Strom života

V tom filmu chybí jen robotická prostitutka z budoucnosti, jinak je v něm všechno. Hodně těžko stravitelné dílo, možná je v něm i uspokojující odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec ... ale asi se mi ji nepodařilo pobrat. Nicméně mě zaujalo celkem dost momentů, ať už byly čímsi myšlenkově podnětné, nebo prostě vizuálně pěkné, takže jsem se nakonec nudil mnohem míň, než jsem čekal. Každopádně doma u monitoru, kde mám přehršel možností, jak si nechat odlákat pozornost, bych to nedal. (08.08.2011)

33 let práce... neuvěřitelné... na jednu stranu jsem uchvácena alegorickou prosluněnou kamerou, ale značně zachmuřena stylizací lidství do jedné americké patriarchální rodiny, kde je otec generálem a matka němou utěšitelkou. Kdyby si Malick hned od počátku udržel nastavenou audiovizuální levitaci, mohli jsme hlasitě plesat. Ano, asi takhle nějak by se dal zachytit život, tak široce, tak neuspořádaně, tak krásně. Ovšem pominula bych právě tu humanitní složku, jelikož je troufalé a až urážlivé nacpat člověka do jedné fordovské rodiny. A není to trochu rouhání střídat evoluční záběry o vzniku života se životem represivní křesťanské rodiny? Bůh nebo Darwin? To je otázka, která ovšem není v dnešním vědecky orientovaném světě příliš výstižná a dostačující. Pro mě, jako pro ateistu, stála krása života ve stínu křesťanství a imperialistické morálky. (18.12.2011)

Strom zivota je jednoduse receno narocnej film, ostatne musel sem ho koukat nadvakrat, vcelku bych to asi nedal. Hned na uvod me Malick naprosto libove nasral, nehorazna intelektualni sracka, ktera nedava smysl, postavy se tam jen tak motaj a bylo to naprosto o nicem. Nasleduje naprosto ciste na efekt scena o zrozeni Zeme, ktera v traileru vypadala jak druha Fontana, ale s tim to nema absolutne nic spolecnyho. Ale ackoliv dinosauri uz jsou prehnany, vizualne i hudebne to je naprosta pecka. Ono mel Malick stesti na kameramana, protoze i ten super na hovno uvod je natocenej, ze u toho musel kameraman propotit troje spodary. No a nekdy po hodine se film konecne uklidni a zacne se odvijet pribeh o dospivani nekolika kluku a jejich prisnym fotrikovy. Rozhodne to ale neni nejakej film od narozeni az po smrt. Kdyz nad tim tak premejslim, vetsina scen se sklada bud z rodinnejch veceri, nebo kdyz kluci na zahrade blbnou a fotrik v podani skvelyho Pitta je na ne extra prisnej a snazi se je vychovavat. Cely to taky trochu pusobi dojmem, jak jsou kluci chudaci, ze je na ne fotrik tak zlej, jenze v momente, kdy odjede, zacnou rozbijet okna a hazet petardy na zaby, ze si clovek rika, ze nejaka ta facka od fotrika jim jedine prospeje. No a zaver filmu je zase ta nesmyslna intelektualni zmatenost. Coz by se dalo ale rict o celym filmu, zmatenej, protoze vetsina dialogu je naprosto vytrzena z kontextu a jsou to vicemene jednotlivy sceny. Co se tyce hercu, krome Pitta stoji za zminku jen Penn, ale ne proto, ze by zahral nejak uzasne, ale spis proto, ze jeho linie je absolutne zbytecna a jeste zbytecnejsi je do toho obsazovat herce Pennovo formatu. Celkove tak paradni kamera, super herci, docela poutava prostredni cast a povedena hudba, takze jsem se prekvapive nijak zvlast nenudil a muzu to zaradit mezi snesitelnejsi Malickovo filmy, ale i tak to da maximalne ty 3*. (24.09.2011)

Chvíľami krása, chvíľami peklo. Chápem odpady, tak aj päťky a keď ustabilizujem svoje nálady, tak to máme čistý stred. Bod k dobru za to, že sa takáto vec vôbec dostala do širšieho povedomia (distribúcia, konzum). Malick má v tomto ohľade v Hollywoode velice privilegované miesto. Dokáže artovku naplniť hviezdnými menami a podhodiť mainstreamu niečo silne autorské, kde sa musí premýšlať. A masa sa dostaví, veď tam hrá Brad Pitt a Sean Penn. "OMG, fuck this shit! Idem na Šmoulov." A aj tomuto rozumiem, Tree of Life je v silnom kontraste k "rýchlym" filmom a vyžaduje od diváka velice sústredené správanie (niekoľoko minútové pauzy v monológoch) po väčšinu mamutiej stopáže. Otázka znie, čo za to ponúka a či výsledné hodnotenie nie je len zrkadlo vyspelosti a odhodlanosti pozorovateľa sa otvoriť, hľadať odpovede, skúmať odkazy, participovať sa na relatívne banálnom filozofovaní. Priznávam, že v tomto štádiu sa nenachádzam bolo by to nefér voči klubovým/artovým filmom ako takým, velebiť jeho výnimočnosť (ktorá imho spočíva iba v prehnanej pozornosti, nič viac). Čo ma ale reálne sklamalo je prehypovaný vizuál, ktorý je možno presný (svet očami detí, neprifarbený, nízka chaotická kamera) ale pre mňa absolútne všedný a neatraktívny. Neustále protisvetlo a pohľady do slnka neboli nuda prvých 15 minút. Zahrané skvele. 50% (11.12.2011)

Vizuálne a hudobne podmanivé, lenže Malick nechce rozprávať príbeh. Miesto toho skladá na seba obrázky zo života jednej rodiny a občas ich prekladá prírodopisnými zábermi. Poetická hudba, navonok hlboké monológy však nezakryjú to, že prezentovaná symbolika je napriek silným myšlienkam triviálna a skôr ako umenie výsledok pripomína hru na umenie. Robiť z neho kvôli forme jeden zo zážitkov roka Stromu života naozaj nesvedčí, i napriek tomu, že ide o nezvyčajný zážitok, ktorý si divákov nájde. (27.01.2012)