Režie:
Frank DarabontScénář:
Michael SloaneKamera:
David TattersallHudba:
Mark IshamHrají:
Jim Carrey, Martin Landau, Laurie Holden, David Ogden Stiers, James Whitmore, Jeffrey DeMunn, Ron Rifkin, Hal Holbrook, Bob Balaban, Brent Briscoe (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1951 a hollywoodský scenárista Peter Appleton dostává předvolání, aby se dostavil k výslechu před Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti. Appleton však náhodou havaruje s autem a při nehodě ztratí paměť. Skončí v městečku, kde ho považují za pohřešovaného válečného hrdinu Lukea Trimbleho. Všichni, včetně Lukeho přítelkyně, oslavují jeho návrat, vojákův otec (oscarový vítěz Martin Landau) šťastně vítá svého "syna". Společně opraví a dají do pořádku místní kino The Majestic, ale když Appleton uvidí film, k němuž napsal scénář, paměť se mu vrátí. Nyní stojí před nelehkou volbou - zda se má navrátit k bývalému životu nebo zůstat v tom novém, který si zamiloval. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (415)
Zaujímavý film F. Darabonta, majstra väzenských drám, ktorý som na DVD donedávna nemohol zohnať. J. Carrey ani zďaleka nepatrí k mojim obľúbencom, ale grimasy nechal bokom a umierneným herectvom si aspoň čiastočne získal moje sympatie. Najväčšiu zásluhu na tom má pútavý príbeh, ktorý mi napriek dlhej stopáži celkom zbehol i hudba T.Newmana, ktorá je ako balzam na dušu. Film 80%. ()
Jak jsem tak předevčírem sledovala "Majestic", připadala jsem si, jako bych sežrala obrovský krémový zákusek, spláchla to colou, jako nášup si dala mléčnou Milku, požvýkala pytlík karamelů a navrch pochroupala hrst kostkového cukru. Mám ráda sladké, ale všeho moc škodí a v tomhle filmu je skoro všeho moc - moc vlídnosti, moc lásky, moc blbosti na straně zla, moc patriotismu a hlavně moc patetických projevů, potlesku, transparentů, pochodové hudby a freneticky šťastných výkřiků. Je to tak sladké a milé a plné ideálů, až by životem otřískaný Evropan blil. Na druhou stranu je dobré se občas nechat dojmout pohádkou, připomenout si, co je správné a jak by vypadal ráj, kdyby existoval: jako americké maloměsto plné přátelských, usměvavých lidí, vždy ochotných podat pomocnou ruku. Pro mě nejslabší Darabont (měl by se nadále věnovat pouze předlohám Stephena Kinga) a nejsilnější Carrey (on umí hrát i bez tlemení, pitvoření, ksichtění a celé té mimicky přemrštěné gymnastiky, volejme hallellujah!). Čtvrtou hvězdičku dávám se značným sebezapřením - chtělo to najmout zdatného střihače, co by ušmiknul tak 45 minut natahování (to by se nechalo sebemrskačům pro director's cut). 70% ()
Námet u mužovi so stratenou pamäťou je filmársky vďačný. Dokonca si myslím, že na túto tému bolo nakrútených viac filmov, ako sa takýchto prípadov reálne stalo. Pretože čo je krajšie, ako vytvoriť nový životný príbeh? Čo je výživnejšie ako fabulovať, náhle rozsvietenie pamäťových buniek, riešenie dilemy po rozpamätaní sa? Keď k tomu pripojíte obdobie mccarthizmu (radikálneho antikomunizmu v USA, kedy bolo viacero známych osobností vedeckého a umeleckého života nespravodlivo obvinených a potrestaných za propagáciu komunizmu v USA) a radosti spojené s obnovením zaniknutého elegantného malomestského kina, o výborný film by malo byť postarané. Nuž malo byť. Úvod a záver to potvrdzujú. Elegantne nakrútené, v duchu pocty starosvetským komerčným americkým drámam z obdobia, v akom sa dej odohráva. No medzi začiatkom a koncom sú veľké plochy obrovskej nezáživnosti. A to zráža celú snahu tvorcov do podpriemeru. ()
Sentimentální, ale moc mazaně... Majestic se odehrává ve dvou "světech" a je veskrze o dvou věcech. Zobrazuje v nich boj proti netoleranci a ukazuje lásku k filmu (a ke klasickému způsobu, jak si ho vychutnat). Darabontův film je opět nesmírně propracovaný, ale naštěstí ne tak nápadně vypiplaný jako předchozí vězeňská dramata, neboť by zde narazil na hranici kýče. I tak je samozřejmě otázka, jestli se musí v každém díle s nádechem „cinefilie“ nacházet taková spousta de facto umělých odkazů na další kusy. Některé jsou funkční, jiné pro odškrtávající znalce, další variováním lehce banální (další "Homer" s umělými údy podle Nejlepších let našeho života...). Co se doby týče, tak mám pocit, že Darabont kritizuje jen její "výstřelky" a z principu se na ní kouká nostalgicky, což signalizují i některé skoro až technicolorové záběry. Je roztomile naivní, protože všichni záporáci jsou jako u Capry (výzor předurčuje tvůj charakter) a veškerý rozevlátý děj se vyvíjí podle přímky v sekundových intervalech. Není to nutně zápor, ten film je moc hezký a do jisté míry magicky působí po celou tu dlouhou dobu, jenom naprosto chápu, jestli někomu ze srdce vadí. P.S. - kdyby tohle (názorově) natočil Capra v roce 1951, tak by si vysloužil další nesmrtelnost, tentokrát od perzekuovaných levicových umělců té doby. Ale je dobře, že alespoň po půlstoletí nastala ta "správná" doba. ()
Nový film Franka Darabonta pro mě není rozhodně žádným zklamáním. On totiž chtěl natočit poctu filmům Franka Capry, což se mu rozhodně podařilo. Nerealističnost, nostalgie, vítězství dobra nad zlem, dojetí, absence jakékoliv hlubší psychologie - to není chyba, nýbrž umělecký záměr. Každému milovníkovi starých dobrých amerických filmů musí tenhle biják udělat radost. Jedinou výtku bych měl stran délky. Tady by opravdu dvě hodinky bohatě stačily. Herecké výkony jsou adekvátní - Carrey je zde tak tlumený, že skoro zapomenete, jak agresivní to bývá(l) komik. Opravdu pěkná podívaná (když víte, co čekat). ()
Galerie (44)
Zajímavosti (17)
- Matt Damon bol prvou voľbou pre hlavnú úlohu, ale odmietol kvôli filmu Agent bez minulosti (2002). (F2003F)
- Na začátku Majesticu je vidět plakát k filmu A Streetcar Named Desire (1951), kde hraje Vivien Leigh a Marlon Brando. (ČSFD)
Reklama