Chaotická Ana

Bohužel Chaotická Ana šla naprosto mimo mě. Nešlo asi ani o momentální rozpoložení, jelikož si nedokáži představit stav ve kterém bych si tento film užil. Těžko uchopitelný sled událostí a všemožných snových a hypnotických pochodů. Zprvu zaujalo, ale nakonec nikterak neuchvátilo. K další tvorbě Julio Medema budu muset přistupovat dalek obezřetněji. (20.08.2015)

Julio Medem opět dokázal svou tvorbu posunout o něco dále. Jeho záliba v psychologii je více než zjevná. Mé nadšení ale srazil na závěr filmu, který je snad nejdůležitější částí všeobecně... no nechci spoilerovat, tak jen řeknu, že se to opravdu moc nepovedlo - vymizela hloubka zavřených dveří a Ana zůstala šílenou. První půlka je ale o něčem úplně jiném... cesta do podvědomí je až mrazivě důvěryhodná a Manuela Vellés se do role perfektně hodí. Určitě sem nebyla jediná, kdo se v jejích očích naprosto ztratil. Ana projde vaším nitrem a chytne vás za ruku. Jsem ráda, že Medem nezůstal u svých stálých herců, už jsem se v jeho tvorbě začínala ztrácet. Propojení s výtvarnou a hudební stránkou bylo také jedinečné. Opravdu mě mrzí ten konec, který opravdu všechno doslova podělal... ti, co film viděli, vědí, proč tohle píšu. Naprosto by stačilo zůstat ve Španělském prostředí, protože to je jedna z kvalit Medemovsky vyjímečných filmů. (15.01.2009)

Velmi nudný začátek, pomalý rozjezd příběhu Anity, malý prostor pro Charlottu Rampligovou a jediného pohledněho muže snímku, Cazalého, to vše mi jasně znemožňuje dát filmu plný počet. Od části na moři dostává film spád a začíná být zajímavý i vizuálně. Nula je faktickým vrcholem, krásnou filmařinou a výbornou pointou. Jen to chce mít hodně silné nervy prokoukat se až k závěru. (26.11.2019)

Vojny vynašli a vedú muži! To je nespochybniteľný fakt, ako aj ten, že som asi ešte nikdy v živote nevidela viac ženský film, ako práve tento. Veľmi sa mi páčilo množstvo symboliky, hlavne dvere, ktoré mali od začiatku skrytý význam, ako aj nahota, či zdanlivá povrchnosť a jednoduchosť hlavnej hrdinky. Absolútne ma šokoval záver, ktorý bol skutočne silný, plný po storočia potlačovanými emóciami snáď každej ženy. Tiež by som občas potrebovala takto si zakričať. Verte mi, ja by som kľudne ešte pritvrdila! (25.12.2014)

Nadpozemský audiovizuálny zážitok nadzmyslovej témy. Krásna kamera, citlivá hudba ponorená v umeleckej anarchii ma fascinovala každým jedným záberom. Snímka je rozdelená do 10 (nie 11) kapitol ktoré zachytávajú mladé umelecky nadané dievča ktoré sa dostáva do veľkomesta a žije voľnomyšlienkárskym životom umelkyne. S čista jasna sa počas jedného z umeleckých stretnutí dostáva do hypnózy. V tomto stave prežíva posledné minúty jej minulého života. Po čase si hypnózu zopakuje a znova prežíva iný život aj smrť, každou jednou hypnózou sa dostáva hlbšie a hlbšie do minulosti. . (19.02.2017)