Poslední kanibalové

Svojí brutalitou a nechutnými scénami se tenhle humus Canibalům(1980) nevyrovná, ale i tady jsem svůj oběd málem hodil na monitor, sotva narozené dítě hozené krokodýlům, zaživa pitvaný krokodýl, domorodec rozežraný mravenci a další velice lahodné scény, které dávají žaludku pěkně zabrat, zakázal bych točit takovéto filmy (16.01.2010)

Doba, keď boli v Taliansku "in" kanibalské filmy bola síce krátka, ale zato intenzívna. Ani tento film sa nevymyká od ostatných, aj keď patrí do skupiny tých lepších. Napriek tomu je jasne povrchný, s explicitným zámerom priniesť brutalitu a iba šokovať. Také rozrezanie krokodýla je iba pre silnejšie žalúdky, horšie ale je, že sa tak deje ešte za živa. Nechýba ani boj s gumeným krokodýlom, nemilosrdná džungla so svojimi divokými zvieratami (hady, mravce) či príprava ľudského tela na paprike a s babánovými listami - delikatesa. Nelogický je viacmenej iba záver, keď kanibali nechávajú dvojicu belochov utiecť až k lietadlu. Poteší celkom pekná domorodkyňa Me Me Lai, ktorá sa producíruje nahá. (14.02.2021)

Zpropadené nitro džungle, srdce které nemá slitování, strach z noci a obava ze svítání. Ať už chci nebo ne, prostě mě pronásleduje jak černá ruka srovnání nechvalně proslulým Cannibal Holocaust, který se díky své pověsti, jakémusi zosobnění mezí lidského vkusu stal oním nejšokujíčtějším kanibalským hororem všech dob. Samotný předchůdce kultu (nebo chcete-li „kultu“) The Last Cannibal World je trošku jinde z několika ohledů. Prvně samotnou formou příběhu, který se neváže na linku jakéhosi pseudodokumentu a krom periodické kadence násilností snaží se i vyprávět, převyprávět hrůzné zážitky, snaží se o nápadnější dějové zlomy, o celkovou dějovou barvitost. Na to navazuje forma zpracování, naturalistická dokumentární surovost Cannibal Holocaust je potlačena na surovost obrazovou, stylem kamery, snesitelnějším provedením závěru, větší filmovostí. Co se složky „animal masakr“ týče, je velmi podobná svému následovníku, linku děje prokládají mnohé náhledy na potravní návyky pralesních predátorů, náležitě kvalitně ozvučené, stejně jako usmrcení nebohé zvířeny člověkem. Nemohu nezmínit hudební složku, ta která mě u Kanibalů totálně zmrazila, tady spíš v rukou Ubalda Continiella nenuceně rezonuje s dějem, jen ústřední plnější motiv děj umocňuje. Obraznost, nahota, sexualita, brutalita, tohle vše je díky tomu o něco více filmové, tudíž ne tak mocně znepokojivé jako Kanibalů (není tu tak tenká hranice mezi fikcí a realitou), byť samotné defilé graduje v hodně drsných otáčkách a nezůstává naturelu všech následných kanibalistických hororů nic dlužno. Shrnutí? Trochu opomenuté dílko, které jednoznačně svou povětší a znásobením všech výše zmíněných aspektů předčily Cannibal Holocaust (1980) a Lenziho Cannibal Ferox (1981), rozhodně není výrazně horší nebo propastně méně znepokojivé. Varany nežeru, nemám tak výběru [final rate: 55%] (26.01.2008)

Deodatova kanibalská prvotina a svým způsobem i korunovace. Na jednu stranu velmi dobrý horror, tentokrát ani ne tak morbidní, jako spíš založený na depresivní a ubíjející atmosféře neznámé a neprostupné džungle. Na kanibalský horror skvělý děj a profesionální herecké výkony, nenajdete tu tolik porna (což by mi až tak nevadilo) ani krve (což je pro mě trochu zklamání, na rozsekání těla si počkáte dost dlouho a rozhodně není tak brutální, jako bývá ve většině kanibalských horrorů a jaké bych chtěl). Jakkoliv je krutá atmosféra drsné džungle fascinující a svíravá a jakkoliv je scénář dobrý, nepatří tento film ke špičce, jaká se od Deodata dá očekávat. Příčinou je především v závěru nepříliš padnoucí hudba, debilní konec (a já jim tak fandil!) a také stopa jakési romantické dějové linie, která sice neskončí svatbou, naopak, ale přesto trochu štve. P. S. Krásná obálka - která s filmem nemá vůbec nic společného. (06.05.2009)

Jeden z mála filmů, u něhož jsem si před shlédnutím přečetl pár komentářů. Očekával jsem totiž velmi slabý film. Po přečtení komentářů jsem naopak začal očekávat skoro pravý opak. Nakonec jsem se dostal do jakéhosi středu. Očekával jsem totiž torchu více, hlavně co se týče gore efektů a scén. Ze všech tří kanibalských filmů, co jsem zatím viděl (ještě Ženy od hluboké řeky a Kanibalové), však tento vychází asi nejlépe a to hlavně svým zpracováním. Příběh mi připadá nejucelenější a nejzajímavější, má to hlavu patu, není to jen slepenec několika scén. Taky je svým způsobem realističtější, uvěřitelnější a syrovější. Kdyby se spojily gore scény předešlých dvou zmíněných filmů a forma/prostředí/herectví Posledních kanibalů, vznikl by hodně parádní kanibalský film. Takhle je to jen hodně drsný National Geographic dokument :-). A to nemyslím nijak hanlivě, spíše naopak, pozitivně. Z jedné strany jsem byl trošku zklamán, na druhou stranu docela mile potěšen a překvapen. Kanibalské filmy nejsou mým šálkem kávy, ale tento byl povedený. Zvláštní je, že tolik probíraný hudební doprovod jsem ve filmu ani nezaregistroval. Nechci říct, že tam není, já si tam jen nějaké hudby vůbec nevšiml, respektive ji nezaregistroval. Takže asi tak špatná nebude :-) 3,5* (19.01.2012)