The Sign of the Cross
The Sign of the Cross
The Sign of the Cross
The Sign of the Cross
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Karl StrussHrají:
Fredric March, Elissa Landi, Claudette Colbert, Charles Laughton, Ian Keith, Arthur Hohl, Harry Beresford, Tommy Conlon, Ferdinand Gottschalk (více)Obsahy(1)
Príbeh cisára Nera a prenasledovania kresťanov v starovekom Ríme. Nero (Charles Laughton) vydal edikt, ktorý nariaďuje pochytať všetkých kresťanov a nahnať ich do arény. No najvyšší vojenský veliteľ Ríma Marcus Superbus (Fredric March) sa zamiluje do kresťanky Mercie (Elissa Landi) a snaží sa ju oslobodiť. Do Marca Superba je však zamilovaná cisárovná Poppaea (Claudette Colbert) a je žiarlivá... (matriosa)
(více)Recenze (14)
Příliš to připomíná Quo vadis, sice si tady kreslí kříž a tam rybu, ale jinak je v obou legát, jenž si dělá co se mu zamane, teda dovolí si zamilovat se do křesťanské dívky, ač ho chce samotná císařovna... I když tomu chybí apoštolové a tudíž přílišná sentimentalita filmů natočených dle Sienkiewiczova románu, bohužel ale také jejich velkolepost a aspoň jakástakás historická věrnost. Zaujal mě závěr, není to totiž až tak typický happy end "made in Hollywood", ačkoliv... ()
Rok výroby 1932. Čiže obdobie, keď cenzúra ako taká, vôbec neexistovala. A Cecil B. DeMille to náležite využil a hlavne v záverečných krvilačných hrách v Colosseu nechal ( hlavne dobového ) diváka pocítiť brutalitu a surovosť vtedajšieho rímskeho systému a jeho nemenej krutých a beštiálnych obyvateľov. Je ale paradoxné, že filmovú cenzúru spustili s prispením vlády práve vo filme umierajúci kresťania. Rímsko-katolícka cirkev zariadila, že Hollywood už nikdy nebol ako pred tým. Výborný ranný veľkofilm s hlbokou myšlienkou, zopár nezabudnuteľnými scénami a technicky výborným spracovaním. ()
Na snímek jsem se díval hlavně proto, abych si připomněl něco, co ještě vzniklo před přijetím Haysova kodexu a co tedy obsahovalo scény, které se později nenosily. Je osvěžující vidět lechtivější záběry i v americké produkci černobílé éry. Docela by mě zajímalo, jak by některé filmy vypadaly, kdyby kodex nebyl přijat. DeMille ukazuje, že by to rozhodně nebylo k neprospěchu věci. ()
Film dokonale nablýskaný, v tom byl pan DeMille nepřekonatelný. Ten svůj dekadentní Řím snad seskládal podle obrazů sira Lawrence Alma-Tademy. Dokonce mne napadlo, že natočil náboženský film jen proto, aby mohl přes cenzuru protlačit všechny ty senzační násilné a erotické scény. Tedy, rozhodně si na nich dal náramně záležet, byť i scénám křesťanských setkání vdechl působivý "biblický" patos. Claudette Colbert v roli neřestné císařovny Poppaey je velmi přesvědčivá. ()
Mnohem lepší spektákl než o něco později natočení DeMilleovi Křižáci, kteří iritují naivitou vyprávění a směšnými kulisami (hradby obléhané pevnosti by snad bylo možné s rozběhem přeskočit). Ve znamení kříže je sice taky křesťansky angažované, zároveň však jde (jak trefně poznamenal recenzent ve Variety) "o nejodvážnější návnadu předhozenou cenzorům"- nahá C.Colbertová ve vaně plné oslího mléka, lesbický tanec Nahého měsíce, ozbrojený boj žen s trpaslíky v aréně i finální hodování dravé zvěře na křesťanech (vedle obligátní lví smečky i hejno krokodýlů a gorila!) činí z filmu nezapomenutelný zážitek. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (10)
- Režisér Cecil B. DeMille nechal postavit obří amfiteátr, do něhož byly vpuštěny stovky zvířat z místních zoologických zahrad. (Zetwenka)
- Při pátrání po obrech, trpaslících a dalších podivně vyhlížejících „lidských zrůdách“ nechal režisér pročesat celý Hollywood. (Zetwenka)
- Kde film pochodil u filmových cenzorů, např. za scény: koupající se žena ve vaně, nahého mladíka připoutaného řetězy ke kůlu, tanec nahého měsíce atd, tak státní a městští cenzoři projevili už méně tolerance. (Zetwenka)
Reklama