Reklama

Reklama

Žila na poušti, v jeskyni i s indiány. Před tisícem let. Měla různá jména, ale vždycky to byla ona. Ústřední postavou Medemova filmu Chaotická Ana (2007) je poněkud výstřední dívka, která žije se svým svérázným, ale milujícím otcem v jeskyni nad mořem. Má výtvarné nadání a žije jako bytost nepoutaná ničím a nikým, pravdivá jen sama k sobě. Justine, výstřední mecenáška mladých talentů, pozve Anu do Madridu do komunity mladých umělců, které posbírala na svých cestách a jimž financuje bydlení a umělecké kurzy. Ana tak poprvé vstoupí do skutečného světa, zároveň ji však čeká bolestná cesta do hlubin sebe sama. Setkání s charismatickým Saídem, sirotkem po berberské matce, zcela změní její vnější i vnitřní realitu. Čeká ji krutá cesta do minulých životů vlastní duše, která, jak se zdá, mnoho vytrpěla...
Snad jedině Medem dokáže vytvořit iluzi světa, do něhož musí Ana vstoupit. Pomocí reálných obrazů a zvuků dokáže vytvářet zcela nadreálné situace. Hranice prostoru a času překračuje se stejnou lehkostí, jako by točil konverzační komedii. Světy, které svou originální optikou vytváří, jsou z tohoto světa a zároveň stejně skutečně tkví v minulosti či budoucnosti. Reálné situace tak dostávají zcela nové významy, aniž by bylo třeba něco složitě vyprávět či popisovat. Jeho filmy nejsou příběhy činů, ale vnitřních emocí: vášní, strachů, intuice, lásky a nenávisti. Realita jeho filmů začíná tam, kde končí viditelná skutečnost. (Česká televize)

(více)

Recenze (152)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Nejdříve plusy: Manuela Vellés je krásná. Dokonce i oblečená. Pak nejspíš hudba, kamera. A teď mínusy: naprosto pitomá historka s hysterickým koncem. Bodovat to jen podle závěru odpočítaném nulou, píšu, že je to odpad. Takhle pitomou politickou agitkou by autor zabil i mnohem lepší film. Jako typicky mužského násilníka už mě všechny tyhle filmy o ženských hrdličkách štvou. Musel by mě někdo zhypnotizovat, aby mě donutil se na to dívat znovu. Vlastně ani nevím, jestli moje hodnocení není příliš vysoké (30%). ()

blackJag 

všechny recenze uživatele

Pohled do spirituálních poloh jedné bohémské duše, jehož formální rámec, sledující číselný odpočet (k navození hypnotického stavu?), dodržuje snesitelnou polohu vyprávění a ve svém konci dojde ke slušné pointě. K té vás příběh neodolatelně táhne, což i přes jednoznačně umělecké ambice znamená, že nezačne nudit. Závěrečná epizoda po "dosažení bodu nula" celou snahu sice zbytečně strhává do roviny polopatické protiválečné agitky a scénka s ukáknutím do ksichtu jeví se mi trochu na efekt, přesto zážitek z filmu měl u mne svou estetickou odezvu. 75% ()

Reklama

Tomatáš 

všechny recenze uživatele

Velmi silný zážitek, na který se nezapomíná!Velkou poklonu zaslouží především Manuela Vellés, protože její herecký výkon je přímo dechberoucí. Julio Medem je Pan režisér, který opět dokázal svou extratřídu. Artová podívaná, dotýkající se velmi smyslu života a prosycená na jedné straně ezoterikou, mystikou a podle mého názoru zcela pochopitelnou politickou agitací na straně druhé. Výsledný "koktejl" je namíchán opravdu mistrovsky!Vřele doporučuji. ()

Khalesi 

všechny recenze uživatele

Vojny vynašli a vedú muži! To je nespochybniteľný fakt, ako aj ten, že som asi ešte nikdy v živote nevidela viac ženský film, ako práve tento. Veľmi sa mi páčilo množstvo symboliky, hlavne dvere, ktoré mali od začiatku skrytý význam, ako aj nahota, či zdanlivá povrchnosť a jednoduchosť hlavnej hrdinky. Absolútne ma šokoval záver, ktorý bol skutočne silný, plný po storočia potlačovanými emóciami snáď každej ženy. Tiež by som občas potrebovala takto si zakričať. Verte mi, ja by som kľudne ešte pritvrdila! ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Už vím, proč jsem rok otálela. S Medemem se nedá hazardovat, jeho filmy jsou vzácnost, jsou jako obřad a čas je třeba zvolit velmi uvážlivě, jestě lépe intuitivně, protože i to je součástí prožitku, který se nedá obehnat slovy. Jsem uchvácená. Ptám se sama sebe, co jsem to viděla, co jsem to prožila a přistihuju se při krádeži myšlenky, že tak dlouho se do Medema díváš, až se Medem podívá do tebe. Oslava sestry, oslava ženy, dál už nic, dál už všechno. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (1)

  • Tímto filmem se režisér pokusil vymanit z deprese, kterou trpěl po smrti své mladší sestry Any Medem, malířky, která zahynula při autonehodě 28. dubna 2001 na cestě do Zaragozy, kde připravovala výstavu svých obrazů. Tyto její obrazy byly rovněž použity v tomto filmu, který režisér věnoval památce své sestry. Na její počest pojmenoval také svou dceru jménem Ana. (lola3121)

Reklama

Reklama