The Sign of the Cross
The Sign of the Cross
The Sign of the Cross
The Sign of the Cross
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Karl StrussHrají:
Fredric March, Elissa Landi, Claudette Colbert, Charles Laughton, Ian Keith, Arthur Hohl, Harry Beresford, Tommy Conlon, Ferdinand Gottschalk (více)Obsahy(1)
Príbeh cisára Nera a prenasledovania kresťanov v starovekom Ríme. Nero (Charles Laughton) vydal edikt, ktorý nariaďuje pochytať všetkých kresťanov a nahnať ich do arény. No najvyšší vojenský veliteľ Ríma Marcus Superbus (Fredric March) sa zamiluje do kresťanky Mercie (Elissa Landi) a snaží sa ju oslobodiť. Do Marca Superba je však zamilovaná cisárovná Poppaea (Claudette Colbert) a je žiarlivá... (matriosa)
(více)Recenze (14)
Film je natočený podľa hry Wilson Barrett ( hoci je námet veľmi podobný Sienkiewiczovmu románu Quo Vadis?, autor nikdy nepotvrdil, že ide o adaptáciu románu ). Skúsený režisér dal zabudnúť na divadelnú hru a natočil slušnú historickú drámu o prenasledovaní kresťanov v dobách vládnutia cisára Nera. Nemožem si pomocť, ale Elissa Landi ako Mercia mi akosi nepasovala... ()
Když si uvědomím, že film Ve znamení kříže byl natočen už v r. 1932, smekám! Vynikající! Samozřejmě, vždycky se dá vytknout to či ono, z mé strany třeba scény v aréně - dlouhé a snad i trochu zbytečně se snažící o atraktivitu - ale to na výsledném dojmu nic podstatného nemění. Dodávám, že dívat se na film zobrazující dekadentní, psychopatem ovládaný a přepychem, nemravností a zvrhlostmi prolezlý Řím, má v r. 2014 do sebe cosi znepokojivého. Jistě se nabízela paralela dekadentního Říma se současností i mnoha předchozím generacím, ale neblížíme se dnes k něčemu podobnému až příliš rychle? ()
Příliš to připomíná Quo vadis, sice si tady kreslí kříž a tam rybu, ale jinak je v obou legát, jenž si dělá co se mu zamane, teda dovolí si zamilovat se do křesťanské dívky, ač ho chce samotná císařovna... I když tomu chybí apoštolové a tudíž přílišná sentimentalita filmů natočených dle Sienkiewiczova románu, bohužel ale také jejich velkolepost a aspoň jakástakás historická věrnost. Zaujal mě závěr, není to totiž až tak typický happy end "made in Hollywood", ačkoliv... ()
Rok výroby 1932. Čiže obdobie, keď cenzúra ako taká, vôbec neexistovala. A Cecil B. DeMille to náležite využil a hlavne v záverečných krvilačných hrách v Colosseu nechal ( hlavne dobového ) diváka pocítiť brutalitu a surovosť vtedajšieho rímskeho systému a jeho nemenej krutých a beštiálnych obyvateľov. Je ale paradoxné, že filmovú cenzúru spustili s prispením vlády práve vo filme umierajúci kresťania. Rímsko-katolícka cirkev zariadila, že Hollywood už nikdy nebol ako pred tým. Výborný ranný veľkofilm s hlbokou myšlienkou, zopár nezabudnuteľnými scénami a technicky výborným spracovaním. ()
Na snímek jsem se díval hlavně proto, abych si připomněl něco, co ještě vzniklo před přijetím Haysova kodexu a co tedy obsahovalo scény, které se později nenosily. Je osvěžující vidět lechtivější záběry i v americké produkci černobílé éry. Docela by mě zajímalo, jak by některé filmy vypadaly, kdyby kodex nebyl přijat. DeMille ukazuje, že by to rozhodně nebylo k neprospěchu věci. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (10)
- Kde film pochodil u filmových cenzorů, např. za scény: koupající se žena ve vaně, nahého mladíka připoutaného řetězy ke kůlu, tanec nahého měsíce atd, tak státní a městští cenzoři projevili už méně tolerance. (Zetwenka)
- Režisér Cecil B. DeMille nechal postavit obří amfiteátr, do něhož byly vpuštěny stovky zvířat z místních zoologických zahrad. (Zetwenka)
- V roce 1944 studio Paramount požádalo o povolení k opětovnému uvedení filmu. S podmínkou opatření předmluvy a utlumení erotického náboje filmu. Hlavní kopie byla neuměle sestříhána. Až v roce 1994 byl film restaurován do své původní podoby a uveden na videu. (Zetwenka)
Reklama