Kanibalové

Zhlédnutí tohoto šokujícího a kontroverzního díla jsem dlouho odkládala, protože mi na něj zatím nepřišla ta správná "chuť." Pak nadešel ten moment, já se usadila a pustila si Cannibal Holocaust. Mé představy se však docela hodně lišily od toho, co jsem viděla. Všechny ty orgie, vraždění, brutalita, realistické záběry jsou možná odporné, příšerné, někteří se na to možná ani nedokáží dívat, ale mě celý tento film jaksi nechal chladným. Při vraždění zvířat či scénách, kde domorodci pojídali dokumentaristy, a kde jsem asi měla cítit něco jako odpor, rozhořčení, šok, vztek, či bych měla nad tím hnusem odvracet oči, jsem v klidu, aniž by mnou něco z toho více pohnulo, sledovala celý film. Že byla ta nebohá zvířata skutečně zabita, je otřesné. Ale spíš než to a pocity němého šoku a nepochopení především při scéně s mravenečníkem a prasátkem, které mě docela trochu "zabolely", jsem si uvědomila, že to nejvíce šokující v tomto filmu vlastně nepochází jen od domorodých kmenů. To největší zlo je zde také pácháno partou mladých dokumentaristů. Oni tam nepřišli natočit dokument. Oni přišli na cizí území, ke zcela odlišné "kultuře" a začali s úsměvy na tváři vraždit zvířata a tyranizovat domorodce v jejich vesnici. A to vše si bez jakéhokoliv svědomí natáčeli. Není toto to skutečné zlo? Když člověk provádí všechny odpornosti a hrozné věci, kterých si je dobře vědom, a pokračuje v tom? To mě přivádí k závěru, že těch nejšílenějších, nejkrutějších a nejodpornějších věcí budou vždycky schopni jen lidé. To oni dokáží rozpoutat to největší peklo. Nebyli to vlastně ti čtyři, kdo jsou mnohem, mnohem horší, než ty, civilizací nedotčené kmeny? (11.07.2011)

Tohle je asi opravdu nejodpornější film všech dob. Dost nechutný a dokáže vám to nalomit zdravou psychiku, zbytek dne se budete cítit divně. :D To záživnější se koná až v posledních čtyřiceti minutách, to předtím je velká nuda, ale až nastoupí pásky s filmem s hrůzostrašným obsahem, to pak začne to pravý vzrůšo. Ale dost mi bylo líto toho zabíjení zvířat, to už bylo opravdu moc... (27.01.2015)

DivX/// Obsazení 3/10 Děj 4/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +úžasná hudba, nechutné záběry -herci, děj ///Jsem si jist, že podobný film už nikdy nikdo nenatočí. Ale už jsi nejsem jist jesli se budu moct na naší Pepinu (rozuměj vodní želvu) podívat a nebo dokonce si z ní dělat legraci. Chudák holka, kdyby jen věděla co jí čeká. Ne to není myšleno vážně, narozdíl od filmu který bohužel je. Přesto jsem v něm našel jisté poselství a rozhodně jsem se u něj nenudil, a aji jsem ho ustál./// Celkem 54%/// (24.10.2006)

Extrémne násilné, áno, ale nemyslím si, že účelovo. Explicitná brutalita na scéne je iba odrazom ľudského zla, ktoré v sebe nosí skupina bezohľadných dokumentaristov. Tvária sa civilizovane a domorodcov stávajú na úroveň zvierat, ale pravda je úplne iná. Nakoniec nemá divák inú možnosť, ako indiánom v ich krvavej pomste držať tak trochu palce. Hrozivé výjavy skvelo podčiarkuje hudba, ktorá sa vhodne strieda od radostných tónov až po skutočne desivé. Found footage forma filmu sadla, a verím, že svojho času museli diváci z toho, čo videli, skoro odpadnúť. (31.12.2022)

I z hnusu tělního marastu bez duší povstalo dílo opředené mýty a skandály, které mnohé z videorekordérů hltaly, očekávaje neočekávané. Právě ona skandální pověst, ten opar, který se u Cannibal Holocaust drží, jak mouchy nad latrínou, vyplynula mi na mysli, když jsem třímal konečně v rukou tohle DVDčko. Dílo samotné se dá rozdělit do několika etap, bez horských prémií vkusu, mezi kterými se prolínají prvky dobrodružného filmu, pokusů o horor (tohle bych dal do hybridně gigantických uvozovek), střepy z řadového porna a kořením v podobě snuff otevřených záběrů. Jednoznačný záměr být nej, ať už nejpřímočařejší nebo nejautentičtější, je patrný ve stupňování krvavých a brutálních dávek. To samotné však bez jakékoliv atmosféry, surové a v jistém smyslu, díky prostředí Kolumbijské džungle, lehce barvité. Ovšem něco mi přeci jen vehnalo husí kůži v záda a to hudba Rize Ortolaniho. Stále se opakující smyčka doprovázející všechny vyhrocené či drsné scény se překvapivě, postrádaje jakoukoliv razanci a naléhavost, svým znepokojivým, hořkosladkým nádechem zažírá pod kůži a ještě dlouho po projekci zní v uších, v mysli. Ruggero Deodato natočil film, jehož umělecká hodnota je prostě nulová, pseudodokument s nijakým příběhem, mizernými hereckými výhony, ale přesto jde o film, jenž se zapsal do dějin kinematografie, potají kolujíc za plentami prvních videopůjčoven. Pro mě to však bylo obrovské zklamání, ať už co se dostání pověr týče, tak hlavně k té naprosto okaté sázce překovat morální a etické hranice na úkor oné naprosté autentičnosti. Nenechám se tedy oblbnout tím prvním a při hodnocení vsázím na to druhé. Tohle vám soudruzi nežeru! [3/10] (22.06.2006)