností a snahy o napětí a nepříjemnou atmosféru, nejvíce potěší stylové úvodní titulky a několik odhalených koz, je něco (hodně) špatně. Pro některé zaryté "argentovce" možná dobrý drsný horor v duchu jeho kultovních děl, pro mě pouze těžce béčkový sick shit hodný (rychlého) zapomnění... (04.12.2016)