Nebezpečně výbušná trhavina

Tak nějak nevím, co si o tomhle myslet. Podle popisu jsem čekala prdlou komedii a ona to byla jakási kritika nepoužitelnosti artovejch filmů a zároveň s tím snad i kritika mainstreamu nebo asi (a tak to spíš bude) kritika obojího. Ale i když jsem čekala, že se budu víc smát (ale smála jsem se, viz. pád smrtky, režisérovy záchvaty, pokus o snědení "onion ringu", návštěva ZOO atd.), film mě bavil. I když teda musím říct, že jsem kolikrát trochu nechápala chování postav, v tomhle bych uvítala menší chaos. Jinak ale dobré, inteligentní, vtipné (ovšem né "řachavým" způsobem). Plus sehraná dvojka Lie Kaas trpící typickým syndromem umělce a Thomsen s naprosto šíleným kníro-vousem. 78% (27.10.2011)

Není to sice tak dobré jako Adamova jablka, která se pro mne stala normou na posuzování čených komedií, ale i tak je to jedna z nejlepších dánských komedií, které jsem viděla. Takový dánský Trhák pana Bowfingera. Nejsem si jista, zda se dá označit za parodii Larse von Triera, spíš si dělá srandu z intelektuálských filmů obecně. (11.07.2013)

„Drž tu kameru v klidu! Ať divák vidí, co se děje! Dyť to vypadá jako domácí video!“ --- „Když to má fungovat, tak to musí vyústit do umělecké formy! Rozklepaná kamera vyjadřuje Rosinu frustraci.“ --- „Claus se ti snaží říct, že jestli je vada na kráse nebo dramaturgická chyba ve scénáři, tak s tím prostě zatřeseme. Pak si jí divák nevšimne.“ *** Měl jsem chuť přidat hvězdičku navíc, když si oba Jensenové tak otevřeně střílí z filmařského fenoménu jménem Dogma 95, ale to bych musel mít z filmu ještě lepší dojem. Popravdě jsem už dlouho neměl z žádné komedie tak schizofrénní pocity: mnohokrát jsem se nahlas smál, herci byli fajn (víc mě ze dvou hlavních postav bavil režisér v podání Nikolaje Lie Kaase) a řada hlášek, vtipů a scén skvěle funguje, na druhé straně všechno povedené mi připadá zabalené do režijně či stylově dost průměrného obalu a také skvělé momenty se střídají s těmi, kdy se celek ve své chaotičnosti rozkládá. Hlavní myšlenka, vyústěná do scény s pochvalnými kritiky pro šílený filmařský výplod, tu kopíruje De Sicu a jeho Hon na lišku, což by mi ale nevadilo i vzhledem k tomu, že tady je rozpracovaná v odlišné době + také s narážky na jinou filmovou tvorbu. Zápletka o střetu podivného artového režiséra s jeho arogantně protivným odpůrcem z řad diváků, s vyústěním se společnou práci na dalším filmu, má v sobě pěkně absurdní rozměr, ale děj je tu postupně naplněn tolika nahodilými a neuvěřitelnými zvraty, že nad požadovaným dojmem absurdity vyhrál dojem chaosu a neukočírovanosti. Až to celé (včetně závěru ze ZOO) působí jako vygradovaný sled příhod a několika nápadů, které by chtěly dohromady fungovat i jako souvislý příběh, ale potřebovaly by k té funkčnosti více dramaturgicky učesat a propracovat. Je hezké, když se takový film dokáže s parodickou nadsázkou trefně vysmát jistému typu filmové tvorby – méně již, když samotný děj působí tak neuvěřitelně a neučesaně, až sám téměř volá po další parodii. Jako oddychovka na jedno zhlédnutí to však neurazí. [65%] (29.10.2022)

Místní komentáře znějící na způsob, že to je bomba, nevídané, skvělé, rozstřelující a já nevím co ještě, mě navnadily na bezvadnou komedii, kde se budu od začátku do konce jen a jen bavit z tak neskonale zábavné komedie. Ovšem nic takového se nekonalo. Asi jsem fakt čekala něco úplně jiného. Originální - ano, chaotické - ano, silně satirické - ano, výsledný dojem - průměr. Nemůžu si pomoct, byla jsem asi naladěná na úplně jinou vlnu. (24.09.2014)

Satirická komedie, nebo "fucking fuck! film"? :) Ze začátku rozhodně slibný, parodizace artovek funguje skvěle. Lístky by si za první den stopro koupilo kýžených sedm tisíc lidí, leč postupem času výrazně ztrácí, a jak to vidím já, na poslední čtvrtinu by to bylo oněch filmových dvaadvacet. Převažujícím pocitem po skončení je tak u mě (i přes potěšující obsazení hlavní role Ulrichem Thomsenem) silný rozčarovaní. Zjevně jsem díky současnýmu hodnocení (sedmdesát sedm pro) čekal trochu větší palbu a moje očekávání naplněna nebyla. Což mě mrzí. Fuck(t)! (08.02.2010)